
Málokdo z občanů Bartovic ví, že v jejich obci stával zámek.
Bártovický zámek stával v areálu bartovického panského dvora, kterému se podle existence zámku v jeho areálu říkalo Zámecký. Na existenci šlechtického sídla dodnes upomíná pomístní pojmenování východní části Bartovic - Podzámčí.
Samotný zámek zanikl patrně již v polovině 19. stol., kdy jej pravděpodobně pohltila jedna z budov dvora. Možná známá sýpka nebo rozšířené východní křídlo dvora. Celá jižní a část východní strany dvora však byla bezezbytku a bez provedení archeologického výzkumu na přelomu 60. a 70. let 20. století zbořena, a tak se dnes lze jen dohadovat, kde přesně zámek stával.
Důležité však je, že opravdu stával, a že nebyl zapomenut.
Samotný bartovický dvůr je dodnes tvořen původními křídly, na modro natřenými, na severní a východní straně. Na jihozápadní straně se zachovala jedna stodola. Vnitřní plochu areálu dvora pokrývají novostavby moderních hal. V areálu dvora podniká firma Smart trading company. Při poslední návštěvě dvora zástupci firmy odmítli mít s jakoukoliv existencí zámku a focením cokoliv společného, proto je možné fotografovat areál dvora jen zvenčí.
V této době právě Jan Skrbenský vybudoval v nejvýše položené části Bartovic, na táhlé výšině nad mendrující říčkou Lučinou, rozlehlý dvůr s nevelkým zámkem v části jeho areálu. Odtud se říkalo dvoru Zámecký, později Annin či Na kopci. Tento zámek dle tradice tvořil jendoduchý nevelký panský dům, snad jen o pěti místnostech, ale s velkou zahradou. Podobou se tak zámek se dvorem a velkou zahradou mohl blížit zámkům v Dolních Domaslavicích či Dolních Soběšovicích na Frýdecku. Přímým potomkům Jana Skrbenského náležely Bartovice se dvorem a zámkem až do roku 1738, kdy je odkoupil jejich příbuzný z blízkého Šenova Karel František Skrbenský. Od té doby byly Bartovice natrvalo připojeny k šenovskému panství a touto skutečností zámek ztratil svou residenční funkci a sloužil jen k hospodářským potřebám dvora. V roce 1867 odkoupila od Skrbenských Bartovice i se dvorem Františka Fattoni, dcera Františka z Heinů, význačného slezského politika. Dcera F. Fattoni Emma Marie, provdaná Aresinová, prodala v roce 1893 bartovický dvůr Jindřichovi Larisch - Mönnichovi. V roce 1918 byl bartovický statek Larischům vyvlastněn a jako zbytkový statek připadl Bedřichu Strnadeli. V roce 1948 připadl bartovický dvůr do vlastnictví státu a sloužil převážně k zemědělským účelům. Na přelomu 60. a 70. let 20. století byla celá jižní a a částečně východní strana do základů zbořena. Posledním zásahem do podoby dvora a okolí byla výstavba nové silnice spojující horní a dolní část Bartovic na přelomu 80. a 90 .te 20. století, která prochází v tesném sousedství areálu dvora. Počátkem 90. let 20. století byl areál dvora navrácen v restituci původním majitelům. Areál dvora dnes slouží obchodní činnosti firmy Smart trading company.
století. Dokonce není známo ani přesné situování zámku. Existují dvě teorie. První jej situuje do míst dnes již zbořené sýpky na jihu areálu, která vznikla prý přestavbou zámku. Tomuto však neodpovídá zákres na mapě stabilního katastru z roku 1836. Z této mapy lze usuzovat, že nevelký zámeček stával na jihovýchodě areálu dvora, mezi zmiňovanou sýpkou a podouhlou budovou dvora na východě. Dnes již těžko zjistíme, byl-li zámek zahrnut v pozdějších dobách do hmoty budovy sýpky, nebo jej překryla budova východní části dvora, protože jižní a jihovýchodní část dvora byla bez provedení archeologického průzkumu zbořena. Pro správu dvora byla po zániku zámku postavena nová budova, rovněž nevelká, označená čp. 1, které snad převzala z budovy bývalého zámku..