Přestavěný pozůstatek bývalého Petrovského dvora
© Jan P. Štěpánek 08/2007
Bývalý Petrovský (Petrovický) dvůr jehož součástí byla s největší pravděpodobností i v historických pramenech zmiňovaná tvrz, se nachází přibližně v půli cesty mezi vesnicí Klokočov a Skotnice severně od Příbora. Dvůr, k němuž patřila i dnes již neexistující ves Petrovice se nachází na pravém břehu říčky Lubiny, poměrně vzdálen od nejbližších domků. Nejsnadnější přístup k bývalému dvoru je od Klokočova. Na konci obce stojí po levé straně cesty (směrem na Skotnici) dlouhý plechový hospodářský objekt bývalého JZD. Hned za ním odbočuje ze silnice vlevo přímá přístupová cesta ke dvoru lemovaná mladými břízami.
Z pozůstatku hlavního objektu bývalého dvora byla renovací vytvořená stylová útulná restaurace, dnes bohužel uzavřená a objekt na prodej.
Lokalita je prozatím archeologicky neprozkoumaná, a tak nelze s jistotou říci, kde přesně v rámci dvora tvrz ležela. Jelikož je tvrz zmiňována až v polovině 16. století, lze předpokládat, že se již nejednalo o klasickou středověkou tvrz, ale spíše o opevněný panský dům v rámci areálu dvora. Bohužel se po něm do dnešních dob nezachovalo žádné památky.
Historie Petrovského (Petrovického) dvoraV roce 1359 jsou spolu s okolními vesnicemi hradu Hukvaldy připojeny i Petrovice se dvorem ke stolním biskupským statkům. Někdy kolem roku 1394 drží Petrovický dvůr s příborským fojtstvím Jiří Henczke. O rok později je zde již jakýsi Maršík s predikátem de Petrowicz. Další významná zmínka o Petrovicích a dvoru je z roku 1412, kdy drží vsi Vesku s Petrovicemi Václav Štěpán z Drahanovic jako léno. Je jisté, že v období nepokojů husitských válek byl tento majetek často násilně odnímán držitelům. V roce 1437 byl Petrovický dvůr zastaven císařem Zikmundem Mikuláši Sokolovi z Lamberka. Zdá se, že ten zde dosazuje Jindřicha z Pohořílek, který je zde uváděn ještě roku 1440. V roce 1513 je připomínán jako majitel zdejšího dvora Jan Bruzovský z Bruzovic, člen starého slezského rodu, a po jeho smrti roku 1526 jeho syn Jaroslav Bruzovský. Roku 1534 je zde jejich příbuzný Vilém z Víckova, který dostává Petrovice od biskupa Stanislava Pavlovského za věrné služby, po smrti Jaroslava Bruzovského. Léno na dvůr přijal roku 1535. V letech 1542 – 1546 zde sedí Vavřinec z Bobolusk (1533 – 1577) zvaný Hukvaldský. V letech 1552 – 1577 je vlastníkem Petrovic a Vesky Vavřincův příbuzný Žibřid Boboluský z Bobolusk. Snad někdy za pánů z Bobolusk, kteří v Petrovicích trvale sídlili, byla postavena v rámci dvora tvrz, která se připomíná roku 1577. Zuzana Boboluská spolu se svou sestrou Annou prodaly dvůr Petrovice s tvrzí a Veskou za 1700 zlatých moravských městu Příboru. Proto se také od poloviny 16. století samostatně neuvádí. K Příboru patřil dvůr až do roku 1876, kdy se ves Veska od města Příbora osamostatnila. Kdy tvrz v Petrovicích zanikla přesně již nezjistíme. Patrně mohla být vážně poškozena již v roce 1621, kdy v říjnu vydrancovali nedaleký Příbor valašští vzbouřenci. Další pohroma Příbor a okolí postihla v roce 1626 v souvislosti s drancováním dánského protestantského Mansfeldova vojska. Poslední velkou ranou bylo drancování švédských vojsk v roce 1643. Zřejmě tyto události zapříčinily definitivní zánik petrovické tvrze, která zřejmě sloužila jako přirozená ochrana dvora. Od počátku 18. století byl dvůr Petrovice fojtstvím, bez sídla vladyk, jak tomu bývalo v dobách dřívějších. Fojtství se pak zde udrželo až do roku 1876. V současnosti se z bývalého Petrovského dvora zachovala větší část jeho hlavní budovy, která byla v 90. letech 20. století renovována ve výletní „Španělskou restauraci“. Dnes je objekt uzavřen a nabízen k prodeji.
|
Přihlášení |
