Vítkovické železárny (bývalá Rudolfova huť) a důl Hlubina - areál významné národní kulturní technické památky z 1. pol. 19. stol. Rudolfova huť pojmenována podle zakladatele Rudolfa Habsburského.Těžba ukončena r. 1991 a r. 1998 zastaven provoz pecí. Postupné zpřístupňování areálu a nových expozic.
Hlavní obrázek místa
technická památka Vítkovické železárny
© Jan P. Štěpánek 01/2006
Areál Vítkovických železáren se skládá z bývalého dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí. Vítkovické železárny jsou vidět z daleka a táhnou se podél Místecké ulice a řeky Ostravice.Tvoří unikátní industriální památku z 1. poloviny 19. století, upomínající na zašlou i současnou průmyslovou slávu města Ostravy i samotných Vítkovic. Právě v těchto místech stávala původní pudlovací pec z roku 1828. Realizací projektu železáren na území Vítkovic pověřil olomoucký arcibiskup arcivévoda Rudolf Jan profesora vídeňské polytechniky F. X. Riedla. Busta arcivévody Rudolfa Jana byla vztyčena před administrativní budovou železáren u příležitosti 170 oslav založení železáren v roce 1998. Vítkovické železárny, původně Rudolfova huť, byly první svého druhu v celé rakouské monarchii. První vysoká pec zde byla dána do provozu v roce 1836. Následovalo otevření dolu Hlubina v roce 1843. V areálu na sebe navazoval celý technologický tok těžby uhlí, koksovny a výroby železa. Jáma Hlubina je dochována s těžní věží a spolu s areálem vysokých pecí tvoří typické panoráma města. Byla prvním dolem s vyzdívanou jámou. Těžba zde byla ukončena v roce 1991. Celek Vítkovických železáren byl odstaven v roce 1998. Na jaře roku 2002 byl areál prohlášen státem za národní kulturní technickou památku a v současnosti se uvažuje o tom, jak celou obnovit a zpřístupnit lidem. Zda-li obnovit a zakonzervovat celý areál nebo jen jeho nejvýraznější a nejvzácnější část. Vše je opět prioritou financí a ukáže jen čas, jak se současné vedení železáren a města dokáží postarat o tuto svou dominantu a mluvící minulost, kterou psali nejen oni, nýbrž hlavně slavnější olomoucký arcibiskup Rudolf Jan a rodina Rothschildů. Je velmi pravděpodobné, že by bez svých železáren a dolů byla Moravská Ostrava ( bez Slezské Ostravy) pouhým provinčním městem někde na…  číst dále
Jan P. Štěpánek, Města a městečka...(K. Kuča), městské info, 17.6. 2005
historie

Právě zde, ve Vítkovicíh se rozhodl arcivévoda Rudolf Jan vybudovat komplex, kde se mělo zpracovávat železo vyrobené v dřevouhelných vysokých pecích v Čeladné a Frýdlantě. Olomoucké arcibiskupství v minulosti již iniciovalo vybudování podbeskydských železáren ve Frýdlantě nad Ostravicí, Ostravici a Čeladné. Naproti tomu nechal ve Slezské části regionu, ve Frýdku, vybudovat arcivévoda Karel Habsburský v roce 1833 tzv. Karlovu huť. Dnes Válcovny plechů Frýdek-Místek. V roce 1828 zde podle projektu F. X. Riedla vznikla pudlovací pec. Roku 1830 byla tato první pudlovací pec v monarchii zapálena. Železárny byly soukromým majetkem arcibiskupa a po jeho smrti v roce 1831 areál převzala olomoucká kapitula. Roku 1835 si železárny pronajal vídeňský bankéř Heinrich Geymüller, který je však ještě téhož roku postoupil konsorciu bankéřů, které ovládal Salomon Mayer Rothschild. Tak přišla na ostravsko slavná židovská bankéřská rodina Rothschildů.…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Města a městečka...(K. Kuča), městské info, 17.6. 2005

Další texty historie
Moravskoslezský kraj,  Ostrava-město  (OV), Ostrava - Vítkovice

Místa v okolí

 Vítkovice
 kostel sv. Pavla
 radnice
 Kunčičky
 důl Alexandr
 důl Šalamoun
 Areál MINIUNI
 Palác Elektra
 Dům umění
 Německý dům
 Městská jatka
 hotel Imperial
 Rovninské balvany
 stará radnice
 městské hradby
 sloup Panny Marie
 kostel sv. Jiří
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Josefa
 Polský dům
 důl Trojice
 vila Felixe Neumanna
 Sýkorův most
 radnice
 důl Josef
 kaple na Zámostí
 Jubilejní kolonie
 Důl Jindřich
 důl Neumann
 nová radnice
 důl Prokop
 důl Ema a Lucie
 Husův sbor
 Zábřeh
 vodárna na Hladnově
 Důl Petr Bezruč
 důl Michálka
 halda Ema
 Radvanický pivovar
 Radvanice
 ZOO Ostrava
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Ducha
 židovský hřbitov
 kostel Panny Marie
 důl Michal
 štola Vilemína
 štola Nový
 štola Tereza
 štola Štolní
 Landek
 Důl Heřmanice
 kaple sv. Barbory
 Hošťálkovice
 kostel Krista Krále
 Bartovice
 jáma Josef
 štola Hubert
 Svinov
 Třebovice
 Stará Bělá
 větrný důl Vrbice
 Vratimov
 školní budova
 fara
 Rychvald
 socha sv. Floriána
 Vratimov
 Šenov
 Poruba
 Stará Bělá
 kostel sv. Mikuláše
 Polanka nad Odrou
 kostel sv. Anny
 Řepiště
 kostel sv. Anny
 socha sv. Floriána
 Annin dvůr
 kostel sv. Vavřince
 Paskov
 Panský pivovar
 Polanská niva
 kaple sv. Floriána
 Šumbark
 Stříbrná věž
 kostel sv. Anny
 židovský hřbitov
 dvůr Paseky
 kostel sv. Jakuba
 strážní věž
 Hlučín
 Manor house
 městské hradby
 Orlová
 kostel sv. Kateřiny
 Klimkovice
 Lovecký zámeček
 Bohumín
 Chałupki
 kaple sv. Kříže
 Dolní Suchá
 vodárenská věž
 Šilheřovice
 Dobroslavice
 kostel Všech svatých
 kaple sv. Kříže
 Lískovec u Frýdku
 Kotulova dřevěnka
 Prostřední Suchá
 Brušperk
 evangelický kostel
 Dolní Bludovice
 kostel sv. Markéty
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Jiří
 poutní kříž
 socha Boha Otce
 Horní Bludovice
 Prostřední Bludovice
 dvůr Antonínov
 kaple sv. Barbory
 dvůr se stodolou
 Zbyslavice
 Bruzovice
 Milotička
 Dolní Lutyně
 kostel sv. Stanislava
 Horní Suchá
 Frýdecká synagoga
 Okrouhlá
 Okrouhlá
 Zbyslavice
 Bezručova kaple
 Frýdecká šibenice
 Koloredovský most
 Frýdberk
 Životice
 městské hradby
 Frýdek
 Wolfínský palác
 stará radnice
 Žermanický lom
 Petřvald
 radnice Frýdek
 Dolní Soběšovice
 Doubrava
 kaple sv. Anny
 Zoopark
 kostel sv. Jošta
 socha sv. Barbory
 socha sv. Floriána
 lesní zámeček
 kostel sv. Valentina
 Munkovice
 Jamnice
 Bravantice
 Rechle
 Málkovice
 Pitrov
 Ostrá hůrka
 Trnávka
 Smolkov
 Horní Soběšovice
 Dolní Benešov
 Závada
 Závada
 Kocurovice
 Studénka
 Studénka
 kostel Všech Svatých
 Smolkov
 Dolní Domaslavice
 Studénka
 Studénka
 Lom - Mořské oko
 Horní Domaslavice
 kříž na Vidíkově
 Bolatice
Základní informace místa
ID místa: 3251
Typ místa: technická památka
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 17.6.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama