
Zámek v Horních Soběšovicích byste dnes hledali marně. Tento venkovský zámeček byl společně se dvorem, který k němu patřil, v roce 1960 zbořen a zatopen Žermanickou přehradou.
Zámek byl postaven v severozápadní části dvora nad levým břehem říčky Lučiny někdy po roce 1790 Josefem Skulinou. Byl tvořen jednopatrovou klasicistní budovou s valbovou střechou. Vstupním průčelím byl orácen k severozápadu do nevelké tahrady. Toto průčelí bylo zvýrazněno tříosým rizalitem se štítem, před nímž byl předložen portikus se čtyřmi sloupky, jenž nesl balkon.
Svou celkovou hmotou i podobou se blížil zámku v nedalekých Dolních Bludovicích.
století, do rukou Tluků z Tošanovic. Poté se zde vystřídal rod Beesů z Chrostiny a od 20. let 18. století starý slezský rod Křídlovských z Křídlovic. Ti vlastnili i Dolní Soběšovice. Tím byly Soběšovice opět spojeny až do sklonku 18. století. V roce 1790 koupil od Křídlovských Horní Soběšovice těšínský obchodník Josef Skulina, čímž došlo opět k rozdělení Soběšovic. Josef Skulina vybudoval nad levým břehem Lučiny dvůr a v jeho severozápadní části nevelký zámek. Po několika dalších majitelích koupil v roce 1828 Horní Soběšovice Bernart Primus. Ten na čas spojil opět oba soběšovické statky. V roce 1881 získal opět jen Horní Soběšovice Josef Chadraba, který na zámku bydlel. V držení rodiny Chadrabů zůstal dvůr a zámek až do roku 1948, kdy velkostatek přešel do majetku státu. Po jistou dobu byl zámek využíván místním JZD. V roce 1960 byl zámek i se dvorem zbořen a zatopen vodami Žermanické přehrady..