
Kostel sv. Kateřiny - typ slezského dřevěného jednolodního kostela - z modřínového dřeva stojí v centru městské části Ostravy-Hrabové, obklopený malým hřbitovem. Jde o repliku původního pozdně gotického kostela, doloženého poprvé roku 1564. Od roku 1985 byl zahrnut do památkově chráněného pásma.
Dne 2.4.2002 původní kostel vyhořel do základů, nezachránil jej ani rychlý příjezd hasičů. Z celé stavby zůstalo stát jen ohořelé torzo presbytáře. Hned po požáru se začalo se sbírkou na repliku původního kostela. Obnova a stavba kopie začala brzy poté a dne 10.10.2004 byla hotová stavba posvěcena biskupem Lobkowiczem.Vnější vzhled stavby je přesnou replikou stavby vyhořelé, pouze interiér je moderní. Na požár upomínají ohořelé trámy zasazené do stavby a kříž z ohořelých trámů u kostela
2003 - 2004 byla postavena a dne 10.10.2004 slavnostně vysvěcena přesná replika kostela. Původní dřevěný kostel byl nejstarší dochovanou památkou v Hrabové. Kostel vznikl nejspíše již ve 14. století, Kostel je vzhledem k nedostatku písemných pramenů v Hrabové doložen teprve k roku 1564, prostřednictvím českého nápisu v předsíni pův. kostela pod věží, vpravo na stěně vedle hlavního portálu: "JURA CHOLEVA USNUL V PÁNU V STŘEDU TŘETÍ POSTNÍ LÉTA PÁNĚ TOHOTO 1564."
Tehdy již kostel delší dobu stál, fara se zmiňuje poprvé v roce 1580, později byla neobsazena a duchovní službu zajišťoval moravskoostravský děkan. V letech 1527 - 1617 v Hrabové působil sbor českých bratří s vlastní školou. Po jejich vyhnání byl na faru dosazen od roku 1633 katolický farář Martin Fulkavius, který též sloužil mše v Paskově a ve Staré Bělé. Brzy nato bylo sídlo duchovní správy přeneseno do Paskova. Fara byla v Hrabové obnovena až v roce 1780. Dnes spadá filiální kostel sv. Kateřiny pod vratimovskou farnost. K první větší opravě kostela, doložené písemnými prameny, došlo v roce 1659, o rok později do zvonice ve věži zavěsili barokní zvon, nazvaný "MARIA", který se zachoval až do r. 2002 kdy se rozbil při zřícení zvonice při požáru. V minulosti ve věži visely čtyři zvony ulité v dílnách opavských zvonařů. Dva z nich ulil v roce 1660 Hans Knauff, ostatní z roku 1724 a 1815 opavští zvonaři Stankeové. V roce 1724 pořídili do hrabovského kostela umíráček o průměru 33 cm a váze 10 liber s nápisem "SANCTA CATARINA ORA PRO NOBIS". Tento zvonek původně visel ve věžičce sanktusníku, za první světové války však byl spolu s 300 liber těžkým zvonem z roku 1815 zrekvírován na válečné účely. Nejmladší zvon byl zrekvírován 29. října 1916. Proto byly ve dvacátých letech pořízeny dva nové zvony, větší o průměru 67 cm a hmotnosti 180 kg a menší o průměru 36 cm a hmotnosti 27 kg. Oba nesly nápis "PAMÁTCE NAŠIM PADLÝM L. P. 1925". Pro válečné účely byly sejmuty a rozbity v roce 1942, za druhé světové války padl za oběť také jeden ze zvonů z roku 1660. Nakonec v pův. kostele zbyl pouze zvon, který v roce 1660 ulil Hans Knauff v Opavě. Zvon měl průměr 83 cm a vážil 7 centnýřů (500 liber), tj. přibližně 400 kg, na čepci byl opatřen jednořádkovým nápisem v kapitále: "+ DISE GLOKEN. HAT EIN. EHRBARE GEMEIN. GROS. VND. KLEIN. RABOWA. ZV GOTTES - EHREN GISSEN. LASSEN
1660." Další šestiřádkový nápis kapitálou zdobil krk zvonu: "IAN. BO_ ROWETZ. BVRGMISTER / MATEM. VOYT. TRAWOFSKI / ADAM. LOBATI. STARSI / MARTZIN LVTZINA / PAWEL NEMETZ. BVRGMISTER / IACOB. VOYT NAMALE RABOWA." Zvon je ozdoben reliéfem Madony v mandorle a reliéfem vavřínového věnce s erbem Bruntálských z Vrbna. Autorství zvonu určuje nápis: "HANS KNAVF. IN TROPA / HAT MICH GEGOSSEN."
V roce 1679 se do kostela vloupal lupič. Ukradl mešní kalich, jeho zločin se však záhy prozradil a lupič byl sťat mečem. O dalších osudech kostela je nedostatek písemných zpráv. Ke druhé velké opravě kostela sv. Kateřiny došlo v roce 1898. Protože byl dříve v interiéru bíle vymalován, bylo při opravě rozhodnuto vápno ze stěn seškrabat. Očištěné dřevo pak bylo napuštěno a přetřeno, aby budilo dojem dubu. K elektrifikaci kostela došlo až v roce 1930, tehdy byly doplněny lustry. Důkladnou opravou v interiéru kostel poněkud utrpěl, ostatně historik Václav Mencl považoval tuto stavbu za poměrně málo zajímavou, odrážející závislost na památkách zděné architektury, zejména v interiéru, nepříliš poučnou. Při osvobozování Hrabové 30. dubna 1945 byla věž poškozena průstřelem dělostřeleckého granátu a také došlo ke značnému poškození střechy. Škody byly urychleně opraveny a v roce 1951 byla obnovena šindelová krytina na celé střeše kostela i na věži. Následně v roce 1954 došlo také k opravě podezdívky. V sedmdesátých letech bylo zavedeno vytápění elektrickými akumulačními kamny a střecha i stěny kostela byly impregnovány karbolineem. Kostel má dochovánu středověkou dlažbu z pískovcových dlaždic, na které je dnes položena dřevěná podlaha. V roce 1980 při opravě podlahu natřeli olejovou barvou. Nový obětní stůl byl pořízen v roce 1987 a v roce 1993 elektrifikovali pohon zvonu ve věži. Poslední velmi náročná oprava, která si vyžádala bezmála jeden milión Kč, proběhla v roce 2000. Byla při ní vyměněna krytina střechy i věže a řada dřevěných nosných prvků a celá dřevěná konstrukce byla petrifikována. V dubnu r. 2002 byl kostel, který byl národní kulturní památkou, téměř zcela zničen požárem – zachovala se jen část sakristie a severovýchodní stěna presbytáře. Shořely varhany z r. 1948, barokní zvon z r. 1660 se rozbil při zřícení zvonice. Církev založila dobrovolnou sbírku na stavbu repliky kostela a v červnu r. 2003 byla započata stavba repliky kostela, při které byly použity původní technologie a postupy. Do stavby byly zakomponovány části starého kostela, které nezničil požár. Dva nové zvony odlilo zvonařství Tkadlec v Halenkově (ak. sochař Josef Tkadlec): větší zvon sv. František má 349 Kg a menší sv. Klára má 222 Kg. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen dne 10.10. 2004..
Lidová pověst z Metylovic u Frýdlantu nad Ostravicí uvádí, že kostel sv. Kateřiny dříve stával v Metylovicích, odkud jej rozebraný převezli do Hrabové a znovu složili. V Hrabové dlouho toužili mít vlastní kostel, aby na bohoslužby nemuseli docházet až do vzdáleného Paskova. Tu se prý čeští bratři doslechli, že na hukvaldském panství v obci Metylovice chtějí stavět nový zděný kostel a dosavadní dřevěný je jim líto rozebrat a spálit, neboť není tak starý a dosud jim dobře sloužil k duchovním účelům. Proto se vybrali na Hukvaldy, právě když tam pobýval olomoucký biskup Jan Stanislav Pavlovský, a přednesli mu svou prosbu, že chtějí metylovický kostel odkoupit. Biskup se nejprve zdráhal, neboť se jednalo o příslušníky víry mu nepřátelské, nakonec prý svolil. Zakrátko kostel postavili ve stejné podobě v Hrabové. Jenom hlavní dveře prý museli udělat nižší, nežli byly v Metylovicích, aby se každý poklonil před Bohem na nebesích..