kostel sv. Kateřiny

2003 - 2004 byla postavena a dne 10.10.2004 slavnostně vysvěcena přesná replika kostela. Původní dřevěný kostel byl nejstarší dochovanou památkou v Hrabové. Kostel vznikl nejspíše již ve 14. století, Kostel je vzhledem k nedostatku písemných pramenů v Hrabové doložen teprve k roku 1564, prostřednictvím českého nápisu v předsíni pův. kostela pod věží, vpravo na stěně vedle hlavního portálu: "JURA CHOLEVA USNUL V PÁNU V STŘEDU TŘETÍ POSTNÍ LÉTA PÁNĚ TOHOTO 1564."

Tehdy již kostel delší dobu stál, fara se zmiňuje poprvé v roce 1580, později byla neobsazena a duchovní službu zajišťoval moravskoostravský děkan. V letech 1527 - 1617 v Hrabové působil sbor českých bratří s vlastní školou. Po jejich vyhnání byl na faru dosazen od roku 1633 katolický farář Martin Fulkavius, který též sloužil mše v Paskově a ve Staré Bělé. Brzy nato bylo sídlo duchovní správy přeneseno do Paskova. Fara byla v Hrabové obnovena až v roce 1780. Dnes spadá filiální kostel sv. Kateřiny pod vratimovskou farnost. K první větší opravě kostela, doložené písemnými prameny, došlo v roce 1659, o rok později do zvonice ve věži zavěsili barokní zvon, nazvaný "MARIA", který se zachoval až do r. 2002 kdy se rozbil při zřícení zvonice při požáru. V minulosti ve věži visely čtyři zvony ulité v dílnách opavských zvonařů. Dva z nich ulil v roce 1660 Hans Knauff, ostatní z roku 1724 a 1815 opavští zvonaři Stankeové. V roce 1724 pořídili do hrabovského kostela umíráček o průměru 33 cm a váze 10 liber s nápisem "SANCTA CATARINA ORA PRO NOBIS". Tento zvonek původně visel ve věžičce sanktusníku, za první světové války však byl spolu s 300 liber těžkým zvonem z roku 1815 zrekvírován na válečné účely. Nejmladší zvon byl zrekvírován 29. října 1916. Proto byly ve dvacátých letech pořízeny dva nové zvony, větší o průměru 67 cm a hmotnosti 180 kg a menší o průměru 36 cm a hmotnosti 27 kg. Oba nesly nápis "PAMÁTCE NAŠIM PADLÝM L. P. 1925". Pro válečné účely byly sejmuty a rozbity v roce 1942, za druhé světové války padl za oběť také jeden ze zvonů z roku 1660. Nakonec v pův. kostele zbyl pouze zvon, který v roce 1660 ulil Hans Knauff v Opavě. Zvon měl průměr 83 cm a vážil 7 centnýřů (500 liber), tj. přibližně 400 kg, na čepci byl opatřen jednořádkovým nápisem v kapitále: "+ DISE GLOKEN. HAT EIN. EHRBARE GEMEIN. GROS. VND. KLEIN. RABOWA. ZV GOTTES - EHREN GISSEN. LASSEN

1660." Další šestiřádkový nápis kapitálou zdobil krk zvonu: "IAN. BO_ ROWETZ. BVRGMISTER / MATEM. VOYT. TRAWOFSKI / ADAM. LOBATI. STARSI / MARTZIN LVTZINA / PAWEL NEMETZ. BVRGMISTER / IACOB. VOYT NAMALE RABOWA." Zvon je ozdoben reliéfem Madony v mandorle a reliéfem vavřínového věnce s erbem Bruntálských z Vrbna. Autorství zvonu určuje nápis: "HANS KNAVF. IN TROPA / HAT MICH GEGOSSEN."

V roce 1679 se do kostela vloupal lupič. Ukradl mešní kalich, jeho zločin se však záhy prozradil a lupič byl sťat mečem. O dalších osudech kostela je nedostatek písemných zpráv. Ke druhé velké opravě kostela sv. Kateřiny došlo v roce 1898. Protože byl dříve v interiéru bíle vymalován, bylo při opravě rozhodnuto vápno ze stěn seškrabat. Očištěné dřevo pak bylo napuštěno a přetřeno, aby budilo dojem dubu. K elektrifikaci kostela došlo až v roce 1930, tehdy byly doplněny lustry. Důkladnou opravou v interiéru kostel poněkud utrpěl, ostatně historik Václav Mencl považoval tuto stavbu za poměrně málo zajímavou, odrážející závislost na památkách zděné architektury, zejména v interiéru, nepříliš poučnou. Při osvobozování Hrabové 30. dubna 1945 byla věž poškozena průstřelem dělostřeleckého granátu a také došlo ke značnému poškození střechy. Škody byly urychleně opraveny a v roce 1951 byla obnovena šindelová krytina na celé střeše kostela i na věži. Následně v roce 1954 došlo také k opravě podezdívky. V sedmdesátých letech bylo zavedeno vytápění elektrickými akumulačními kamny a střecha i stěny kostela byly impregnovány karbolineem. Kostel má dochovánu středověkou dlažbu z pískovcových dlaždic, na které je dnes položena dřevěná podlaha. V roce 1980 při opravě podlahu natřeli olejovou barvou. Nový obětní stůl byl pořízen v roce 1987 a v roce 1993 elektrifikovali pohon zvonu ve věži. Poslední velmi náročná oprava, která si vyžádala bezmála jeden milión Kč, proběhla v roce 2000. Byla při ní vyměněna krytina střechy i věže a řada dřevěných nosných prvků a celá dřevěná konstrukce byla petrifikována. V dubnu r. 2002 byl kostel, který byl národní kulturní památkou, téměř zcela zničen požárem – zachovala se jen část sakristie a severovýchodní stěna presbytáře. Shořely varhany z r. 1948, barokní zvon z r. 1660 se rozbil při zřícení zvonice. Církev založila dobrovolnou sbírku na stavbu repliky kostela a v červnu r. 2003 byla započata stavba repliky kostela, při které byly použity původní technologie a postupy. Do stavby byly zakomponovány části starého kostela, které nezničil požár. Dva nové zvony odlilo zvonařství Tkadlec v Halenkově (ak. sochař Josef Tkadlec): větší zvon sv. František má 349 Kg a menší sv. Klára má 222 Kg. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen dne 10.10. 2004..

Lidová pověst z Metylovic u Frýdlantu nad Ostravicí uvádí, že kostel sv. Kateřiny dříve stával v Metylovicích, odkud jej rozebraný převezli do Hrabové a znovu složili. V Hrabové dlouho toužili mít vlastní kostel, aby na bohoslužby nemuseli docházet až do vzdáleného Paskova. Tu se prý čeští bratři doslechli, že na hukvaldském panství v obci Metylovice chtějí stavět nový zděný kostel a dosavadní dřevěný je jim líto rozebrat a spálit, neboť není tak starý a dosud jim dobře sloužil k duchovním účelům. Proto se vybrali na Hukvaldy, právě když tam pobýval olomoucký biskup Jan Stanislav Pavlovský, a přednesli mu svou prosbu, že chtějí metylovický kostel odkoupit. Biskup se nejprve zdráhal, neboť se jednalo o příslušníky víry mu nepřátelské, nakonec prý svolil. Zakrátko kostel postavili ve stejné podobě v Hrabové. Jenom hlavní dveře prý museli udělat nižší, nežli byly v Metylovicích, aby se každý poklonil před Bohem na nebesích..