kostel sv. Kateřiny

Celkový pohled

Kostel s. Kateřiny roste z popela (r.2004)

© Zdeněk Lasák, 03/2008

Stojící dřevěný kostel je replikou původního kostela ze 14. stol., který vyhořel do základů v dubnu r. 2002. V l. 2003 - 2004 byla postavena a dne 10.10.2004 slavnostně vysvěcena přesná replika kostela. Původní dřevěný kostel byl nejstarší dochovanou památkou v Hrabové. Kostel vznikl nejspíše již ve 14. století, Kostel je vzhledem k nedostatku písemných pramenů v Hrabové doložen teprve k roku 1564, prostřednictvím českého nápisu v předsíni pův. kostela pod věží, vpravo na stěně vedle hlavního portálu: "JURA CHOLEVA USNUL V PÁNU V STŘEDU TŘETÍ POSTNÍ LÉTA PÁNĚ TOHOTO 1564." Tehdy již kostel delší dobu stál, fara se zmiňuje poprvé v roce 1580, později byla neobsazena a duchovní službu zajišťoval moravskoostravský děkan. V letech 1527 - 1617 v Hrabové působil sbor českých bratří s vlastní školou. Po jejich vyhnání byl na faru dosazen od roku 1633 katolický farář Martin Fulkavius, který též sloužil mše…  číst dále

Přesné datum založení a výstavby pův. kostela není známo. Lidová pověst z Metylovic u Frýdlantu nad Ostravicí uvádí, že kostel sv. Kateřiny dříve stával v Metylovicích, odkud jej rozebraný převezli do Hrabové a znovu složili. V Hrabové dlouho toužili mít vlastní kostel, aby na bohoslužby nemuseli docházet až do vzdáleného Paskova. Tu se prý čeští bratři doslechli, že na hukvaldském panství v obci Metylovice chtějí stavět nový zděný kostel a dosavadní dřevěný je jim líto rozebrat a spálit, neboť není tak starý a dosud jim dobře sloužil k duchovním účelům. Proto se vybrali na Hukvaldy, právě když tam pobýval olomoucký biskup Jan Stanislav Pavlovský, a přednesli mu svou prosbu, že chtějí metylovický kostel odkoupit. Biskup se nejprve zdráhal, neboť se jednalo o příslušníky víry mu nepřátelské, nakonec prý svolil. Zakrátko kostel postavili ve stejné podobě v Hrabové. Jenom hlavní dveře prý museli udělat nižší, nežli…  číst dále

Půdorys místa

půdorys kostela
© D. Prix (in Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. IV. Slezsko, Brno 1999)

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

61-62 Ostravsko

Cykloturistické mapy, Kartografie

67 Ostravsko

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

131 Ostravsko. Opavsko