© Luděk Vláčil 06/2017
Zámek Hukvaldy se nachází ve stejnojmenné obci naproti kostelu sv. Maxmiliána. Původní objekt vrchnostenské kanceláře a bytu hejtmana nechal roku 1855 přestavět olomoucký arcibiskup Bedřich kníže z Fürstenberga na zámeček. Objekt zámku mněl 16 místností, interiér zámku zdobily četné lovecké trofeje, pokoje byly vybavený zejména rokokovým nábytkem. V prvním patře zámku byl mramorový krb. Zámek v Hukvaldech sloužil zejména jako lovecký letohrádek, který příležitostně obývali arcibiskupové Bedřich Egon Fürstenberg, Theodor Kohn, Lev Skrbenský a Leopold Prečan. Po roce 1948 bylo veškeré zařízení zámečku odvezeno do Kroměříže. Dnes je veřejnosti přístupný pouze zámecký park upraven v anglickém stylu. Zámek samotný je veřejnosti nepřístupný.
Historie a popis zámkuVespod dva klenuté sklepy. V prvním poschodí chodba a osm pokojů. Veškerá okna byla zamřížovaná. Na zadní straně nádvoří pak byla vlevo prádelna, vpravo vozová kolna, drůbežník, chlévy pro prasata, skleník a zahrádka na zeleninu. V zámeček či letohrádek byl objekt přestavěn roku 1854 – 1855 z obydlí a kanceláří hejtmana hukvaldského tím způsobem, že d. č.2 (mezi č. 1 a 3) byl strhnut a letohrádek tím osamostatněn a obklopen zahradou. Stavba letohrádku je z exteriéru jednoduchá, s prvky novogotiky. V interiéru je zámek velmi honosný, má 16 obytných místností. Vestibul a schodiště byly ozdobeny loveckými trofejemi kardinála Fürstenberka. Obrazovou výzdobu pořídil kardinál Skrbenský roku 1917. Nábytek a ostatní byly jednoduché, vkusné a zejména křišťálové lustry velmi cenné. Z přízemí zámku se vstupovalo z vestibulu do pokoje centrálního ředitele, dále do pohostinky, kde byl nejcennější třešňový nábytek, pak se přechází chodbou do pokoje tajemníka a čekárnou se vyšlo zpět do vestibulu. V levé části byly dva pokoje pro druhého tajemníka a pokoj pro služebné, na opačné straně byl pokoj střibrnici. První poschodí bylo vyhraženo pro pána zámku a tam také byla čekárna, pokoj – dříve jídelna, pohostinka, pokoj zábavní, kde se nacházel skromný kulečník a mramorový krb s příslušným topícím náčiním. Odtud se vcházelo do domácí kaple. V oltáři ve zdi obraz P. Marie Čenstochovské, nesoucí letopočet 1614. V dubové skříni byla uložena nádherná mešní roucha. Dále následoval pokoj kuřácký, pokoj přijímací, sloužící i jako jídelna, ze které se dalo vyjít na balkón. Dále se nacházela pracovna, ložnice a koupelna. Od boční chodby vlevo byl pokojík komorníka. Před zámkem ze zahradní strany se nacházel bazén s vodotryskem (dnes torzo), v němž se v letním období chovali pstruzi. V období první světové války za olomouckého arcibiskupa – kardinála Františka Bauera. (1904 – 1915) byl zdejší arcibiskupský zámeček propůjčen rakouskému eráru za vojenskou nemocnici. Je samozřejmé, že po ukončení tohoto smutného období historie zámečku byl objekt poškozen a mnohé výzdoby zde vzaly za své. Když byl zámeček v roce 1948 přeměněn na školu, bylo odvezeno jeho veškeré zařízení do Kroměříže a některé lovecké trofeje zdobí dnes stěny loveckého sálu kroměřížského zámku. K zámku patřil park, zřízený roku 1855 z dvorských pozemků, zvaných „za panskými kvartýry“ Jeho celková rozloha i se stavebními místy činila 3,5 ha. Park byl upraven v anglickém stylu a udržován stálým zahradníkem se dvěma pomocnými silami. Ve 2. polovině 20. století objekt zámku sloužil rozličným účelům, ale povětšinou chátral a do oprav nebylo investováno. Konečně v 90. letech 20. století byl zámek navrácen zpět do majetku církve, která provedla obnovu alespoň čelní fasády. Na zbylé opravy zámek teprve čeká. Budovu zámku by ráda obec Hukvaldy využívala jako své konferenční centrum.
|
Přihlášení |
