muzeum Fojtství

Jedná se o 26 m dlouhý a 15 m široký objekt s mansardovou střechou. Vstupní síň je rozdělena na dvě přibližně stejné části. Ve východní části měl fojt svůj byt, který se skládal z kuchyně, representačního pokoje se štukovým stropem a ložnice. U příčné chodby, přístupné z hlavní haly, byly dvě místnosti, které sloužily jako fojtův výminek. V západní půlce objektu, u cesty, se nacházela velká hospodská místnost zvaná „šenk“, spojená s kuchyní a zvlášť vyhrazenou místností pro honoraci. Snad tato místnost sloužila nějakou dobu jako tzv. „stará škola“. Z hlavní síně vedly schody na půdu se sýpkami. Pod fojtovým bytem bývaly kdysi klenuté chlévy a sklepy přístupné ze dvora. Ve dvoře se nacházely rozsáhlé stodoly srubového charakteru. Zděný suterén jedné z nich posloužil později jako první Šustalova dílna na kočáry. Po pravé straně vjezdu do dvora se nachází památná „Fojtova lípa“. Tady kdysi fojt konal porady a soudil provinilce (například měl pravomoc nechat vysázet provinilci „pětadvacet“ kyjem na lavici). Ze dvora vedla cesta na tzv. záhumenní cestu a na náves u starého hřbitova. K fojtství patřil také mlýn č.p. 121 (zbořený v roce 1961) s rybníkem, který bral vodu z tzv. Šutyrovy studánky na svahu Červeného kamene. Tento mlýn byl příslušenstvím fojtství až do roku 1869. K příslušenství fojtství patřila i tzv. stará bělárňa č.p. 194 na bělení plátna a dvě velké ovocnářské zahrady a kus lesa zvaný Fojťák (dnes již vykácený). Role kopřivnických fojtů se táhla od fojtství až k závišickému katastru..

Povstání mělo úspěch neboť se sedláků zastal i císař Leopold I. Již k roku 1708 se připomíná kopřivnický fojt Jura (Jiří) Šustala. K roku 1722 je jako fojt uveden Jiří Kubík. Do trvalého majetku rodiny Šustalů se kopřivnické fojtství dostalo v roce 1755, kdy ho koupil Tomáš Šustala z Drnholce za 540 říšských zlatých od Jury Kubíka. V roce 1790 převzal fojtství jeho syn Jakub Šustala. Pro svou zámožnost byl zván „Fojt velký“ a ještě před převzetím fojtství budovu výrazně přestavěl. Roku 1810 přebírá fojtství za odstupné 2 000 zlatých nejstarší syn Ignác. Jeho nejstarší syn Jan převzal fojtství v roce 1834. Pro svůj bohatý plnovous byl Jan zván „Fusáč“. Jeho mladší brat Ignác Šustala se narodil 7. 12. 1822. Stal se nejvýznamější osobou celé Šustalovy rodiny a je zván zakladatelem kopřivnického průmyslu. Ignác Šustala zemřel 29. ledna 1891 ve Vídni raněn mrtvicí při jednání o zakcionizování firmy vídenským kapitálem. Jeho tělo bylo převezeno do Kopřivnice a pochováno v dochované rodinné hrobce na starém hřbitově, jen několik kroků od fojtství. Poté se fojtství vystřídalo v rukou několika rodin. Poslední z nich, rodině Randýskově objekt fojtství patřil až do 70. let 20. století, kdy byl objekt prodán podniku TATRA. V roce 1956 byla opravena mansardová střecha budovy a renovována Šustalova dílna. V 70. létech 20. století byla u příležitosti 70. výročí výroby automobilů budova fojtství celkově renovována. Po řadě jednání bylo rozhodnuto fojtství přebudovat a renovovat pro účely muzea. Renovátorské práce odstartovaly v roce 1978. Hlavní tíhu zodpovědnosti za nové muzeum přebrala automobilka TATRA. Zdárný úspěch rekonstrukce je možno obdivovat dodnes. Od podniku TATRA fojtství v roce 2005 vykoupilo město Kopřivnice..

Jmenovitě nálezy z průzkumu sídliště lidu lužických popelnicových polí u Šutyrovy studánky a samostatný prostor zde má i hrad Šostýn, jeho dokumentace a nálezy na něm učiněné. K výstavním prostorům patří i bývalá sýpka, která nyní slouží k presentaci prvních kočárů a drožek..

od 1.10. - 30.4. od 9.00 hod. do 16.00 hod. Otevřeno je úterý až neděle. Pondělí je zavírací den..