jedna z budov v jižním traktu dvora
© Jan P. Štěpánek 11/2005
Historické i některé značně přestavěné objekty areálu Hájovského dvora se nacházejí při křižovatce silnice z Hukvald (3km) do Příbora (3km) a z Hájova (1km) do Lubiny (1km).
Hájovský dvůr byl tvořen dvěma soubory. Jeden dlouhý obdélný trakt ohraničoval jih areálu a na protilehlé severní straně se nacházel dvoukřídlý trakt s krátkým křídlem na východě. Dvůr byl průchozí. Na mapě 2. vojenského mapování (30. léta 19. století) je dvůr označen jako „Hajower Meierhof“. Bohužel, doba socialistického užívání dala dvoru zabrat, což se výrazně projevilo i na jeho stavu a vzhledu. Některé historické objekty byly zbořeny a nahrazeny nevzhlednými novými.
Hájovský dvůr je usazen v nádherné krajině. Jihovýchodně při dvoře se nachází starý rybník a východně ode dvora projíždí člověk lesem zvaným Hájek.
Z krajiny při dvoře jsou nádherné výhledy k Hukvaldům, na historický Příbor či Kopřivnici s Bílou horou. Nepříliš rušné cesty zde jsou ideální pro lehkou cykloturistiku.
Historie Hájovského dvoraDokument o založení byl potvrzen v Hranicích roku 1805 krajským hejtmanem přerovským Karlem hr. Bukůvkou z Bukůvky. Dvůr čp. 1 se zbytky bývalých panských pozemků koupil 1. září 1796 Jan sv.p. ze Svolle (ze Zvole), který byl zde obecně nazýván zemanem. Proto se často naskýtá myšlenka, že by zde Jan ze Zvole mohl mít i své drobnější panské sídlo (zámeček?). Dvůr (zemanství) však dlouho nedržel, dne 2. listopadu 1810 je koupil krajský komisař Karel Cikan za sumu 30 000 zlatých. Karel Cikan (syn předešlého) koupil od p. Marie Josefy Cikanové i druhé zemanství, tzv. dvůr Haškovec na hranici katastru Dětřichovic a Větřkovic. Obě zemanství – Hájovský dvůr i Haškovec koupil 28. května 1833 arcibiskup Ferdinand hr. Chotek z Chotkova a z Vojnína za 15 000 zl. od krajského hejtmana Karla Czikana, a připojil oba statky opět k hukvaldskému panství, ze kterého oba statky vzešly. Arcibiskupská správa užívala Hájovský dvůr až do konce 2. světové války. Poté přešel objekt i s pozemky pod správu československého státu, respektive zemědělského družstva z Hájova. To, stejně jako zemědělská družstva z jiných obcí, dokázalo dvůr nechat zcela zchátrat.
