© Ivo Rozehnal 07/2015
Farní kostel sv.Jana Křtitele leží na severovýchodě historického města Frýdku při městské hradbě. Současná architektura kostela má gotické jádro z 2. poloviny 14. století, kdy vznikl současně s městem, přestavěné po mnoha požárech. Vzrůstem počtu obyvatel byla k původnímu kostelu přistavěna nynější kostelní loď a kaple sv.Anny, sv.Kříže, sv.Jana Nepomuského a Bolestné Panny Marie. Kapli sv.Kříže nechal v r.1688 vystavět tehdejší farář Jindřich Samuel Wolf, s úmyslem postavit do ní kříž, který stával na dolním konci Hluboké ulice a jako jediný zůstal neporušen při požáru města v r.1688, ačkoliv vše kolem strávily plameny. Pod kostelem se nacházejí krypty. Zvláštní je krypta před hlavním oltářem, kam byli pochováváni význační duchovní a nová krypta pod kaplí sv.Anny. Dnešní úprava věže pochází z poslední třetiny 19. století podle návrhu Bedřicha Schmidta, stavitele vídeňského katedrálního chrámu sv.Štěpána, kdy získala věž elegantní novogotický vzhled a její štíhlá cihlová silueta je dominantou celého kraje. Samotný kostel má jednoduchou renesanční podobu nečlenitým půdorysem a jmenovanými kaplemi po obvodě. Svým rozsahem je klasickou ukázkou farního kostela ve stísněném prostředí středověkých měst. V nedávné době byl vnějšek kostela osvětlen slavnostním osvětlením, které mu dodává zajímavou atmosféru.
Farní kostel sv.Jana Křtitele byl založen asi v polovině 14. století zároveň se vznikem města Frýdku. První zmínka o něm pochází ale až z roku 1447. Listinou knížete Kazimíra II. Těšínského z r. ...1490 bylo u kostela zřízeno místo kaplanské a 1.8.1604 potvrdil pán Frýdku Bartoloměj Bruntálský z Vrbna příjmy frýdeckého faráře z vrchnostenských důchodů. I když nevíme přesně kdy a kým byl kostel postaven, nepravidelný svislý oblouk mezi presbytářem (prostor u oltáře) a kostelní lodí (až do r.1854) patrně dosvědčuje, že presbytář nynějšího kostela tvořil uzavřený celek, a že tedy byl původním frýdeckým kostelem. Se stavbou kostelní věže se začalo r. 1604, ale v nejistých dobách třicetileté války trvala až do r. 1650. Ještě před dokončením byl za faráře Agricoly pořízen r. 1636 velký zvon a r. 1649 byl vysvěcen hřbitov obehnaný zdí, na němž bylo 5 kaplí. Svou částí u kostela plnila funkci hřbitovní zdi i městská hradba. Základní kámen ke stavbě věže položila hraběnka Anna, vdova Bruntálská z Vrbna. Až 4.9.1765 se konalo slavnostní usazení kříže na báň nové kopule kostela. Kostel mnohokrát utrpěl škody požárem. Poprvé r.1592, kdy bylo zvýšeno zdivo kostela. Teprve po tomto ohni byl kostel zaklenut v nynější podobě. V r.1673 udeřilo do kostelní věže a střecha nad věží shořela. Zázračně však zůstala stát střecha nad presbytářem. Obrovské škody na chrámu napáchal požár ze dne 12.4.1688, který zničil nejen kostel, ale i faru, školu, částečně zámek a město s předměstími. Po tomto požáru vnikla kaple sv.Kříže, nový oltář a z 5 zničených zvonů byl ulit nový velký zvon a pořízeny 2 nové. Později k nim přibyly 2 zvony z nichž jeden byl ze zrušené Růžencové kaple na náměstí. Po této katastrově byly sníženy kostelní zdi do dnešní podoby. Požárem byla zcela zpustošena věž, a proto byla až do r. 1765 pokryta jen plochou střechou. Podobně kostel vyhořel 11.4.1848. Kostelní zvony se zcela roztavily a kostelní věž byla poté opět pokryta pouze prozatímní plochou střechou až do poslední třetiny 19. století, kdy získala dnešní podobu. Po tomto požáru byly z roztaveného kovu ulity nově 3 zvony. Tyto zvony padly za oběť 1. světové válce. Dnes jsou ve věži farního kostela 3 ocelové zvony z nichž největší Maria byl původně ve věži Mariánského kostela, kde nahradil zrekvírované zvony. V roce 1974 byla věž pokryta měděným plechem a v r.1993 začala generální oprava věže, která začala pod zvonicí praskat. Příčinou byla jednak nevhodná konstrukce zvonové stolice, kdy při zvonění vznikají velké otřesy, jednak v nešetrných stavebních pracích kolem, když bylo bouráno historické okolí kostela. Věž byla proto stažena ocelovými táhly a současně byl opraven plášť věže. Přesto se i dnes zvoní jen zcela výjimečně..
|
Přihlášení |
