Munkovice

Stará tkalcovna zaujala místo (či částečně využila samotnou hmotu) zděného vodního panského mlýnu, který zde stával snad již od středověku, nedaleko starého brodu přes Ostravici. Mlýn, s označením budovy č. 84 na parcele č. 447, byl vystavěn při starém vodním náhonu, který bral vodu z řeky Morávky na rozhraní katastrů Frýdku a Dobré, a do řeky Ostravice vtékal až pod frýdeckým zámkem. Na katastrální mapě z 30. let 19. století má vyznačen hned tři mlýnská kola. K mlýnu scházely od Těšínské ulice hned tři cesty, z nichž jedna se v podobě terénního zářezu a chodníčku kolem historického domku č.p. 1096 při Těšínské ulici, zachovala částečně dodnes. Starší etapa Munkovy tkalcovny dostala podobu dvojtraktové dispozice posazené na samém úpatí hrany údolní nivy řeky Ostravice (Těšínská ulice probíhá bezpečně nad touto nivou). Severnější mohutná obdélná dvojpatrová budova, která pohltila starý mlýn, byla svou severovýchodní frontou posazena na samotný náhon. Ten tak protékal přímo stavbou samotnou. Kolmo k této stavbě byl na jihovýchodě přistavěno delší patrový trakt, který spolu se sousední budovou vytvářel prostorné nádvoří obrácené k západu. Západní hranici areálu tvořilo umělé vodní koryto tzv. jalového náhonu, které odvádělo případnou přebytečnou vodu bezpečně kolem textilky. Na styku obou budov (traktů) vybíhalo k jihu, podél náhonu, krátké křídlo strojovny s turbínou. V roce 1876 celý areál odkupuje od rodiny Munků, která se dostala do finančních potíží, neméně významný frýdecký textilní podnikatel židovského původu Adolf Landsberger. Ten přistoupil nejpozději do roku 1890 k celkové modernizaci provozu. Jihovýchodní křídlo bylo přestavěno a celkově rozšířeno. Možná teprve tehdy vznikla ve spojovacím krčku kotelna s vysokým cihlovým komínem. Spolu s přestavbou a modernizací starší části areálu, byla v západní části areálu, částečně na místě někdejšího nádvoří a jalového ramena náhonu, které tímto zaniklo, vystavěna nová přízemní tzv. nová tkalcovna. V tomto rozsahu se textilní továrna zachovala až do současnosti. Její vzhled se však časem měnil. Kolem roku 1890 měla hlavní budova staré tkalcovny podobu mohutné dvojpatrové budovy, kryté vysokou sedlovou střechou. Štítové průčelí bylo 5 osé, prolomené vysokými okny s překladem tvořeným segmentovým obloukem z režných cihel. Dvoupatrový zděný štít byl trojosý, respektive jednoosý v samém vrcholu. Boční okapové průčelí pak bylo 9 osé. Jednotlivá patra byla od sebe oddělena prostou kordonovou římsou. Jihovýchodní křídlo pak bylo rozděleno na kratší dvoupatrovou severní část a na delší patrovou jižní část, obě kryté sedlovými střechami s velmi mírným spádem. Zde byla velká okna zvýrazněna pouze ve štuku mělce provedenými nadokenními oblouky. Nová tkalcovna byla přízemní, tvořící rozložitý obdélný blok, otáčející se k severozápadu (příjezdová fronta) 16 osým průčelím, završeným nevysokou odstupňovanou atikou se středovým nenápadným štítkem. V roce 1909 postihl areál požár. Ten se podepsal nejvíce na staré tkalcovně, jejíž vysoká stanová střecha byla po rekonstrukci snížena a nahrazena velmi plochou stanovou střechou. Zděné štíty nahradila nevysoká atika se zvýšenou střední trojosou částí a vystouplými nárožními pilíři s ozdobnými hlavicemi. Spolu s počátkem 2. světové války se bývalý podnik židovských majitelů dostal pod nucenou správu Němců a po skončení války v roce 1945 se již nikdy svým původním majitelů nevrátil. Provoz byl zestátněn a začleněn do národního podniku Slezan s označením Slezan 09. Další stavební úpravy měly převážně degradující a účelový charakter. Nejpozději na počátku 70. let 20. století bylo k jihozápadu prodlouženo starší jihovýchodní křídlo staré tkalcovny a budovy získaly nevzhledné břízolitové omítky. V této podobě se areál textilky dočkal současné doby, kdy byl provoz utlumen a objekty čekají na své nové využití, nový život, novou budoucnost…

Areál bývalé tkalcovny Munkovice se nemůže rovnat, co se zdobnosti fasády týče jiným textilkám na území města Frýdku-Místku, přesto však díky komplexnosti a ucelenému zachování všech budov provozu včetně cenného cihlového komínu tvoří nedílnou součást architektury Frýdku, jeho stavebního vývoje, jeho historie..