Pouhé terénní náznaky zůstaly po skalním hradu z 13.-15. st. Ve skále zůstal 3 m příkop. Dříve zde stály obytné budovy, na největším skalisku nad říčkou pozorovatelna, na obou hlavních kupách strážní věže. Hrad měl dřevěnou i kamennou konstrukci.
Hlavní obrázek místa
Pohled ze zadního skaliska k západu na plochu nádvoří a čelního skaliska
právě zde na ploše nádvoří stávaly provozní a obytné budovy. Na čelním skalisku stávala strážní věž chránící přístupovou cestu a dřevěný most přes šíjový příkop. Vstupní cesta vedla podél severní strany čelní kupy (vpravo na snímku)
© Jan P. Štěpánek 04/2007
Přibližně 5 km jižním až jihozápadním směrem od centra obce Čeladné a asi 1 km jihozápadní směrem od místní části Čeladná – Hamry se na vysoké ostrožně nad levým břehem Čeladenky v poloze zvané Kozinec nacházejí zbytky větší středověké fortifikace. Kozinec je zalesněný, úzký, skalnatý hřeben vybíhající z masivu Stolové hory. Hřebenu dominují dvě skalnaté kupy, které stavitel středověkého hrádku pojmul do svého areálu a využil jich. K samotnému hrádku je nejsnadnější cesta od známé kaple zvané Cyrilka. Odtud popojdeme ještě několik desítek metrů až narazíme na betonový most přes říčku Čeladenku. Dáme se doprava po mostě, silnice začne stoupat a dovede nás až na křižovatku dvou cest. Tady je již jedno, kterou se vydáme. Obě totiž kopírují po vrstevnici tvar vrchu Kozince. Ať se dáme doprava nebo doleva, musíme v obou případech po nějakých 200 m stejně odbočit a vydat se jednoduše strmě do svahu až na vrcholek, kde se nacházejí pozůstatky hrádku. Ačkoliv se zmínky o čeladenském hrádku vyskytovaly ve starší literatuře, jeho přesné umístění nebylo známo. Teprve neprofesionální archeolog Milan Boris fortifikaci znovu lokalizoval Kozinec je zalesněný, úzký, skalnatý hřeben vybíhající z masivu Stolové hory. Hřebenu dominují dvě skalnaté kupy, které stavitel středověkého hrádku pojmul do svého areálu a využil jich. Skalní hrádek na Kozinci nad Čeladnou můžeme jednoznačně považovat za strážní stanoviště při přechodu obchodní stezky přes horské pásmo z Moravy do Uher, která právě zde úzkým údolím podél Čeladenky procházela. Tomu by napovídalo i založení ve vysoké poloze na extrémně úzkém skalnatém hřebeni nad nejužším místem údolí říčky Čeladenky, odkud mohli jeho obyvatelé s přehledem kontrolovat starou obchodní cestu do Uher.
Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek, J. P. Štěpánek a kolektiv, 2006), 29.6. 2006
popis

Popis hrádku

Čeladenský hrádek je velmi protáhlý, celková délka pozůstatků činí 130 m (s osou východ-západ), šířka kolísá mezi 5-10 m. Svahy od hřebene prudce spadají dolů do údolí. Přístup k hradu směřoval od západu po klesajícím hřebenu. Zde překonávala cesta první příkop či přírodní sedlo za nímž se zvedá mírná kupa. Na té lze očekávat jistou formu předsunutého opevnění chránící jak první příkop, tak i příkop za ní. Po severní straně této kupy procházela přístupová cesta poté co překonala 1. příkop. Za tuto kupou následuje hluboký, ve skále vylámaný hlavní příkop. Nad ním se zvedá první skalnatá kupa, dominující lokalitě. Na svém vršku patrně nesla určitou formu strážní či obytné stavby (věže?). Cesta po překonání 2. příkopu procházela přihrádkem po severní straně této skalní kupy a ústila do plochy samotného jádra na východě za touto kupou. Plocha jádra měla přibližně protáhlý obdélný půdorys a byla sevřena mezi již zmíněnou první skalní kupu a druhou skalní kupu na…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 29.6. 2006

historie

Archeologický výzkum a nálezy na Kozinci

Při povrchovém sběru archeologického materiálu byl doposud získán početný soubor cca 100 ks úlomků keramiky, vyrobené nálepovou technikou i vytáčením na rychlém rotujícím kruhu. Oproti původnímu předpokladu spíše převládají šedavě zbarvené střepy ostřené drobnými kaménky, pocházející z hrnků, džbánků, mís, nalezena byla i část nádobkovitého kachle, z železných předmětů dlátko, různé typy hřebíků, apod. Podle tvaru okruží nádob je možno nálezy časově zařadit do pozdního 13. až 15. století (Pavel Michna, Petr Vitula 199). Sonda provedená pracovníky archeologického ústavu v Brně (P. Kouřil) položená při vrcholu severního svahu a na temeni hřbetu, přinesla poměrně početnou kolekci, zejména pokud jde o keramiku. Ta je robena nálepovou technikou i vytáčením, převládá středně hrubá ostřená hmota, místy s kaménky, barva vypálení je většinou světlá, typicky šedých střepů je velmi málo. Výzdoba je velmi uniformní, a to převážně v podobě…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 29.6. 2006

Půdorys místa

, situace opevnění podle zákresu v terénu-z připravované knihy Šlechtická sídla na Frýdeckomístecku
© Jan P. Štěpánek 01/2005
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Čeladná

Místa v okolí

Nahrávám místa v okolí
Načítám seznam míst
Základní informace místa
ID místa: 2270
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 9.3.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

Cestování

Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

reklama