Čeladenský hrádek je velmi protáhlý, celková délka pozůstatků činí 130 m (s osou východ-západ), šířka kolísá mezi 5-10 m. Svahy od hřebene prudce spadají dolů do údolí. Přístup k hradu směřoval od západu po klesajícím hřebenu. Zde překonávala cesta první příkop či přírodní sedlo za nímž se zvedá mírná kupa. Na té lze očekávat jistou formu předsunutého opevnění chránící jak první příkop, tak i příkop za ní. Po severní straně této kupy procházela přístupová cesta poté co překonala 1. příkop. Za tuto kupou následuje hluboký, ve skále vylámaný hlavní příkop. Nad ním se zvedá první skalnatá kupa, dominující lokalitě. Na svém vršku patrně nesla určitou formu strážní či obytné stavby (věže?). Cesta po překonání 2. příkopu procházela přihrádkem po severní straně této skalní kupy a ústila do plochy samotného jádra na východě za touto kupou. Plocha jádra měla přibližně protáhlý obdélný půdorys a byla sevřena mezi již zmíněnou první skalní kupu a druhou skalní kupu na… číst dále
Při povrchovém sběru archeologického materiálu byl doposud získán početný soubor cca 100 ks úlomků keramiky, vyrobené nálepovou technikou i vytáčením na rychlém rotujícím kruhu. Oproti původnímu předpokladu spíše převládají šedavě zbarvené střepy ostřené drobnými kaménky, pocházející z hrnků, džbánků, mís, nalezena byla i část nádobkovitého kachle, z železných předmětů dlátko, různé typy hřebíků, apod. Podle tvaru okruží nádob je možno nálezy časově zařadit do pozdního 13. až 15. století (Pavel Michna, Petr Vitula 199). Sonda provedená pracovníky archeologického ústavu v Brně (P. Kouřil) položená při vrcholu severního svahu a na temeni hřbetu, přinesla poměrně početnou kolekci, zejména pokud jde o keramiku. Ta je robena nálepovou technikou i vytáčením, převládá středně hrubá ostřená hmota, místy s kaménky, barva vypálení je většinou světlá, typicky šedých střepů je velmi málo. Výzdoba je velmi uniformní, a to převážně v podobě… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
|
Přihlášení |
