Přibližně 5 km jižním až jihozápadním směrem od centra obce Čeladné a asi 1 km jihozápadní směrem od místní části Čeladná – Hamry se na vysoké ostrožně nad levým břehem Čeladenky v poloze zvané Kozinec nacházejí zbytky větší středověké fortifikace. Kozinec je zalesněný, úzký, skalnatý hřeben vybíhající z masivu Stolové hory. Hřebenu dominují dvě skalnaté kupy, které stavitel středověkého hrádku pojmul do svého areálu a využil jich. K samotnému hrádku je nejsnadnější cesta od známé kaple zvané Cyrilka. Odtud popojdeme ještě několik desítek metrů až narazíme na betonový most přes říčku Čeladenku. Dáme se doprava po mostě, silnice začne stoupat a dovede nás až na křižovatku dvou cest. Tady je již jedno, kterou se vydáme. Obě totiž kopírují po vrstevnici tvar vrchu Kozince. Ať se dáme doprava nebo doleva, musíme v obou případech po nějakých 200 m stejně odbočit a vydat se jednoduše strmě do svahu až na vrcholek, kde se nacházejí pozůstatky hrádku.
Ačkoliv se zmínky o čeladenském hrádku vyskytovaly ve starší literatuře, jeho přesné umístění nebylo známo. Teprve neprofesionální archeolog Milan Boris fortifikaci znovu lokalizoval Kozinec je zalesněný, úzký, skalnatý hřeben vybíhající z masivu Stolové hory. Hřebenu dominují dvě skalnaté kupy, které stavitel středověkého hrádku pojmul do svého areálu a využil jich.
Skalní hrádek na Kozinci nad Čeladnou můžeme jednoznačně považovat za strážní stanoviště při přechodu obchodní stezky přes horské pásmo z Moravy do Uher, která právě zde úzkým údolím podél Čeladenky procházela. Tomu by napovídalo i založení ve vysoké poloze na extrémně úzkém skalnatém hřebeni nad nejužším místem údolí říčky Čeladenky, odkud mohli jeho obyvatelé s přehledem kontrolovat starou obchodní cestu do Uher.
Popis hrádkuZde překonávala cesta první příkop či přírodní sedlo za nímž se zvedá mírná kupa. Na té lze očekávat jistou formu předsunutého opevnění chránící jak první příkop, tak i příkop za ní. Po severní straně této kupy procházela přístupová cesta poté co překonala 1. příkop. Za tuto kupou následuje hluboký, ve skále vylámaný hlavní příkop. Nad ním se zvedá první skalnatá kupa, dominující lokalitě. Na svém vršku patrně nesla určitou formu strážní či obytné stavby (věže?). Cesta po překonání 2. příkopu procházela přihrádkem po severní straně této skalní kupy a ústila do plochy samotného jádra na východě za touto kupou. Plocha jádra měla přibližně protáhlý obdélný půdorys a byla sevřena mezi již zmíněnou první skalní kupu a druhou skalní kupu na východě. V ploše jádra lze očekávat hospodářsko-obytné zázemí hrádku. Určité vyhloubené terénní relikty se nacházejí u paty první skalnaté kupy. Určitým náznakem budovy by mohl být i pravoúhlý prostor vylámaný do skály pod druhou skalnatou kupou. Lze se však pouze dohadovat. Cesta dále pokračovala po severní straně druhé skalní kupy, odkud se patrně vstupovalo do další věžovité stavby, která na ní stála. Za kupou cesta prošla vysekaným žlabem mezi skalami na jižní stranu hřbetu, který se dál táhne pozvolna k východu. V těchto místech by šlo podle terénní sníženiny očekávat nějakou další budovu. Odtud hřbet klesá k východu a strmým skalnatým hřebínkem k severovýchodu. Na východní straně je lokalita ukončena prudkými srázy na všech třech stranách. Do údolí k Čeladence sbíhá táhlý hřbet, zakončený další skalnatou kupou, na které se dá předpokládat předsunuté opevnění, kontrolující průběh vlastní obchodní stezky z Moravy do Uher. Zda byl hrad kamenný či dřevěný nelze jednoznačně odpovědět. Velké množství kamenné sutě i množství volně dostupného dřeva kolem by napovídalo, že jeho konstrukce byly smíšené..
Archeologický výzkum a nálezy na KozinciPodle tvaru okruží nádob je možno nálezy časově zařadit do pozdního 13. až 15. století (Pavel Michna, Petr Vitula 199). Sonda provedená pracovníky archeologického ústavu v Brně (P. Kouřil) položená při vrcholu severního svahu a na temeni hřbetu, přinesla poměrně početnou kolekci, zejména pokud jde o keramiku. Ta je robena nálepovou technikou i vytáčením, převládá středně hrubá ostřená hmota, místy s kaménky, barva vypálení je většinou světlá, typicky šedých střepů je velmi málo. Výzdoba je velmi uniformní, a to převážně v podobě obvodového žlábkování a rýžkování. Ke staršímu typu okrajů se hlásí vně vyhnuté a kuželovitě seříznuté, ne z tak dobře propracované hmoty vypálené do hnědošedé barvy, v malém množství jsou zastoupeny okraje římsovité, šikmo vytažené a zesílené s náběhem k okruží, dále pak okruží a vodorovně vyložené okraje. Vnější plocha okrajů je výjimečně zdobena jednoduchou žlábkovanou vlnicí či radélkem, u vodorovně vyloženého okraje mísy vícenásobnou vinicí. Představují hrnky, hrnce, snad i džbány, mísy, poháry (1 kus), nádobkovité kachle (1 kus) a zvonovité poklice. Celkově se soubor hlásí opět do 14. – 15- století, s možností přesahu do století 13. Z železných předmětů, které se zachovaly v dosti špatném stavu, lze uvést hrot střely do luku s částečně odlomeným trnem, přezku se dvěma oky zdobenou rytými svazky, různé typy hřebíků etc..
|
Přihlášení |
