Pouhé terénní náznaky zůstaly po skalním hradu z 13.-15. st. Ve skále zůstal 3 m příkop. Dříve zde stály obytné budovy, na největším skalisku nad říčkou pozorovatelna, na obou hlavních kupách strážní věže. Hrad měl dřevěnou i kamennou konstrukci.
Hlavní obrázek místa
Pohled ze zadního skaliska k západu na plochu nádvoří a čelního skaliska
právě zde na ploše nádvoří stávaly provozní a obytné budovy. Na čelním skalisku stávala strážní věž chránící přístupovou cestu a dřevěný most přes šíjový příkop. Vstupní cesta vedla podél severní strany čelní kupy (vpravo na snímku)
© Jan P. Štěpánek 04/2007
Přibližně 5 km jižním až jihozápadním směrem od centra obce Čeladné a asi 1 km jihozápadní směrem od místní části Čeladná – Hamry se na vysoké ostrožně nad levým břehem Čeladenky v poloze zvané Kozinec nacházejí zbytky větší středověké fortifikace. Kozinec je zalesněný, úzký, skalnatý hřeben vybíhající z masivu Stolové hory. Hřebenu dominují dvě skalnaté kupy, které stavitel středověkého hrádku pojmul do svého areálu a využil jich. K samotnému hrádku je nejsnadnější cesta od známé kaple zvané Cyrilka. Odtud popojdeme ještě několik desítek metrů až narazíme na betonový most přes říčku Čeladenku. Dáme se doprava po mostě, silnice začne stoupat a dovede nás až na křižovatku dvou cest. Tady je již jedno, kterou se vydáme. Obě totiž kopírují po vrstevnici tvar vrchu Kozince. Ať se dáme doprava nebo doleva, musíme v obou případech po nějakých 200 m stejně odbočit a vydat se jednoduše strmě do svahu až na vrcholek, kde se nacházejí pozůstatky hrádku. Ačkoliv se zmínky o čeladenském hrádku vyskytovaly ve starší literatuře, jeho přesné umístění nebylo známo. Teprve neprofesionální archeolog Milan Boris fortifikaci znovu lokalizoval Kozinec je zalesněný, úzký, skalnatý hřeben vybíhající z masivu Stolové hory. Hřebenu dominují dvě skalnaté kupy, které stavitel středověkého hrádku pojmul do svého areálu a využil jich. Skalní hrádek na Kozinci nad Čeladnou můžeme jednoznačně považovat za strážní stanoviště při přechodu obchodní stezky přes horské pásmo z Moravy do Uher, která právě zde úzkým údolím podél Čeladenky procházela. Tomu by napovídalo i založení ve vysoké poloze na extrémně úzkém skalnatém hřebeni nad nejužším místem údolí říčky Čeladenky, odkud mohli jeho obyvatelé s přehledem kontrolovat starou obchodní cestu do Uher.
Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek, J. P. Štěpánek a kolektiv, 2006), 29.6. 2006
popis

Popis hrádku

Čeladenský hrádek je velmi protáhlý, celková délka pozůstatků činí 130 m (s osou východ-západ), šířka kolísá mezi 5-10 m. Svahy od hřebene prudce spadají dolů do údolí. Přístup k hradu směřoval od západu po klesajícím hřebenu. Zde překonávala cesta první příkop či přírodní sedlo za nímž se zvedá mírná kupa. Na té lze očekávat jistou formu předsunutého opevnění chránící jak první příkop, tak i příkop za ní. Po severní straně této kupy procházela přístupová cesta poté co překonala 1. příkop. Za tuto kupou následuje hluboký, ve skále vylámaný hlavní příkop. Nad ním se zvedá první skalnatá kupa, dominující lokalitě. Na svém vršku patrně nesla určitou formu strážní či obytné stavby (věže?). Cesta po překonání 2. příkopu procházela přihrádkem po severní straně této skalní kupy a ústila do plochy samotného jádra na východě za touto kupou. Plocha jádra měla přibližně protáhlý obdélný půdorys a byla sevřena mezi již zmíněnou první skalní kupu a druhou skalní kupu na…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 29.6. 2006

historie

Archeologický výzkum a nálezy na Kozinci

Při povrchovém sběru archeologického materiálu byl doposud získán početný soubor cca 100 ks úlomků keramiky, vyrobené nálepovou technikou i vytáčením na rychlém rotujícím kruhu. Oproti původnímu předpokladu spíše převládají šedavě zbarvené střepy ostřené drobnými kaménky, pocházející z hrnků, džbánků, mís, nalezena byla i část nádobkovitého kachle, z železných předmětů dlátko, různé typy hřebíků, apod. Podle tvaru okruží nádob je možno nálezy časově zařadit do pozdního 13. až 15. století (Pavel Michna, Petr Vitula 199). Sonda provedená pracovníky archeologického ústavu v Brně (P. Kouřil) položená při vrcholu severního svahu a na temeni hřbetu, přinesla poměrně početnou kolekci, zejména pokud jde o keramiku. Ta je robena nálepovou technikou i vytáčením, převládá středně hrubá ostřená hmota, místy s kaménky, barva vypálení je většinou světlá, typicky šedých střepů je velmi málo. Výzdoba je velmi uniformní, a to převážně v podobě…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 29.6. 2006

Půdorys místa

, situace opevnění podle zákresu v terénu-z připravované knihy Šlechtická sídla na Frýdeckomístecku
© Jan P. Štěpánek 01/2005
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Čeladná

Místa v okolí

 Leopoldova chata
 Hubertova chata
 Greiffka
 Čertův stůl
 PR Bučací potok
 klauz Kyčerov
 Mořské oko
 Hamerská kaple
 Zvonička Pustevny
 Cyrilka
 Šance
 koryto potoka Mazák
 šance Řečice
 socha Radegasta
 roubený dům č.p. 5
 klaus Panský
 kříž na Hutích
 U Veličků
 Ondrášovy díry
 Alsternova vila
 Harcovský most
 Frýdlant
 Nová Ves
 Gabrielina chata
 vodopády Satiny
 kříž na Samčance
 hrable Červík
 Lučovecký klauz
 kostel sv. Jindřicha
 kaple sv. Kříže
 Lysá hora
 radnice
 hamr č. VII
 kaple na Kamenci
 radnice
 Lubno
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 kostel sv. Martina
 jedle v Řečici
 zvonice
 boží muka - sv. Anna
 fojtství
 Vašendův kříž
 kostel Všech svatých
 švédská mohyla
 Bedřichův klaus
 kostel sv. Bedřicha
 Bílá
 mlýn Strážka
 Šmiřákův mlýn
 kostel sv. Josefa
 Travertinová kaskáda
 Kozlovice
 zvonička Měrkovice
 Šorštýn
 kaple Za humny
 šance na Obidové
 Myslík
 kaple na Horním Konci
 Baranská skála
 zvonička Pod Krásnou
 Hartisov
 kostel sv. Josefa
 Čarták
 Janovice
 Kubartova kaple
 kostel Všech svatých
 kaple Panny Marie
 klauz Čurábka
 Hukvaldská obora
 kaple Panny Marie
 Maxův klauz
 Jurkovičova rozhledna
 Travné, Travný
 Jezero
 Hukvaldy
 boží muka na Husinci
 kaple sv. Mauritia
 Hodoňovice
 Baška
 kaple Při šefru
 kostel sv. Maxmiliána
 Hukvaldy
 Hradišťko
 kostel sv. Václava
 Raškův kámen
 Pražmo
 Husův dům
 Kaple skalická
 Bílý Kříž
 Šostýn
 Bezručova vyhlídka
 kostel Všech svatých
 kříž na Hluchance
 Fassmannova vila
 Husova lípa
 kaple na Kmínku
 Adámkova vila
 kaple u Adámkovy vily
 Raškovice
 Panorama u Chlebovic
 Skalický lom
 větrný mlýn
 vodní mlýn
 zvonička
 kostel sv. Mikuláše
 socha T.G.Masaryka
 Lašské muzeum
 Ringhofferova vila
 Katolický dům
 hrobka rodu Rašků
 hrobka rodu Šustalů
 muzeum Fojtství
 Zemanství
 Skácelův kříž
 Morávka
 vila Machů
 Rychaltice
 Maxmiliánův dvůr
 zvonička u Polků
 Hájovský dvůr
 Váňův kámen
 rozhledna Bílá hora
 Zemanova kaple
 Příbor
 městské hradby
 kašna se sochou Hygie
 sousoší Panny Marie
 radnice
 kostel sv. Kříže
 Prochaskova vila
Základní informace místa
ID místa: 2270
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 9.3.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama