Pouhé terénní náznaky zůstaly po skalním hradu z 13.-15. st. Ve skále zůstal 3 m příkop. Dříve zde stály obytné budovy, na největším skalisku nad říčkou pozorovatelna, na obou hlavních kupách strážní věže. Hrad měl dřevěnou i kamennou konstrukci.
Hlavní obrázek místa
Pohled ze zadního skaliska k západu na plochu nádvoří a čelního skaliska
právě zde na ploše nádvoří stávaly provozní a obytné budovy. Na čelním skalisku stávala strážní věž chránící přístupovou cestu a dřevěný most přes šíjový příkop. Vstupní cesta vedla podél severní strany čelní kupy (vpravo na snímku)
© Jan P. Štěpánek 04/2007
Přibližně 5 km jižním až jihozápadním směrem od centra obce Čeladné a asi 1 km jihozápadní směrem od místní části Čeladná – Hamry se na vysoké ostrožně nad levým břehem Čeladenky v poloze zvané Kozinec nacházejí zbytky větší středověké fortifikace. Kozinec je zalesněný, úzký, skalnatý hřeben vybíhající z masivu Stolové hory. Hřebenu dominují dvě skalnaté kupy, které stavitel středověkého hrádku pojmul do svého areálu a využil jich. K samotnému hrádku je nejsnadnější cesta od známé kaple zvané Cyrilka. Odtud popojdeme ještě několik desítek metrů až narazíme na betonový most přes říčku Čeladenku. Dáme se doprava po mostě, silnice začne stoupat a dovede nás až na křižovatku dvou cest. Tady je již jedno, kterou se vydáme. Obě totiž kopírují po vrstevnici tvar vrchu Kozince. Ať se dáme doprava nebo doleva, musíme v obou případech po nějakých 200 m stejně odbočit a vydat se jednoduše strmě do svahu až na vrcholek, kde se nacházejí pozůstatky hrádku. Ačkoliv se zmínky o čeladenském hrádku vyskytovaly ve starší literatuře, jeho přesné umístění nebylo známo. Teprve neprofesionální archeolog Milan Boris fortifikaci znovu lokalizoval Kozinec je zalesněný, úzký, skalnatý hřeben vybíhající z masivu Stolové hory. Hřebenu dominují dvě skalnaté kupy, které stavitel středověkého hrádku pojmul do svého areálu a využil jich. Skalní hrádek na Kozinci nad Čeladnou můžeme jednoznačně považovat za strážní stanoviště při přechodu obchodní stezky přes horské pásmo z Moravy do Uher, která právě zde úzkým údolím podél Čeladenky procházela. Tomu by napovídalo i založení ve vysoké poloze na extrémně úzkém skalnatém hřebeni nad nejužším místem údolí říčky Čeladenky, odkud mohli jeho obyvatelé s přehledem kontrolovat starou obchodní cestu do Uher.
Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek, J. P. Štěpánek a kolektiv, 2006), 29.6. 2006
popis

Popis hrádku

Čeladenský hrádek je velmi protáhlý, celková délka pozůstatků činí 130 m (s osou východ-západ), šířka kolísá mezi 5-10 m. Svahy od hřebene prudce spadají dolů do údolí. Přístup k hradu směřoval od západu po klesajícím hřebenu. Zde překonávala cesta první příkop či přírodní sedlo za nímž se zvedá mírná kupa. Na té lze očekávat jistou formu předsunutého opevnění chránící jak první příkop, tak i příkop za ní. Po severní straně této kupy procházela přístupová cesta poté co překonala 1. příkop. Za tuto kupou následuje hluboký, ve skále vylámaný hlavní příkop. Nad ním se zvedá první skalnatá kupa, dominující lokalitě. Na svém vršku patrně nesla určitou formu strážní či obytné stavby (věže?). Cesta po překonání 2. příkopu procházela přihrádkem po severní straně této skalní kupy a ústila do plochy samotného jádra na východě za touto kupou. Plocha jádra měla přibližně protáhlý obdélný půdorys a byla sevřena mezi již zmíněnou první skalní kupu a druhou skalní kupu na…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 29.6. 2006

historie

Archeologický výzkum a nálezy na Kozinci

Při povrchovém sběru archeologického materiálu byl doposud získán početný soubor cca 100 ks úlomků keramiky, vyrobené nálepovou technikou i vytáčením na rychlém rotujícím kruhu. Oproti původnímu předpokladu spíše převládají šedavě zbarvené střepy ostřené drobnými kaménky, pocházející z hrnků, džbánků, mís, nalezena byla i část nádobkovitého kachle, z železných předmětů dlátko, různé typy hřebíků, apod. Podle tvaru okruží nádob je možno nálezy časově zařadit do pozdního 13. až 15. století (Pavel Michna, Petr Vitula 199). Sonda provedená pracovníky archeologického ústavu v Brně (P. Kouřil) položená při vrcholu severního svahu a na temeni hřbetu, přinesla poměrně početnou kolekci, zejména pokud jde o keramiku. Ta je robena nálepovou technikou i vytáčením, převládá středně hrubá ostřená hmota, místy s kaménky, barva vypálení je většinou světlá, typicky šedých střepů je velmi málo. Výzdoba je velmi uniformní, a to převážně v podobě…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 29.6. 2006

Půdorys místa

, situace opevnění podle zákresu v terénu-z připravované knihy Šlechtická sídla na Frýdeckomístecku
© Jan P. Štěpánek 01/2005
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Čeladná

Místa v okolí

 Leopoldova chata
 Hubertova chata
 Greiffka
 Čertův stůl
 PR Bučací potok
 klauz Kyčerov
 Mořské oko
 Hamerská kaple
 Zvonička Pustevny
 Cyrilka
 Šance
 koryto potoka Mazák
 šance Řečice
 socha Radegasta
 roubený dům č.p. 5
 klaus Panský
 kříž na Hutích
 Alsternova vila
 U Veličků
 Ondrášovy díry
 Frýdlant
 Harcovský most
 Nová Ves
 Gabrielina chata
 vodopády Satiny
 kříž na Samčance
 hrable Červík
 kostel sv. Jindřicha
 Lučovecký klauz
 Lysá hora
 radnice
 kaple sv. Kříže
 hamr č. VII
 kaple na Kamenci
 radnice
 Lubno
 kostel sv. Martina
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 zvonice
 boží muka - sv. Anna
 fojtství
 Vašendův kříž
 kostel Všech svatých
 švédská mohyla
 Bedřichův klaus
 kostel sv. Bedřicha
 Bílá
 Šmiřákův mlýn
 mlýn Strážka
 kostel sv. Josefa
 Travertinová kaskáda
 Kozlovice
 zvonička Měrkovice
 Šorštýn
 kaple Za humny
 šance na Obidové
 Myslík
 kaple na Horním Konci
 Baranská skála
 zvonička Pod Krásnou
 Hartisov
 kostel sv. Josefa
 Janovice
 Čarták
 kostel Všech svatých
 Kubartova kaple
 kaple Panny Marie
 klauz Čurábka
 kaple Panny Marie
 Hukvaldská obora
 Travné, Travný
 Maxův klauz
 Jurkovičova rozhledna
 boží muka na Husinci
 Jezero
 Hukvaldy
 kaple sv. Mauritia
 Hodoňovice
 Baška
 vrchol Soláň
 kaple Při šefru
 kostel sv. Maxmiliána
 Hukvaldy
 kostel sv. Václava
 Hradišťko
 Raškův kámen
 Husův dům
 Pražmo
 zvonice Soláň
 Kaple skalická
 Bílý Kříž
 Šostýn
 kostel Všech svatých
 Bezručova vyhlídka
 Fassmannova vila
 Husova lípa
 kříž na Hluchance
 kaple na Kmínku
 kaple u Adámkovy vily
 Adámkova vila
 Raškovice
 Panorama u Chlebovic
 Skalický lom
 větrný mlýn
 vodní mlýn
 zvonička
 kostel sv. Mikuláše
 socha T.G.Masaryka
 Lašské muzeum
 Ringhofferova vila
 Katolický dům
 hrobka rodu Rašků
 hrobka rodu Šustalů
 muzeum Fojtství
 Zemanství
 Morávka
 Skácelův kříž
 Rychaltice
 vila Machů
 Maxmiliánův dvůr
 Hájovský dvůr
 zvonička u Polků
 Váňův kámen
 rozhledna Bílá hora
 Zemanova kaple
 Příbor
 městské hradby
 kašna se sochou Hygie
 sousoší Panny Marie
 radnice
 kostel sv. Kříže
 Prochaskova vila
Základní informace místa
ID místa: 2270
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 9.3.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Cestování

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

Jak na Nový rok, tak po celý rok ..... a začínal rok vždy 1. lednem?

Hrady a zámky

Ještě pár hodin a zase budeme o rok starší. Vánoční svátky utekly jako voda a nás čeká loučení. Už brzy se rozloučíme s rokem starým rokem a přivítáme nový. Tato doba je už tradičně spojena s veselím. Bylo tomu tak ale odjakživa?

Jaká je vlastně historie betlémů, které se v této době objevují na veřejných prostranstvích i u nás doma

Zajímavosti

Začalo to ve stísněném prostoru jeskyně, který se stal prvním betlémem a improvizovanou kaplí a kde také proběhla první slavnostní půlnoční mše, kterou odsloužil František z Assisi 24. prosince roku 1223.

Dva základní druhy středověkého záchodu na hradech a dalších stavbách v Česku, Irsku a Británii

Zajímavosti

V tomto článku do toho šlápneme a probereme tematiku středověkých záchodů v Česku, Irsku a Británii. Bude řeč o dvou základních typech středověkých záchodů na hradech a dalších středověkých stavbách, tzv. vnějších a vnitřních záchodech.

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

reklama