
Lovecký zámeček (chata) byl vystavěn jako roubený patrový obdélný objekt na kamenné podezdívce. V jihozápadním průčelí vystupuje z osy stavby větší vstupní rizalit v celé výšce stavby, který je ukončen trojúhelným štítem. V přízemí rizalit obsahuje vstup do objektu a jedno okno v patře. Po obou stranách rivalitu je v každém patře po jednom okně. V přízemí jsou okna krytá okenicemi. Po jednom okně v každém patře je i v jižním štítě, pouze severní obsahuje v přízemí okna dvě. Stěny objektu jsou pokryty dřevěným, štípaným šindelem. Zámeček završuje prostá plechem pokrytá sedlová střecha. Hřeben sedlové střechy rizalitu nedosahuje až k hřebeni hlavní střechy.
Lovecká chata – zámeček – byla vystavěna v Podolánském revíru na úpatí Smrku v roce 1910 pro olomouckého arcibiskupa Františka Salomona (Saleského) Bauera jak dokládá vytesaný nápis na schodišti do zámečku. O opravě v roce 1984 svědčí další vytesaný nápis. Dnes chata opět postupně prochází citlivou rekonstrukcí.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.