Železárny v provozu v l. 1678-90, poté až do r.1796, kdy provozy hutě obnovuje a modernizuje o novou vysokou pec, drátovnu a později slévárnu J.V. Homoláč, byla výroba utlumena. Výroba zaniká po r.1920. Dnes jen nepatrné zbytky základů budov.
Hlavní obrázek místa
Detail kamenného základu jedné z bývalých budov arcibiskupských hutí
© Jan P. Štěpánek 04/2007

železárny a hutě na Čeladné

Současná obec Čeladná je především turistickým místem na úpatí beskydských hor, kam se jezdí především za odpočinkem a relaxací. Nebylo tomu však vždy. Čeladná, to byly především hutě a železárny v horní části obce, které vznikly koncem 17. století jako pobočný závod arcibiskupských železáren ve Frýdlantě. Byly postaveny blízko bohatým zdrojům železné rudy a nekonečným beskydským lesům, jež závodu poskytovaly dostatek surovin pro pálení dřevného uhlí. Na Čeladné se vyrábělo jednak surové železo, ale později i litina. Tato etapa historie však skončila ve 20. létech 20. století, kdy čeladenský závod definitivně zaniká. A co se z někdejšího areálu železáren, jež se koncem 19. století stávaly tak populárním námětem pohlednic z Čeladné, zachovalo dodnes? A kde vlastně stávaly? Areál se nacházel v horní části obce, tzv. Horní Čeladné, asi 3,7 km jižním směrem od centra obce, při západní straně cesty do Podolánek. Areál začínal hned za mostem přes říčku Čeladenku. Dnes v jeho severní části, kde bývaly spíše provozní a skladovací plochy stojí rekonstruovaný sportovní areál s bazénem a chatkami. Jižní část původního areálu, kde stávaly hlavní budovy, je nezastavěná a zarostlá stromy. Právě v tomto malém lesíku, mezi silnicí a říčkou se dají spatřit poslední viditelné pozůstatky železárenských budov. Jedná se především o kamenné a betonové základy budovy či dlouhé ohradní zdi. To dnes již nezjistíme. Je až neuvěřitelné jak za 80 let může takřka beze zbytku zmizet velký cenný průmyslový areál.
Jan P. Štěpánek, 5.5. 2007
popis

Popis železáren na Čeladné na počátku 19. století

Velký rozvoj čeladenských železáren nastal roku 1796 s příchodem rodiny Homoláčů. Za nich se závod na Čeladné skládal z nové vysoké tavicí hutě s vysokou pecí s dřevěnou kopulí pokrytou železným plechem. Do areálu přibyly také nové stoupy na rudu, skladiště uhlí, mlýn se struhou, drátovna a jednopatrová budova šachtmistra. Ve zděné budově byla zámečnická dílna a stolárna. Při horním hamru byla zkujňovací výheň. Pracovaly i dolní hamr , drátovna v kamenné budově se dvěma výhněmi, pila s kamennou podezdívkou, stáje, dolní a horní hutní dům pro hamerní mistry, dřevěný domek pro šafáře a chaty pro uhlíře.

Jan P. Štěpánek podle textů Mgr. Jaromíra Poláška a sborníku vydaného ke výročí 350 let železáren ve Frýdlantě (1618 - 1968), 5.5. 2007

Další texty popis
historie

Historie čeladenských železáren a hutí

Jedním z prvních podnětů k vybudování menšího železárenského podniku na Čeladné byla dle všeho zpráva hukvaldského správce Martina Kozáka z počátku roku 1678. Ten navrhoval vystavět v Čeladné vysokou pec na tavení železné rudy v místě mlýna, s využitím dosavadních mlýnských náhonů. Ve zprávě se vyzdvihuje i výhoda plavení dříví po říčce Čeladence do vzdálenosti 1,5 míle, dostatek kvalitní železné rudy v obci samotné tak v blízkých obcích Tichá a Kunčice a především značné ušetření potažních robot, kterých bylo doposud třeba na dovoz vypáleného dřevěného uhlí z čeladenských uhlisek do železáren ve Frýdlantě. Zpráva o výstavbě čeladenské vysoké pece se objevuje už v srpnu 1678. Výstavbu vedli a prováděli zkušení dělníci z Pernštejna, kteří byli pozváni na žádost olomouckého biskupa, majitelé Hukvaldského panství pod nějž Čeladná spadala. Nejdůležitější materiál – kámen na vyzdění podstavy i budov…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle textů Mgr. Jaromíra Poláška a sborníku vydaného ke výročí 350 let železáren ve Frýdlantě (1618 - 1968), 5.5. 2007

Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Čeladná

Místa v okolí

 Čeladná
 Leopoldova chata
 Hubertova chata
 PR Bučací potok
 Greiffka
 Čertův stůl
 klauz Kyčerov
 Hamerská kaple
 Mořské oko
 Zvonička Pustevny
 Šance
 koryto potoka Mazák
 šance Řečice
 Cyrilka
 roubený dům č.p. 5
 socha Radegasta
 klaus Panský
 kříž na Hutích
 Alsternova vila
 U Veličků
 Ondrášovy díry
 Harcovský most
 Frýdlant
 Nová Ves
 Gabrielina chata
 vodopády Satiny
 kříž na Samčance
 kaple sv. Kříže
 hrable Červík
 Lysá hora
 radnice
 kostel sv. Jindřicha
 hamr č. VII
 Lučovecký klauz
 kaple na Kamenci
 Lubno
 jedle v Řečici
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 radnice
 kostel sv. Martina
 zvonice
 fojtství
 Vašendův kříž
 kostel Všech svatých
 švédská mohyla
 Bedřichův klaus
 kostel sv. Bedřicha
 Bílá
 Šmiřákův mlýn
 mlýn Strážka
 Kozlovice
 Travertinová kaskáda
 zvonička Měrkovice
 kostel sv. Josefa
 kaple Za humny
 Šorštýn
 šance na Obidové
 Myslík
 kaple na Horním Konci
 zvonička Pod Krásnou
 kostel sv. Josefa
 Baranská skála
 Hartisov
 Janovice
 kaple Panny Marie
 Kubartova kaple
 kostel Všech svatých
 Čarták
 kaple Panny Marie
 Travné, Travný
 klauz Čurábka
 boží muka na Husinci
 Hukvaldská obora
 kaple sv. Mauritia
 Hukvaldy
 Hodoňovice
 Baška
 Maxův klauz
 Jurkovičova rozhledna
 kaple Při šefru
 Jezero
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Maxmiliána
 Hukvaldy
 Husův dům
 Pražmo
 Kaple skalická
 Raškův kámen
 Bílý Kříž
 Hradišťko
 zvonička
 Šostýn
 Bezručova vyhlídka
 kaple u Adámkovy vily
 Adámkova vila
 Raškovice
 kříž na Hluchance
 Husova lípa
 Panorama u Chlebovic
 Skalický lom
 kostel Všech svatých
 kaple na Kmínku
 Fassmannova vila
 vodní mlýn
 větrný mlýn
 zvonička
 Skalice
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Martina
 socha T.G.Masaryka
 Morávka
 Ringhofferova vila
 Katolický dům
 Lašské muzeum
 hrobka rodu Rašků
 kaple na dolním konci
 Skácelův kříž
 hrobka rodu Šustalů
 Zemanství
 muzeum Fojtství
 Rychaltice
 vila Machů
 zvonička u Polků
 Maxmiliánův dvůr
 Hájovský dvůr
 Váňův kámen
 Zemanova kaple
 městské hradby
 Příbor
 kašna se sochou Hygie
 sousoší Panny Marie
 kostel sv. Kříže
 radnice
 Prochaskova vila
Základní informace místa
ID místa: 4042
Typ místa: technická památka
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 5.5.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama