Celkový pohled na průjezd do dvora a správní budovu již zaniklého zámku (před demolicí)
© Miroslav BITTER 2005
Třanovický zámek již nestojí bezmála 150 let, avšak milovníci historie mohou jeho stopy a duch nalézt v obci ještě i dnes.
Zámek se nacházel v areálu bývalého panského dvora, pozdějšího státního statku, který se v takřka neporušené podobě zachoval až do začátku 90. let 20. století. Ke dvoru je nejsnadnější se dostat, pokud na křižovatce hlavní silnice Frýdek – Těšín v centru obce odbočíte k severu. Minete místní kostel z režného zdiva, samoobsluhu, několik bytovek a nyní již po pravé ruce máte budovy bývalého panského dvora. Jediný to pozůstatek na bývalou slávu třanovického zámeckého sídla. Správně bych měl napsat stávaly budovy panského dvora. Díky necitlivosti a velkému nedostatku pokory před výtvory našich předků, nechal na podzim roku 2005 vlastník objektu zbořit poslední výraznou dominantu dvora – správcovskou budovu s průjezdem do dvora. Historií dýchající přízemní budova s mansardovou střechou a průjezdem neseným na nádvorní straně dvěma sloupy, musela ustoupit požadavkům dnešní doby. Na místě dvora již od konce 90. let 20. století vzniká nové „Podnikatelské centrum“. Zprvu pohltilo jen severní část dvora, kde byly jen hospodářské budovy. Rokem 2005 a zbořením celé západní fronty s nejcennější budovou správce panství, tak dá se říci bývalý zámecký dvůr zaniká. Při demolici správcovské budovy se ukázaly jak mohutné základové zdi stavby, tak kamenné klenuté sklepy. To vše je však minulostí. Do současnosti se ze dvora zachovala jen velká stodola na jihovýchodě bývalého areálu.
Kde se však nacházel onen na úvod zmiňovaný zámek? Třanovický zámek se původně nacházel zhruba uprostřed areálu bývalého panského dvora, jak také ukazují staré indikační skici a mapy stabilního katastru z roku 1836. Tento starý zámek obdélného půdorysu zřejmě stával v místech bývalé gotické tvrze. Ten byl někdy ve 2. polovině 19. století zbourán a zmizel beze stopy. Nedaleko, mimo areál dvora, byl postaven v roce 1910 tehdejším majitelem dvora Karlem Kappelem nový objekt, připomínající spíše luxusní vilu, na který místní obyvatelé přenesli název „zámeček“. I tento objekt byl později přestavěn, v poslední době upraven a modernizován. K roku 1929 jej držel Karel Kappel (snad syn stavebníka). V současnosti slouží tento, břízolitem omítlý objekt bytovým potřebám. Na prokázání místa původního sídla (tvrze a starého zámku) by bylo nutné provést v areálu bývalého panského dvora zjišťovací archeologický průzkum. Dle starých vyobrazení alespoň víme, že v roce 1836 objekt zámku ještě stál, avšak k roku 1906 jej mapa již nezachycuje.
Historie třanovického panstvíPůvodní Třanovice představovaly středně rozsáhlou ves asi s 15-20 franckými lány zemědělské půdy, tj. zhruba asi 400 – 500 ha. Ves vznikla patrně ve 14. století, nejdříve zřejmě po roce 1305 a byla sídlem rodu, který se podle ní označoval jako Pelhřimové z Třankovic. Pelhřimové z Třankovic se později rozšířili po celém Těšínsku, mimo jiné vlastnili příslušníci tohoto rodu také statky Hnojník, Ropici, Dolní Soběšovice, Šumbark, Horní Bludovice, Koňákov, Domaslavice a jiná drobnější zboží na Těšínsku. Po roce 1450 Třanovice na dlouhou dobu z historie mizí. Znovu se s nimi setkáváme až k roku 1533. Tehdy byly prodány Kašparu Tlukovi z Tošanovic. Rod Pelhřimů z Třánkovic, ačkoliv se po Třanovicích stále psal, ves již nevlastnil. Roku 1745 koupil Třanovice za 10 000 zlatých Jiří Beess z Chrostiny. V roce 1735 byla ves prodána za 10 000 zlatých Jáchymu Václavu Posadovskému z Posadova. V roce 1768 koupil statek Karel Bernard Rousecký z Ejvaně. Po něm jej zdědil jeho syn Jiří Rousecký z Ejvaně, který roku 1804 prodal celý majetek Bernardu Galgonovi. Ten pak roku 1826 vše postoupil svému synovi Janu Galgonovi. Pokud jde o Horní Třanovice, ty byly od roku 1607 v držení Kryštofa Šobišovského z Šinovic. Roku 1633 seděl na Horních Třanovicích Jan Harasovský z Harasova. Později je tu Balcar Šobišovský z Šinovic, který roku 1698 prodal statek za 3 600 slezských tolarů Ferdinandu Antonínu Stoltzovi ze Slancze. Roku 1733 držel díl vsi Jan Karvinský z Karviné, který jej prodal roku 1714 za 3 200 slezských tolarů Václavu Lhotskému ze Lhoty. V letech 1748 až 1790 seděl na tomto statku Jiří Beess z Chrostiny, díl vsi pak držel ještě v letech 1766 - 1770 Jan Lhotský ze Lhoty. Třanovický statek pak drželi Beesové z Chrostiny až do roku 1945, kdy jim byl celý majetek konfiskován ve prospěch státu..
|
Přihlášení |
