Bílé Poličany

Novou, renezanční tvrz, nechala koncem 16.stol. v Bílých Poličanech postavit vdova po Jiřím z Valdštejna, dcera Jana z Lobkovic, Alena. Po její smrti tvrz dokončil její nevlastní syn Karel z Valdštejna. Po jeho smrti získali Bílé Poličany jeho synové Jan a Jiří. Protože Jiří podporoval stavovské povstání, byl v r. 1622 potrestán ztrátou třetiny svého jmění. Poličanské zboží koupil o rok později Jiřího strýc, Albrecht z Valdštejna. Bílé Poličany se staly frýdlantským lenním statkem a majitelé se často měnili. Nejdéle Poličany držela Engelburga Zárubová z Hustiřan, která je ale prodala Jiřímu Jetřichovi Grodeckému z Grodce. Ten po tragické smrti frýdlantského vévody Albrechta z Valdštejna dosáhl u císaře, aby Bílé Poličany byly zapsány jako svobodný statek. Dcera Jiřího Jetřicha Grodeckého z Grodce, Magdalena, pak Bílé Poličany prodala Kryštofu Ferdinandovi Kotulínskému z Kotulína a Křížkovic. Kotulinským panství v Bílých Poličanech patřilo až do r. 1804, kdy se odstěhovali do Štýrska. Za vlastnictví Kotulínských byla renezanční tvrz přestavěna v r. 1725 přestavěna na barokní, jednopatrový zámek. Kolem zámku vznikl rozsáhlý park a v něm malá kaple Povýšení sv. Kříže. Roku 1804 koupil panství se zámkem pražský měšťan rytíř František Xaver Cecinkar z Birnitzu. Od Cecinkarových dědiců koupila poličanský zámek s velkostatkem kněžna Růžena z Hohenlohe, která dala přistavět pravé křídlo zámku. Zámek koncem 19. stol. vyhořel a byl znovu úplně přestavěn jako dvouposchoďová budova s kulatou věží, bez slohových znaků. Zámek slouží jako hotel, jak pro jednorázové i dlouhodobé ubytování, tak pro různé konferenční akce..