
Kostel sv. Vavřince se nachází na vrchu Kostelci ve stejnojmenné obci v blízkosti hlavní silnice vedoucí do Českého Těšína. Kostel byl postaven během let 1889 až 1891 stavitelem Johnischem z Těšína. Vysvěcen byl krakovským prelátem knězem Henrykem Matzkem dne 16. srpna 1891 za přítomnosti 10 000 věřících. Když byl v roce 1962 při stavbě Těrlické přehrady zbořen kostel sv. Trojice, stal se kostel sv. Vavřince sídlem farnosti.
Vstupní bránu ke kostelu zdobí dvě figury apoštolů. Sochy vznikly ve 2. polovině 19. století. Jsou vysekané z hrubozrnného pískovce a asi 1 metr vysoké.
Mezi nejcennější části inventáře patří obraz sv. Vavřince z roku 1659 a barokní obrazy Ukřižování Ježíše Krista a obraz sv.Trojice. V kostele sv. Vavřince je také část cenného barokního inventáře ze zatopeného kostela sv. Trojice.
Vavřinci se sem každoročně scházely davy lidí, aby si připomněli památku na dobrou těšínskou “černou kněžnu” zjevující se podle pověsti v propadlisku za oltářem. Vzpomínali také dřevěný kostelík na Babí hoře u Hradiště i na starou předpověď, podle které se jednou vrch s kostelem i se všemi poutníky propadne. Na Kostelci, v blízké Chotěbuzi i po okolí si lidé vyprávěli o stanislavské zvoničce a švédských vojácích. Za bouřlivých a tmavých nocí vstává z hrobu švédský vojín a rozezní zvon na této zvoničce. Vzdává tím památku všem padlým Švédům pochovaným v okolí. Těrlický sedlák Tyroň se pozdě večer vracel domů starou kopcovitou cestou přes stanislavské kopce. Na vrchu nad stanislavickým zámečkem se probral z dřímoty a z protějšího Kostelce se k němu neslo zvonění a táhlý vážný zpěv. Na vrcholu kopce zářil do hluboké noci tajemný svit. Když za chvíli dojel Tyroň na Kostelec uviděl u lesa hořet dva jasné ohně, v jejichž svitu stál nízký, bíle pokrytý prostý oltář. Před oltářem klečel dav prostovlasých vojáků a k nim vážným hlasem promlouvala bledá, světlá postava. Doma v Těrlicku vypravoval sedlák všem o podivné pobožnosti švédských vojínů , ale nikdo mu nechtěl uvěřit. Také v nedaleké Stonavě se při cestě zvedá nevelký, leč nápadný kopec, který lidé nazývají “Švédským kopcem”. Za třicetileté války kopec nadsypali švédští vojáci svým padlým a osázeli jej bělokorými břízami. Pověst praví, že kdo naruší klid padlých vojáků do roka zemře..
Zajímavý nález byl učiněn asi před dvaceti lety, kdy se nedaleko kostelíku skutečně propadla blíže neurčitá podzemní chodba, která by mohla souviset s uvedenou pověstí..