kostel sv. Kateřiny

Tato zmínka je rovněž prvním dokladem o existenci vsi Grándorf (od r. 1949 Hradec nad Svitavou), která byla zřejmě založena německými kolonisty při středověké kolonizaci ve 2. polovině 13. století. Od roku 1389 byla vesnice zahrnuta do mírovského panství. Od roku 1559 kostel sv. Kateřiny spadal do správy svitavského děkanátu. Po požáru vesnice roku 1673 byl původní kostel upraven. Poslední velká přestavba proběhla po požáru v roce 1710, kdy získal současnou barokní podobu. I přes tyto úpravy se zachovala původní dispozice stavby a jižní portál s pozdně renesančními dveřmi z roku 1643. Hodnotné je i dřevěné schodiště s bohatou barokní řezbou při jižním průčelí presbyteria. Kostel obklopuje hřbitov, jenž je ohrazen barokní zdí se vstupní bránou. Před branou je umístěn kamenný kříž z roku 1796 a socha Panny Marie Bolestné z roku 1835. Součástí církevního areálu je i fara. Původní farní budova byla roku 1857 zbořena a na jejím místě vznikla nynější novogotická nová fara dokončená roku 1858. Koncem 19. století byly do kostela pořízeny dva boční oltáře, sv. Josefa z roku 1896 a sv. Andělů strážných z roku 1895. Poslední opravou prošel kostel v letech 2016-2017, kdy byla zrekonstruována zejména střecha a restaurován pozlacený kříž. Ke křtitelnici byla umístěna socha kněze a místního rodáka P. Huberta Engelmara Unzeitiga přezdívaného „Anděl z Dachau“, který byl 24. 9. 2016 blahoslaven. Byl potomkem kolonistů z německého jazykového a kulturního ostrova Schönhengsgau - česky Hřebečsko (původem z Frank). Unzeitig ve svých kázáních opakovaně napadal nacismus za pronásledování Židů a církve, za což byl odveden do koncentračního tábora u Dachau, kde v roce 1945 zemřel..