© Luděk Vláčil 05/2017
Dolní Žďár je součástí Horního Žďáru, s nímž se později stal částí obce Hajnice v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. V kostelní věži je zavěšen velký zvon s nápisem "Jasným hlasem vzdávám díky bohu a lidem připomínám jejich smrtelnost". Kostel obklopuje zarostlý starý neudržovaný hřbitov s chátrající obvodovou zdí. U hřbitovní zdi stojí památník místních rodáků padlých v I. světové válce a kříž z roku 1812.
Kostel je stavbou pravidelného, pravoúhlého, obdélného půdorysu. K jižní straně hranolové věže se svisle bedněnou horní částí přiléhá schodiště na kůr. Kněžiště, s prolomenými lomenými okny, pocházející patrně z 2. poloviny 14. ...století, má vzhledem k lodi sníženou střechou. Ke kněžišti je z jihu připojený přístavek se vstupem do kněžiště. Nahoře ve štítu je malé obdélné okénko. K severní straně ja přistavena sakristie. Do kostela se vstupuje klasicistními dveřmi v hlavním průčelí věže. Jehlancová střecha věže krytá šindelem má širokou korunní, ale dřevěnou profilovanou římsu. Kostel obklopuje zarostlý neudržovaný hřbitov s chátrající obvodovou zdí..
O kostele v Dolním Žďáru (německy Ober Soor) není známo příliš prokazatelných informací. V pramenech se nachází mnoho mezer, nejasností a rozpory. ...Založen byl kolem roku 1340, v roce 1354, kdy se zde zmiňuje farář, již stál. Šlo o jednoduchou bezvěžovou stavbu s obdélnou plochostropou lodí a čtvercovým presbytářem zaklenutým křížovou žebrovou klenbou. Od jihu se k presbytáři přimykala sakristie. Od roku 1530 do roku 1600 byl Žďárecký kostel protestantský. Na počátku 17. století byl renesančně přestavěn, impulsem bylo pravděpodobně pořízení nového zvonu s nápisem „Jasným hlasem vzdávám díky bohu a lidem připomínám jejich smrtelnost“ datovaného do roku 1603. V době pobělohorské rekatolizace byla obec přifařena k Maršovu a v roce roku 1635 ke Starým Bukům (kostel je uveden se zasvěcením sv. Matěje). Druhý, menší, zvon měl být ulit v roce 1737 v Jaroměři a zavěšen do kostelní věže. V roce 1775 byla na věži postavena nová zvonová stolice a roku 1780 bedněná konstrukce patra a krov. V roce 1786 se kostel stal opět farním. Před rokem 1801 byla sakristie přesunuta na severní stranu a na jihu místo ní postavena čtvercová předsíň. Na podzim roku 1826 došlo k přestavbě kostelních varhan, přičemž byly posunuty a tím se zvětšil prostor na kůru. Další opravy varhan byly provedeny v roce 1885 a poté v roce 1893. Při rekonstrukci kostela roce 1852-1855 byl na zdi nalezen latinský nápis: Pastores Albinus senior et. junior. Tehdy byla rozšířena okna a postaven současný krov kostela. V srpnu roku 1898 byla provedena oprava věže a v roce 1900 také přilehlého hřbitova. Ve válečném období byly zabavovány zvony pro vojenské účely, ale velký zvon byl pro svou historickou hodnotu ponechán ve věži. V roce 1920 měla být stržena klenba presbytáře, v roce 1928 byl upravován interiér. Po roce 1945 nebyl kostel udržován a postupně chátral, od roku 1963 nebyl kvůli havarijnímu stavu využíván. V letech 1971-72 byly provedeny nezbytné opravy, v letech 1985 a 1989 opravy fasád. Roku 2015 kostel převzala obec Hejnice a zpřístupnila jej veřejnosti..
|
Přihlášení |
