Čertův stůl

Čertův stůl je bezesporu jedním z nejzajímavějších kamenných útvarů v Beskydech. Žádný jiný totiž nerozpoutává tolik úžasu, bujení lidské fantazie, ale hlavně dohadů a otázek.

Kamenný útvar - Čertův stůl - se nachází nedaleko vrcholu beskydské hory Čertův mlýn (1207 m.n.m.), na konci asi 100 m dlouhého kamenného žlabu, který od vrcholu hory směřuje jižním směrem.

Jedná se o mohutnou kamennou desku, která má úctyhodných 6,5 tun. Stojí na dvou pravidelných kamenných soklech. Jeho podoba, která opravdu připomíná stůl, vyvolává dodnes mnoho otázek a dohadů.

Společnost se v otázce jeho klasifikace dělí na dva tábory. První část považuje Čertův stůl za dokonalý výtvor přírody, geologický úkaz, který nemá v okolí obdoby. Druhá část se kloní k názoru, že tento kamenný stůj je výtvorem lidských rukou. Vždyť přeci Keltové, ale i jiné národy tisíce let před nimi i po nich, vztyčovali mohutné bloky kamenů, které sloužily jako rituální místa, primitivní observatoře, či hroby náčelníka.

Docent Jan Folprecht podrobil toto místo studiu a došel k přesvědčení, že tento kamenný stůl je opravdu megalitickou památkou podobnou dolmenům – kamenným stolům, které jsou roztroušeny po celé Evropě.

Pro teorii, že Čertův stůl může být opravdu dílem našich předků, svědčí i odvěké spojování vrcholu Čertova mlýna s rituálními obřady. Přesně v ose dolmenu se nachází vrchol Radhoště, mýty a legendami opředené hory, a z dutiny dolmenu lze o jarní a podzimní rovnodennosti pozorovat západ slunce nad Radhoštěm.

Ať je již pravda na té či oné straně, rozhodně je toto místo velmi zajímavé. Na zajímavosti mu však ubírá skutečnost, že je Čertův mlýn přírodní rezervací, a protože útvar Čertův stůl leží mimo turistickou značenou trasu, není možné jej bez porušení pravidel pohybu v přírodní rezervaci vidět.