
Tato gotická a v renesanci přestavěná, orientovaná jednolodní stavba s valbovou střechou, s předsíní na jižní straně a sakristií na straně severní, má kamenný sokl, na západě sestavený částečně z náhrobních desek. Kněžiště je polygonálně uzavřené se dvojicí segmentovaných oken a je oddělené od hlavní lodi půlkruhovým a hladkým triumfálním obloukem. Loď je sklenutá valenou klenbou s výsečemi. Kruchta je kamenná, trojramenná, spočívající na archivoltách a 3 párech toskánských sloupů a 5 polosloupech. Průčelní stěna je hladká, vchod půlkruhový s kamenným hladkým rámem, s klenákem, římsou a úseky segmentu. Nad portálem je deska, která původně měla nápis. Štít je dělen horizontálně římsou na 2 poloviny, přičemž v dolní se nachází nika. Ve vrcholu je kamenný kříž. Stěny lodi jsou členěny pravoúhlými okny s hladkými rámy. Na severu je novější sešikmený opěrák. Původní zařízení je dřevěné a zhotovené… číst dále
Mnozí staří historici a kronikáři (Bohuslav Balbín, Karl Joseph rytíř Biener z Bienenberka, Johann Gottfried Sommer, Magnoald Ziegelbauer) měli za to, že na tomto zalesněném návrší bylo prvotně založeno město Jaroměř, které se podle nich později z neznámých příčin přestěhovalo na současné místo, kde byl původně zřízen pouze hrad, což přenášeli různí autoři ještě na přelomu 19. a 20. století, aniž by k tomu byl jakýkoliv přímý důkaz, zmiňme zejména jaroměřské historiky Antonína Knappa ("Paměti královského věnného města Jaroměře nad Labem") a Jana Stanislava Polického ("Kniha o Jaroměři"). Stejně tak se traduje pověst ke vzniku kostela, jež tvrdí, že nedaleko Chloumku u vsi Račice a říčky Trotiny byla 8. října 1110 svedena bitva, během níž byl zraněn neznámý český zeman. Polskými ozbrojenci byl pronásledován až na úbočí Chloumku, kde se schoval do jezevčí nory a zachránil si tak život. Z vděčnosti zde nechal postavit dřevěnou kapli… číst dále