
Na návrší zvaném Bradáčov (876,3 m.n.m.), jižně od Českého Jiřetína, mezi hraničním údolím Pstružného potoka a západně od hráze Flájské přehrady, stojí pozoruhodný bývalý lovecký zámeček. Říká se mu prostě jen Zámeček (s velkým Z), Lichtenwald (případně Lichtenvald) či Valdštejnův zámeček.Dostanete se k němu po asfaltové silničce (tzv.Zámecká alej), odbočující ze silnice Klíny-Fláje. Ve směru od Klínů je vyznačena odbočka "Zámeček". Je tam ale zákaz vjezdu (pěšky asi 2 km). Nádvoří zámečku není přístupné. Venku je ale umístěna informační tabule. Vrch byl původně hustě zalesněn, ale stromy byly zničeny v důsledku průmyslových exhalací, tak jako i jiné části Krušných hor. Nyní už znovu slušně zarůstá lesem. Je to poměrně odlehlé místo. V době letních prázdnin je povolen průjezd cyklistů přes nedalekou Flájskou oboru, což může být vítaným zpestřením.
V náročných podmínkách hor si sice nedovolil žádné velké ornamenty, ale půdorys stavby dílo jasně zařazuje. Jednotlivé budovy tvoří pravidelný kruh okolo oválného nádvoří, který se skládá z hlavní zámecké budovy, lesovny, domu vrátného, stájí a vozové kůlny. Hlavní budova je obdélná, patrová s mansardovou střechou. Po jejích stranách jsou obytná stavení, při vjezdu do areálu pak pilířová brána. Brána a pilíře plotu bývaly zdobeny dřevěnými sochami jelenů. Do areálu zapadá i poblíž postavená chata a turistický přístřešek. Neobvyklý název zámku se skládá ze jmen dvou šlechtických rodů: Lichtenštejnů a Valdštejnů. Své manželce Marii Anně, lichtenštejnské kněžně, totiž dal hrabě Valdštejn zámeček jako svatební dar. Jméno Lichtenwald tak mělo symbolicky vyjadřovat spojení obou rodů. Zámeček sloužil vrchnosti při lovení tetřevů a jiné zvěře v okolních lesích. Později se stal myslivnou a loveckou chatou. K tomuto účelu slouží v podstatě dodnes. Ve 40. letech 20. století byl vrácen státu a dnes patří Lesům České republiky. Zámeček se nachází na vrcholu kopce Bradáčov. Zajímavé je, že tento kopec nemá na starých mapách žádné jméno. v místě je uváděn pouze název Jagdschloss Lichtenwald. Vrchol označuje triangulační bod,ležící zhruba 40 metrů severně od zámku. Dříve zde stávala šestipatrová triangulační věž. Nejvyšší místo kopce (878 m) leží ale jihovýchodně od Lichtenwaldu. K zámečku patřila rovněž obora určená k chovu jelení zvěře, dnes označovaná jako Flájská obora. Leží jižně od silnice Klíny-Fláje mezi Šumenským údolím a východní hranicí bývalého okresu Most. V součastnosti Flájskou oboru spravují Lesy České republiky, lesní správa Litvínov. Na území obory se nachází lovecká chata Jiřího návrší, spojená se zámečkem již zmiňovanou Zámeckou alejí - 5 km dlouhou přímou cestou..
Tedy volně přeloženo: Na tomto místě byl 3.června 1690 zlými lidmi zabit Andreas Banzner z Českého Jiřetína. Jeho duši Bůh budiž milostiv. V roce 1996 byl ješte vyfotograqfován do knihy o Kamenných křížích. V roce 1999 již nebyl nalezen..