Zaniklé šlechtické sídlo nižší šlechty která se po Vělopolí od pol. 15. st. do poč. 17. století psala. Stávalo dle všeho v místě současného domu č.p. 1 v centru obce. Původně mohutný zděný dvorec, folvark, r. 1927 vyhořel, následně obnoven, ale r. 1971 obytný objekt i se sklepy demolován.
Z větší části zaniklé středověké sídlo pánů z Vělopolí, mající dnes podobu zmodernizovaného rodinného domu a hospodářství č. p. 1 v samém středu obce Vělopolí na Těšínsku v okrese Frýdek - Místek. V minulosti zde však nestál běžný rodinný dům s břízolitovou fasádou, plochou střechou a starší hospodářské budovy, které běžný návštěvník snadno mine. Stával zde rozsáhlý zděný areál bývalého panského dvora, folvarku, který patrně navázal na existenci staršího, snad v jádru gotického šlechtického sídla rodu, který se psal s predikátem z Vělopolí. Tato panský dům, tvrz či zámeček, jak můžeme onen objekt nazývat, vnikl snad nejpozději k roku 1448, kdy se poprvé setkáváme s přízviskem z Vělopolí. Sídlo však může mít ještě starší historii. V držení Vělopolských pak ves zůstává až do roku 1545, kdy vinou úpadku rodu, či vymřením, statek přechází do držení dalších slezských rodů, kdy mnozí se po Vělopolí i psali. Například k roku 1606 je to Erazim Rucký z Rudz a na Vělopolí. S počátkem 17. století však zmínky o možném sídle ve Vělopolí mizí. Panské sídlo stávalo dle všech indicií v prostoru bývalého panského dvora, folvarku, který je jako výrazná a dominantní budova vyznačen již na mapách z konce 18. a počátku 19. století. Zde, v hmotě tohoto uzavřeného zděného areálu je možné předpokládat konstrukce někdejšího šlechtického domu. Kromě toho na místo tvrze upomíná u poměrně dobré situování areálu z obranného hlediska na opyš nad soutokem dvou vodotečí. V roce 1927 původní areál i s bývalým obytným domem šlechty kompletně vyhořel, ale zanedlouho byl obnoven. Pro nevyhovující hygienické podmínky byl starý zámeček v roce 1971 kompletně zbořen a v r. 1974 částečně na jeho místě vyrostl současný nový rodinný dům. V 80. letech pak byly částečně ubourány i starší hospodářské budovy a stodoly. Zůstala jen západní… číst dále
Jan P. Štěpánek, 22.6. 2018
popis
Při několikerém podrobnějším průzkumu středu současné malé obce se jako nejpříznivější místo pro výstavbu obranné tvrze Vělopolských jevil zalesněný terén jižním a jihozápadním směrem od č. p. 1 s mírným návrším a ostrožnou nad malými rybníčky na bezejmenné sezónní vodoteči. Průzkum v terénu však ukázal, že tato lokalita by nebyla v západním a jihozápadním směru nijak chráněna. Rovněž nebyl nalezen žádný archeologický artefakt, který by tuto hypotézu podpořil. Bylo však správné hledat terénní pozůstatky archaického středověkého hrádku či tvrze? Raně gotické sídlo v podobě DSO ve Vělopolí jsme proto museli s podporou absence historických zmínek plně vyloučit. Nutno vzít v úvahu, že rod Vělopolských se zde poprvé vyskytuje až od poloviny 15. století a to již není temná doba rozptýlených sídel v těžko dostupných polohách. V Českých zemích doznívá gotika jako architektonický, ale i společenský styl. Z jihu se pomalu…
číst dále
Jan P. Štěpánek, 22.6. 2018
Jiří Tichánek
historie
Vělopolí bylo od svého vysazení alodním statkem Těšínského knížectví. Prvním známým lenním držitelem vsi, založené snad již ve 14. století, je zmiňován v letech 1448 – 1455 Matouš s predikátem z Vělopolí. Dalším jmenovitě známým držitelem vsi a panství je až v letech 1515 Beneš Vělopolský a v roce 1517 Beneš Šťastný z Velkého Pole (Velopole, Vělopolí) s manželkou Annou. Snad se jedná o jednu a tutéž osobu vlastníka. Naposledy se osoba s přízviskem Vělopolský (z Vělopolí) písemně vyskytuje v listině z roku 1541, kdy jako svědek vystupuje jistý Vaněk Vělopolský, snad syn či vnuk předešlého. Vaňkem zřejmě rod vymřel či upadl do dluhů a byl nucen se panství vzdát, protože již v roce 1545 se jako pán na Vělopolí zmiňuje Václav Pelhřim z Třánkovic a na Velkém Poli s manželkou Marianou z Jarošína. Dle predikátu je možno soudit, že ve Vělopolí (Velkém Poli) sídlili nebo alespoň občasně pobývali.…
číst dále
