
Původní orlovský pozdně barokní zámek Budovských byl rozměrnou patrovou budovou o rozměrech 48 x 16 m, krytý vysokou mansardovou střechou s několika vikýři. Po stranách se k objektu přimykaly dvouosé přízemní části budovy. Severní devitiosé průčelí mělo ve středu třiosý mělký patrový rizalit ukončený nad úrovní korunní římsy vysokým trojúhelným štítem s rodovým znakem stavitele zámku a jeho manželky. Jižní (zahradní) průčelí nad svahem bylo také devítiosé, opět se středovým trojůhelným rizalitem (s módní sallou terenou), zde však dvoupatrovým, zakončeným atikou. Po roce 1802 byl zámek Magnusem Jáchymem Bludovským klasicistně přestavěn. Do úrovni patra byly dostavěny boční přízemní křídla a objekt tak sjednocen do budoucí patrové obdélné budovy. Salla terena byla přeměněna na rozsáhlý vestibul s dvojitým schodištěm. K jižnímu průčelí byl dostavěn balkon podepřený pilíři. Fasáda byla v přízemí členěna novou rustikální výzdobou, patro získalo… číst dále
Orlová se poprvé připomíná roku 1227. Někdy mezi léty 1268 – 1291 bylo v Orlové založeno na žádost opolského vévody Vladislava benediktinské opatství. V době reformace místní klášter upadal a v roce 1561 odtud byli mniši vyhnáni evangelickým těšínským vévodou Václavem a orlovský klášterní statek byl připojen k vévodskému panství Fryštát. Roku 1571 koupil Orlovou od těšínského vévody Václav Cikán ze Slupska. Jeho syn Mikuláš prodal v roce 1615 Orlovou Jáchymovi Bludovskému z Bludovic. Tento rod držel Orlovou až do roku 1838. Ani Cikánové ze Slupska, ani příslušníci rodu Bludovských z Bludova v Orlové nesídlili. Teprve Arnošt Leberecht Bludovský z Bludovic vytvořil zvláštní orlovský statek a v roce 1765 nechal v nejvýše položené části Orlové východně od kostela postavit zámek. Zámek byla pozdně barokní jednopatrová obdélníková budova krytá mansardovou střechou se vstupním průčelím obráceným k severu. K první… číst dále
Název města vznikl dle staré pověsti podle orla, který se s hostií v zobáku zjevil knížeti Měškovi a jeho ženě Ludmile během lovu v pustině. Nedlouho poté knížecí manželé počali syna, který po narození dostal jméno Kazimír. Kníže nechal na paměť této události místo nazvat Orlovou a nechal zde postavit kapli.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.