
Původní orlovský pozdně barokní zámek Budovských byl rozměrnou patrovou budovou o rozměrech 48 x 16 m, krytý vysokou mansardovou střechou s několika vikýři. Po stranách se k objektu přimykaly dvouosé přízemní části budovy. Severní devitiosé průčelí mělo ve středu třiosý mělký patrový rizalit ukončený nad úrovní korunní římsy vysokým trojúhelným štítem s rodovým znakem stavitele zámku a jeho manželky. Jižní (zahradní) průčelí nad svahem bylo také devítiosé, opět se středovým trojůhelným rizalitem (s módní sallou terenou), zde však dvoupatrovým, zakončeným atikou. Po roce 1802 byl zámek Magnusem Jáchymem Bludovským klasicistně přestavěn. Do úrovni patra byly dostavěny boční přízemní křídla a objekt tak sjednocen do budoucí patrové obdélné budovy. Salla terena byla přeměněna na rozsáhlý vestibul s dvojitým schodištěm. K jižnímu průčelí byl dostavěn balkon podepřený pilíři. Fasáda byla v přízemí členěna novou rustikální výzdobou, patro získalo… číst dále
Orlová se poprvé připomíná roku 1227. Někdy mezi léty 1268 – 1291 bylo v Orlové založeno na žádost opolského vévody Vladislava benediktinské opatství. V době reformace místní klášter upadal a v roce 1561 odtud byli mniši vyhnáni evangelickým těšínským vévodou Václavem a orlovský klášterní statek byl připojen k vévodskému panství Fryštát. Roku 1571 koupil Orlovou od těšínského vévody Václav Cikán ze Slupska. Jeho syn Mikuláš prodal v roce 1615 Orlovou Jáchymovi Bludovskému z Bludovic. Tento rod držel Orlovou až do roku 1838. Ani Cikánové ze Slupska, ani příslušníci rodu Bludovských z Bludova v Orlové nesídlili. Teprve Arnošt Leberecht Bludovský z Bludovic vytvořil zvláštní orlovský statek a v roce 1765 nechal v nejvýše položené části Orlové východně od kostela postavit zámek. Zámek byla pozdně barokní jednopatrová obdélníková budova krytá mansardovou střechou se vstupním průčelím obráceným k severu. K první… číst dále
Název města vznikl dle staré pověsti podle orla, který se s hostií v zobáku zjevil knížeti Měškovi a jeho ženě Ludmile během lovu v pustině. Nedlouho poté knížecí manželé počali syna, který po narození dostal jméno Kazimír. Kníže nechal na paměť této události místo nazvat Orlovou a nechal zde postavit kapli.
V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.