
Zámek v dnešním průmyslovém a modernizací poznamenaném městě Orlová by návštěvník hledal marně. Stával na volném prostrantví uprostřed dnešního orlovského zámeckého parku, nedaleko současné dominanty orlové, římsko-katolického farního chrámu.
Výstavná barokní budova z roku 1765, která byla založena na místě staršího patství kláštera benediktek z Týnce u Krakova z roku 1269 z podnětu knížete Vladislava Opolského, byla vybudována nákladem význačného slezského šlechtice Arnošta Leberechta Bludovského z Bludovic.
Roku 1902 v zámku byla zřízena nemocnice, adaptovaná za 1. světové války a existující do roku 1968. Později byl objekt upraven pro kulturní účely.
V 80. letech 20. století se však na zámku, který předtím vážně poškodil požár, začly objevovat vážné statické poruchy způsobené poddolování. Zámek byl proto stržen a s ním zlikvidována i část zámeckého parku, jež je dnes pomalu obnovován.
Pozdně barokní zámek tvořila obdélná jednopatrová budova o rozměrech půdorysu 48 x 16 m, která byla ve 20. či 30. letech 19. století klasicistně přestavěna.
Severní devitiosé průčelí mělo ve středu třiosý mělký patrový rizalit ukončený nad úrovní korunní římsy vysokým trojúhelným štítem s rodovým znakem stavitele zámku a jeho manželky. Jižní (zahradní) průčelí nad svahem bylo také devítiosé, opět se středovým trojůhelným rizalitem (s módní sallou terenou), zde však dvoupatrovým, zakončeným atikou. Po roce 1802 byl zámek Magnusem Jáchymem Bludovským klasicistně přestavěn. Do úrovni patra byly dostavěny boční přízemní křídla a objekt tak sjednocen do budoucí patrové obdélné budovy. Salla terena byla přeměněna na rozsáhlý vestibul s dvojitým schodištěm. K jižnímu průčelí byl dostavěn balkon podepřený pilíři. Fasáda byla v přízemí členěna novou rustikální výzdobou, patro získalo členění lizénami a korintskými pilastry. Okolí zámku bylo upraveno ve francouzskou zahradu, později přeměněnou v přírodně krajinářský park..
Roku 1571 koupil Orlovou od těšínského vévody Václav Cikán ze Slupska. Jeho syn Mikuláš prodal v roce 1615 Orlovou Jáchymovi Bludovskému z Bludovic. Tento rod držel Orlovou až do roku 1838. Ani Cikánové ze Slupska, ani příslušníci rodu Bludovských z Bludova v Orlové nesídlili. Teprve Arnošt Leberecht Bludovský z Bludovic vytvořil zvláštní orlovský statek a v roce 1765 nechal v nejvýše položené části Orlové východně od kostela postavit zámek. Zámek byla pozdně barokní jednopatrová obdélníková budova krytá mansardovou střechou se vstupním průčelím obráceným k severu. K první rozsáhlejší úpravě zámku došlo v letech 1819 – 1838 za Arnošta Antonína Bludovského. Ten získal Orlovou po smrti své sestřenice Arnoštky Bludovské a úpravu zámku provedl ještě pod vlivem klasicismu. Zámecká budova byla tehdy rozšířena přístavbami k oběma bočním stranám. V roce 1838 koupil přestavěný zámek Jiří Thoncke a jeho vdova prodala v roce 1844 Orlovou Mikuláši Mattencloitovi, který zde přemístil hlavní správu svých statků. Roku 1902 prodal Richard Mattencloit Orlovou Báňské a hutní společnosti bratří Guttmanů. Tato společnost upravila zámek, především jeho interiéry, pro potřeby nemocnice. V roce 1907 to byla hospodářská budova, 1908 márnice, 1913 interní pavilon, 1922 plicní pavilon a roku 1924 další interní pavilon. Byly navrženy tak, aby se svým vzhledem alespoň zčásti přizpůsobily architektuře zámku. Jako část nemocnice sloužil zámek až do roku 1968. Tehdy vzhledem k stavebnímu poškození objektu vyvolanému poddolováním byl provoz nemocnice v zámku ukončen a nemocnice přesunuta do nových moderních budov. Zpočátku se uvažovalo o úpravě zámku pro kulturní potřeby města, nakonec byl v roce 1975 i s ostatními budovami nemocnice zbořen. Dnes se ve staré Orlové východně od kostela nad ulicí Petra Cingra zachoval jen zámecký park. Samotné místo zaniklého zámku tvoří jižní část parkového areálu a je zatravněno..