
Takřka jako dokonalá kulisa z hororů Alfréda Hitchcocka působí zřícenina staré Procházkovy vily nad Komorní Lhotkou na Těšínsku.
Villa Procházka či také Procházkova vila byla vystavěna na sklonku 19. století jako lázeňská budova ve svahu Kýčery (768 m.n.m.). V meziválečném období sloužila charitativní organizaci České srdce. Po válce byla chvíli užívána jako domov důchodců a naposledy zde byla zotavovna. Pak si vila prošla řadou soukromých majitelů, kteří se o vilu nestarali a nechali ji chátrat. V současnosti se za posledních 5 let z vily stala naprostá ruina, kterou už snad lze zachránit leda kouzelným proutkem. Od roku 2003 je majitelem ruiny polská firma LAKMA Int. s.r.o., která se zabývá výrobou a dovozem chemických látek a chemických přípravků.
Jižní tříosý rizalit je zároveň vstupní a zakončený štítem s ozdobnými vyřezávanými prvky okrajů přesahů střechy. Stejně byly řešeny i štíty severní a západní s východním. Nad hřebenem střechy tohoto rizalitu se zvedala drobná věžička. Severní rizalit byl rovněž tříosý a patrový s podkrovím prosvětleným jedním oknem v nejvyšším místě štítu. Oproti jedné rovině hřebene střechy byla střecha nad severním rizalitem zvýšená. Obě boční části vily byly tvořeny zděným přízemím a dřevěnými patry a podkrovími, které byly prosvětlovány okny v západním a východním štítě a zdobenými vikýři ve střeše.Od severu měly tyto části po dvou okenních otvorech, od jihu po jednom. Západní a východní čela byla tříosá. Na severní stranu vily, směrem ze svahu k obci, navazovala kamenná vyhlídková terasa, která fungovala i jako letní zahrádka. Na tuto terasu se dalo přímo vejít z patra vily. Současný stav vily je však spíše k pláči. Po přelomu let 2002–2003 se nad vilou propadly všechny střechy. Jelikož byla velká část objektu dřevěná, tak se zřícením střech se jen celý proces rozpadu vily urychlil. V roce 2006 sice jako torza, ale přesto ještě stály dřevěné konstrukce východní a západní části. Dnes, na sklonku roku 2007, je zcela zřícená západní dřevěná část vily a východní z větší poloviny. Stejně tak jsou spadlé dřevěné štíty obou rizalitů. Z celého objektu tak zůstala jako hlavní dominanta zachovaná jen hlavní střední zděná část až do výše takřka podkrovního druhého polopatra a zděné přízemí. Kolem objektu i v něm se všude válí spadlá konstrukce střechy a dřevěných částí budovy.
Velkou předností bylo i situování obce na úpatí zalesněných kopců Moravskoslezských Beskyd. Lázně zanikají po požáru v roce 1903, avšak jako místo rekreace je Komorní Lhotka vyhledávána dodnes..
J. Rose. [Zdroje: Ruth Rouse: "The World's Student Christian Federation: A History of the First Thirty Years", 1948, s. 168, Greta Langenskjold: "Baron Paul Nicolay", 1924, s. 176–177.].