© Milan Caha 05/2014
Žulová boží muka pozdně gotického typu, vysoká cca 2,2 m, náležející k trhovosvinenskému souboru pilířových božích muk mají okosený čtyřboký dřík a kaplici s mělkou nikou. Pocházejí, stejně jako ostatní boží muka z tohoto souboru, z 16. století, datace 1818 na patě dříku označuje (pravděpodobně) rok opravy. Jejich současná podoba je výsledkem úprav v posledních 50 letech. Karel Hluboček ve svém strojopise z roku 1958 uvádí na jejich vrcholu dvouramenný kříž (na rozdíl od současného jednoramenného jetelového kříže) a mříž kryjící niku. I obrázek v nice je novodobý, původně v ní byla soška Panny Marie. Boží muka nejsou památkově chráněna.
Tento typ drobné sakrální památky se v našich zemích začal prokazatelně objevovat v gotice, podle tradice se ale začala stavět už za knížete Boleslava na popud biskupa Vojtěcha. Představují sloup, u kterého byl připoután a bičován před svojí popravou Ježíš Kristus. Kromě Čech, Moravy a Slezska je můžeme najít na Slovensku, v Rakousku, Bavorsku a některých dalších částech Německa, Polsku nebo Pobaltí. Jinde se tento typ památky buď nevyskytuje nebo je velmi vzácný. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, většinou mají tři základní součásti - podstavec, dřík a kapličku, čili lucernu. Podle zpracování dříku se dělí na dva typy – sloupkové s dříkem s kruhovým půdorysem a na pilířové, či pilířkové s dříkem s půdorysem trojúhelníku, čtyřúhelníku nebo vzácněji i víceúhelníku. Zvláště na starších božích mukách bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou… číst dále
|
Přihlášení |
