Bravantice

Fasáda východního průčelí je členěna trojicí velmi mělkých rizalitů s bosáží na nároží. Středním rizalitem vede nahoře stlačeným obloukem zaklenutý vjezd. Plocha průčelí je dělena lizénovými rámy. Jedenáct oken patra (II. NP) má pravoúhlé šambrány s uchy a s velkými klenáky. Patra dělí kordonová římsa. Přízemí má dnes osm okenních os, mělo jich deset. Okna jsou obdélná (šířka 114 cm, výška 90 cm). Jižní boční fasáda má v patře (II. NP) tři okenní osy – jedna je zaslepená. Členění je totožné jako na východní fasádě. V přízemí je pouze symetricky umístěný vstup. Západní průčelí je členěno jednodušeji. Chybí bosáže, lizénová výzdoba mělkého rizalitu průjezdu je jednodušší. Vjezd je zakončen stlačeným obloukem. V přízemí má vjezd na každé straně ještě jednu arkádu se stlačeným obloukem. Deset oken patra je řešeno obdobně, jako východní fasáda. V přízemí jsou čtyři okna, opět stejných rozměrů jako na východním průčelí. Poslední severní strana má shodné řešení fasády. V patře je jedno okno, jedno okno zazděné a dveře. Po opravě v 90. letech 20. století má fasáda historicky nepodloženou hnědobílou barevnost. Osou přízemí je průjezd klenutý mírně stlačenou valenou klenbou se dvěma páry styčných lunetových výsečí. Na severu s průjezdem sousedí dvouramenné schodiště do patra (které pak pokračuje dalším dvouramenným schodištěm na půdu) a za ním jednoramenné schodiště do malého, valeně klenutého, sklípku s jedním okénkem. Je to jediná suterénní prostora nového zámku. Zbylá severní část přízemí je vyplněna velkým valeně klenutým prostorem. Klenba je sváděna do tří nestejných párů mohutných pilířů. Prostřední pár je dodatečný. Na jihu s průjezdem sousedí čtveřice menších místností. Tři jsou zaklenuty valeně vždy s jedním párem styčných lunet, jedna místnost má stlačenou valenou poloklenbu s jednou výsečí. Po těchto čtyřech prostorách následuje místnost s valenou klenbou, párem styčných lunetových výsečí a čtyřmi koutovými lunetami. Poslední, nejjižnější místnost má valenou klenbu se třemi páry styčných lunetových výsečí a vstup z jihu. Komunikaci s prvním patrem zajišťuje již zmiňované schodiště umístěné vedle průjezdu. V patře (II. NP) schodiště vychází do chodby, která vede podél západního průčelí. Na severu na ni navazuje malá předsíň, vedoucí do valeně klenuté místnosti vedle schodiště. Za rameny schodiště je na východě umístěna malá komora. Předsíň na severu pokračuje dveřmi s asi pozdně barokními dveřními závěsy do místnosti s částečně zříceným stropem, na kterém je štukové zrcadlo. Poslední nejsevernější pokoj má dnes již zazděný výstup ven. Částečně prosklené dveře mezi těmito místnostmi mají asi barokní dveřní závěsy. Východní část vyplňuje úzký dlouhý prostor s poškozeným stropem, na kterém jsou tři štuková zrcadla. V ose budovy, nad průjezdem, je místnost přístupná z chodby. Za ní je (směrem na jih) komora, vedle které je bývalá lázeň (přístupná také z chodby) a toalety. Stejně jako v symetricky řešené severní části budovy i zde chodba ústí do předsíně, ze které se vstupuje do valeně klenuté bývalé černé kuchyně, jak dokládají stopy po odvodu kouře. Z předsíně dále postupujeme do místnosti se štukovým zrcadlem, novodobě přepažené příčkou. Zbylý prostor vyplňuje na jihu jedna místnost a jedna komora, na východě jeden užší prostor, přístupný z bývalé kuchyně. Vedle schodiště z přízemí je dvouramenné lomené schodiště na půdu, kam se vstupuje zajímavými železnými dveřmi, sestavenými z plátů a pásů. Jsou opatřeny otevřeným zámkem. Pozoruhodný je byt tvořený dvěma pokoji umístěný nad severní částí zámku. Jeho stěny jsou vystavěny z hrázděného zdiva. Zámek má mansardovou střechu se zděnými vikýři na všech stranách (na východě v současnosti čtyři, na jižní a severní straně po jednom a na západní straně pět vikýřů). Na střeše nad průjezdem stávala do 90. let 20. století dřevěná vížka s lucernami. Trámy její konstrukce jsou vyřezány. Krov je mansardový, v horní části se stojatou stolicí. Střešní krytinou je od 90. let 20. století plech, do té doby to byly bobrovky. Poznámka:

1) Na fotografiích z roku 1953 je vidět, že jižní průčelí mělo kordonovou římsu a jednoduché pravoúhlé orámování oken.

(Tyto informace ale další prameny nepotvrdily.) Obec Bravantice (původně zvaná Brofansdorf, později Brosdorf a Brabantice) byla údajně založena lokátorem Hankem kolem roku 1270. (Pozn. 1) První písemná zpráva o obci je z roku 1370. Už ve 14. a 15. století se objevuje přídomek „z Bravantic“ a tak nelze vyloučit, že už ve zmiňované době stálo v Bravanticích šlechtické sídlo. Zda bylo na místě pozdější renesanční tvrze nelze bez dalších průzkumů potvrdit. (Pozn. 2) První přímá zmínka o tvrzi v Bravanticích je z roku 1570, kdy ji vlastnili Bravantští z Chobřan. (Pozn. 3)

Asi po polovině 16. století byla vystavěna renesanční stavba, obehnaná vyzdívaným vodním příkopem a mohutným valem, asi s rondely. Možná byla zpočátku dvojkřídlá (severní a východní křídlo), následně asi bylo doplněno jižní křídlo s průjezdem. Tomu může nasvědčovat neklenutí místností, odlišná šířka zdí i rozměry místností jižního křídla. Na západě bylo zřejmě nádvoří uzavřeno zdí. V polovině 17. století získali panství Bruntálští z Vrbna. Patrně ti zahájili barokní přestavbu tvrze v zámek a přistavěli k dosud trojkřídlé tvrzi čtvrté, západní křídlo. To uzavřelo malé obdélné nádvoří, které bylo později doplněné v přízemí i patře arkádovou chodbou. (Pozn. 4) To, že je průjezd starší než arkádová chodba, naznačuje kromě užitých typů kleneb (starší typ valené klenby s lunetovými výsečemi v průjezdu proti plackovým klenbám chodby) také trochu nepraktické napojení průjezdu, kdy přímo v ose průjezdu stojí pilíř arkádové chodby. Pro baroko je typické, že hlavní – šlechtické – podlaží (piano nobile) je situováno do prvního patra (II. NP) a pro životní styl se stal nepostradatelný hlavní sál. Sál vznikl dodatečně i v bravantickém starém zámku. Neprojevuje se na obrysu budovy, nevystupuje z hmoty stavby ven ani nahoru. Mezi poměrně velkoryse dimenzovanými pokoji patra lze rozeznat o něco málo větší hlavní sál v severním renesančním křídle. Sál je umístěn zhruba ve středu severního křídla. Bylo to nejvhodnější místo pro dodatečný vznik velkého sálu, který ještě renesance nepotřebovala. Porovnáme-li situaci sálu v patře s přízemím, je možné pro odlišnou -menší šířku stěn usoudit, že kratší stěny sálu byly znovu vyzděny, avšak zřejmě na původním místě. Je pravděpodobné, že původní dispozice prostor pozdějšího sálu odpovídala přibližně přízemí. Sál by tedy vznikl spojením dvou místností. Toto místo pro úpravu na hlavní sál nebylo náhodné. Jsou to jediné dvě takto symetricky ve středu křídla umístěné místnosti, (pozn. 5) navíc v těsné blízkosti tehdy jediného schodiště zámku. Tyto důvody zřejmě rozhodly i přes špatnou orientaci sálu k severu. Nedostatečné osvětlení sálu bylo vyřešeno prolomením třetího okna mezi dvě okna původní. (Pozn. 6) Sál má vstup z chodby umístěný přesně v ose sálu a na kratších stranách jsou opět symetricky ve středu umístěné boční vstupy. Nabízí se otázka, proč se se stavbou velkého sálu nepočítalo při stavbě západního křídla. Snad ho tehdy nebylo zapotřebí (majitel zde zřejmě trvale nesídlil), nebo mělo křídlo nevyhovující rozměry, či západní křídlo vzniklo dříve, než vyvstala společenská nutnost hlavní sál mít. Hlavní sál vznikl poměrně nenáročnou úpravou renesančního severního křídla. Za renesančními valy byla na severu – snad pro výhled z hlavního sálu – vybudována zahrada francouzského typu. (Pozn. 7) Renesanční tvrz tak byla postupně upravena na barokní zámek. Výstavbu nového zámku literatura připisuje Bruntálským z Vrbna nebo Řeplínským z Berečka. Mělo k tomu dojít mezi polovinou 17. a polovinou 18. století. (Pozn. 8) Nová budova vykazuje hodně důslednou barokní symetrii v počtu oken a zdůrazňuje střed budovy průjezdem s mírným rizalitem a původně též dřevěnou vížkou. Nejsouměrnější dispozice je v patře, trochu méně v přízemí. Zachovává se piano nobile – šlechtické patro, ale zajímavá je absence hlavního sálu. To by s nevelkým rozsahem obytných ploch mohlo naznačovat, že by se jednalo jen o příležitostné sídlo majitele. Na počátku 19. století byly na staré budově provedeny klasicistní úpravy. Hrabě Jan Larisch-Mönnich, kteří vlastnil velké panství si asi nechal zpracovat návrh na úpravy starého zámku od architekta Englische. Tento ne úplně, snad částečně realizovaný plán z roku 1815 (pozn. 9) zasluhuje hlubšího studia. Není jasné, co v roce 1815 již stálo a co bylo teprve v plánu. Zatím z plánu vyplývá následující. Je zde rozvinut motiv portiku - balkonu na sloupech - ve středu jižního křídla, které je v řezu naznačeno s plánovaným nadstaveným druhým patrem (3. NP). Také vidíme hlavní sál, ale není naznačeno či počítáno se schodištěm v severním křídle. V plánu také byl zakreslen záchodový přístavek v severovýchodním koutu arkádového nádvoří. Také je zde znázorněno tříramenné schodiště východního křídla – buď již existovalo, nebo bylo na základě tohoto projektu realizováno. V řezu jižním křídlem je naznačena chodba patra plochostropá. Buď taková byla a placková klenba by vznikla tedy po roce 1815 (pozn. 10), nebo tam klenba už byla a Englisch by ji chtěl odstranit, (otázka jaký by měl důvod) či poslední možnost – nepřesná znalost situace zámku. V Englischově plánu se počítalo se změnou rytmu oken, některá chtěl zazdít a prorazit nové otvory – s cílem dosáhnout pravidelnějšího rytmu oken. Plán počítal se změnou některých dveřních otvorů a mělo se taky výrazně měnit vytápění. Barokní prostorné přikládací komůrky se měly zazdít a změnit pro modernější způsob tahového vytápění. Je zřejmé, že k realizaci nedošlo či došlo jen částečně a prvek portiku Englisch použil v následujících letech při přestavbě Raduňského zámku, který patřil témuž majiteli. Plán naznačuje to, že se majitel zabýval možností přestavět starý zámek v reprezentační sídlo, k čemuž ale nedošlo. Vjezd do zámku byl vyzdoben pilastry nesoucí trojúhelný tympanon. Do východního křídla bylo snad podle Englischova plánu (nestalo-li se tak již dříve) vloženo široké klasicistní tříramenné schodiště a dělaly se různé interiérové úpravy. Na počátku 19. století byla též přistavěna před most ke vjezdu klasicistní brána s ohradní zdí. Ve 20. století po konfiskaci v roce 1945 budovu využíval a upravoval Státní statek Bílovec. Byla zanedbávána základní údržba, zámky sloužily jako byty a došlo k vybudování různých příček. Donedávna byla budova v majetku Pozemkového fondu a bez údržby chátrala. Od roku 2004 je vlastníkem obou zámků obec Bravantice, která provedla vykácení některých náletových dřevin v areálu zámků a hledá pro zámek vhodného investora a využití. Poznámky:

1) HERMANN, K. Kniha domova o Bravanticích. Gelnhausen Meerholz, 1979. Uloženo na Obecním úřadu Bravantice. Za zapůjčení děkuji p. starostovi Ivo Kočíšovi. 2) TICHÁNEK, J. ŠERÝ, Z. Šlechtická sídla na Novojičínsku. 1. vyd. Opava: Jiří Müller – Butterfly, 2003. Str. 44. 3) NEKUDA, V. UNGER, J. Hrádky a tvrze na Moravě. 1. vyd. Brno: Blok, 1981. Str. 83. 4) PLAČEK, M. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. 3. vyd. Praha: Libri, 2001. Str. 94 95. 5) V jižním křídle by symetrii sálu rušil renesanční excentrický vjezd, východní křídlo není dostatečně široké. 6) Tato myšlenka se opírá o rytmus oken severní fasády severního křídla, kdy vcelku pravidelné rozestupy okenních os jsou u sálu doplněny dodatečným oknem. Původní dvě okna by měla analogii v přízemí. Úpravy oken sálu také dokládá absence jinde většinou přítomných renesančních ostění a patrné cihlové dozdívky a úpravy. 7) Dokládá ji například indikační skica z 30. let 19. století. 8) Např. PLAČEK, Miroslav., c. d., a další. Plaček uvádí, že po výstavbě nového zámku začal starý zámek plnit hospodářskou funkci – sloužil jako pivovar. Tuto informaci se zatím nepodařilo ověřit. Ve starém zámku nebyly úpravy na pivovar zpozorovány. Leda by byly nevýrazné a byly setřeny pozdějšími úpravami. 9) Originál plánů ve Slezském muzeu v Opavě, studována jejich fotografie uložená na NPÚ Ostrava. 10) Klenby chodby jsou málo odvážné, nejsou příliš ploché, což může naznačovat jejich větší stáří. Zvláště se to jeví v porovnání s plochými klenbami tříramenného klasicistního schodiště.

Je ohraničen mohutným valem, který se zdá na rozích zpevněný rondely. Val se nenachází na jižní straně. Dochované, povětrnostními vlivy částečně smyté valy jsou dnes zarostlé listnatými stromy. Patrový zámek má čtyři křídla, která svírají obdélné nádvoří lemované pilířovými arkádami. Vjezd do objektu je umístěn excentricky v jižním křídle. Přes klasicistní bránu k němu nad příkopem vede most. Vnější fasáda zámku je jednoduchá, nečleněná. Nejsouvisleji je dochovaná hladká bílá omítka na vstupním jižním průčelí (pozn. 1), pak na východní straně. Hodně jsou poškozené béžové a šedé omítky na severní a západní straně. Původní členění fasády není zřejmé. Na východním a západním průčelí jsou občas zbytky jednoduchého pravoúhlého orámování oken. Půlkruhově zakončený vstup do zámku je zvýrazněn pilastry po stranách, které nesou trojúhelný štít, jehož římsy jsou opatřené zubořezem. Na fasádách jsou místy zachovaná původní renesanční okenní ostění. Nacházejí se nejvíce na severní straně, jedno na západní straně, dvě na východní. Na jižním průčelí nejsou přes omítku žádná patrná. Dvorní průčelí má na všech stranách přízemní otevřenou arkádu, v patře obíhá nádvoří chodba s pravoúhlými okny. Průčelí je omítnuto hladkou bílou omítkou a je členěno pouze kordonovou římsou. V přízemí (I. NP) zámku je hlavní komunikací otevřená arkádová chodba s pruskými plackami s pasy, do které ústí průjezd zaklenutý valenou klenbou se třemi páry styčných lunetových výsečí. Podobným způsobem je klenuta JV rohová místnost – jeden pár styčných lunet uprostřed a dva páry lunet nestyčných. Za ní ve východním křídle následuje menší prostor klenutý segmentovou a plochou plackovou klenbou. Ta tímto a nad tímto prostorem je tříramenné schodiště do patra. Další místnost východního křídla je klenutá valeně se dvěma páry styčných lunet. Ústilo do ní z arkádové chodby původně půlkruhově zakončené okno, dnes zazděné. Poslední, SV rohová místnost má valenou klenbu s jedním párem styčných lunet. Kromě této místnosti mají totožné zaklenutí další tři místnosti severního křídla, dnes dělené příčkami. Do druhé z nich vede z arkádové chodby renesanční portálek s pravoúhle zalomenou profilací. Všechny klenby mají hrany vytaženy do hřebínků. Další místnost severního křídla (předposlední) je rozdělena. První část obsahuje lomené dvouramenné dřevěné schodiště do patra a jednoramenné schodiště do sklepa. Druhá část tvoří komoru. SZ rohová místnost je stejně jako zbytek západního a jižního křídla plochostropá. Po SZ rohové místnosti jsou v západním křídle dvě místnosti a za nimi JZ rohová místnost. V jižním křídle je místnost, po ní dvě místnosti vedle průjezdu (původně tvořily jednu místnost) mají ve středu rovného stropu mohutný profilovaný trám. Všechny místnosti západního a jižního křídla jsou děleny množstvím dodatečných příček. Zámek je z větší části podsklepen. Pod celým severním křídlem jsou sklepy. Východní část tohoto křídla tvoří valeně klenutý sklep, se čtyřmi kruhovými okénky. Je spojen s menším sklípkem, kam z přízemí vede schodiště. Tento sklípek má dvě kruhová okénka. Pod západním křídlem je prostorný (5,6 × 28 m) sklep, zaklenutý valenou klenbou z lomového kamene. V jižním křídle je dvojice nestejných valeně zaklenutých sklepů. Mezi nimi je chodbička, která ústí do příkopu a je jediným přístupem do jižních sklepů. Z přízemí do patra stoupají zmiňovaná dvě schodiště. Hlavní schodiště ve východním křídle má dochované dřevěné obložení stěn a pozoruhodné historizující dveře do chodby patra (II. NP). Chodba je zaklenuta plackovými klenbami s pasy a má pravoúhlá okna, místy s kvalitními klikami asi z 19. století. V západním křídle má chodba podlahu tvořenou kamennými obdélnými dlaždicemi. Chodba je na dvou místech přepažena příčkou, což znemožňuje úplně naplňovat její komunikační funkci. Vedle vstupního hlavního schodiště se ve východním křídle nachází schodiště na půdu. Mezi nimi jsou umístěny toalety. Za schodištěm na půdu je malá místnost klenutá plackou, spojená s vedlejší místností dveřmi v příčce, vestavěné do pasu, který snad dříve spojoval klenutou a neklenutou místnost. Všechny ostatní místnosti patra jsou plochostropé. SV rohová místnost je rozdělena několika příčkami. Prostřední část severního křídla zabíral hlavní sál se třemi okny, s symetrickým vstupem a ještě s dnes zazděnými vstupy bočními. Následuje rozdělený prostor se schodištěm, které pokračuje na půdu. SZ rohová místnost a další dvě místnosti západního křídla jsou děleny příčkami. Všech pět místností jižního křídla (včetně rohových) jsou propojeny enfiládou. Předposlední pokoj tohoto křídla má parketovou podlahu skládanou ze čtverců. Takový typ podlahy lze předpokládat ještě v dalších místnostech. Poslední, JV rohová místnost má niku pro kachlová kamna. Kamna se nedochovala v žádné místnosti zámku. Zámek je zastřešen sedlovou střechou, krov má stojatou stolici. V současné době je střecha pokryta plechovou krytinou.