zahradní průčelí tzv. starého zámku
© Jan P. Štěpánek 02/2008
V severní části zámeckého areálu ve Studénce, poněkud stranou turistické pozornosti, která je poutána Novým zámkem, stojí nedávno opravovaná budova tzv. zámku Starého. Je tvořena patrovou obdélnou budovou s mansardovou střechou s vížkou a přízemními křídly vybíhajícími na obě strany od hlavní budovy. Historie Starého i Nového zámku je velmi prolnuta a místy i komplikovaně nejasná. I mnoho vážených odborníků není za jedno ve výkladu jejich historie.
Dnešní Starý zámek ve Studénce stojí na místě starší gotické tvrze. Při dělení fulštejnského panství je v roce 1478 poprvé písemně zmiňována zdejší tvrz se dvorem. V roce 1567 Bedřich Herbert z Fulštejna přestavuje tvrz na pohodlný renesanční zámek. ...V roce 1637 nechává Václav Bruntálský z Vrbna a na Fulneku nemalým nákladem Starý zámek celkově přestavět a rozšířit. Zámek je poté užíván jako sídlo zdejšího vrbnovského úředníka Hendrycha Paskovského (1636-36). V letech 1749-50 dal Josef Kryštof Ondřej Řeplínský z Berečka v blízkosti tohoto zámku postavit novou barokní budovu, tzv. Nový zámek. Starý zámek je pak roku 1762 Janem Václavem z Mönnichu přestavěn na pivovar, který však již roku 1771 zanikl (v horní části Starého zámku je pak do poloviny 19. století palírna lihu). Právě dcera hraběte Mönnicha se provdala za hraběte Jana Laryše ze Lhoty a na Rychvaldě, kteý si jméno Mönnich přidá k rodovému jménu, a dali tak základ hraběcímu rodu Larisch-Mönnich. Za Blücherů z Wahlstadtu byl zámek užíván málokdy. Pouze Nový zámek byl honosně a nákladně přestavěn a vybaven veškerým luxusem. Starý zámek sloužil jako úřednické byty..
|
Přihlášení |
