Tvrz je poprvé uváděna r. 1481. Zaniká v polovině 16. stol. za Sedlnických z Choltic. Místo tvrze je dnes zastavěno několika rodinnými domy, které některé zdi tvrze použily do své hmoty.
Závišice
Pohled od jv. na torzo pozůstatků zdiva tvrze ve střední části bývalé severní budovy tvrze
© Jan P. Štěpánek 06/2006

„Nad levým břehem říčky Sedlničky, tam stával zpupný statek s tvrzí závišickou“. Stával, ale do současnosti se z něj zachovalo opravdu velmi málo.

Obec Závišice se nachází 3,5 km severozápadně od Kopřivnice a necelých 7 km severovýchodně od okresního města Nový Jičín. Zástavba Závišic je soustředěna podél údolí, které vytvořila říčka Sedlnička. V horní části obce, nad levým břehem výrazného meandru Sedlničky, na vyvýšené terase stávala bývalá závišická tvrz. V současnosti zde najdeme jen shluk čtyř domků, na jejichž místě byla někdy ve 14. století tvrz vystavěna, a které z části zdivo tvrze pohltily a z části narušily a zničily.

Původní dispozice tvrze byla patrně obdélná. Severní a jižní stranu areálu tvořily dvě budovy (paláce), které mezi sebou uzavíraly obdélná dvorek ohrazený na zbylých stranách kamennou hradbou. Patra tvrze, která byla z velké části patrně kamenná, byla přístupná po dřevěných pavlačích z nádvoří. V prostoru dvora se nacházely i dvě kamenné studny. Jedna uprostřed nádvoří a druhá blízko jižního traktu. Nosné zdi budov tvrze měly sílu kolem 160 cm, zbylé zdi měly sílu od 100 cm do 120 cm. Střechy tvrze byly kryty břidlicí, jejíž několik kusů se při parazitní zástavbě rodinných domků donedávna ještě zachovalo. Přístup do tvrze byl veden od západu, kde se také v kamenné hradbě nádvoří nacházela vstupní brána. Od mírně stoupajícího terénu na západě byl areál tvrze vydělen obloukem příkopu. Ten nebyl nutný pouze na východní straně, kde přirozenou ochranu tvrze tvořila říčka Sedlnička. Náznak oblouku širokého příkopu je dodnes v terénu lehce patrný, i když je celý srovnán a zavezen a na jeho místě se nacházejí zahrady. Později byl prolomen v hradbě i průchod na východ k údolí Sedlničky.

Co se z tvrze zachovalo do současnosti? Na místě jižní budovy tvrze dnes stojí dva na sebe přistavěné rodinné domy, které kopírují přibližný rozsah středověké stavby. Obě ve svých obvodových zdech obsahují části zdiva tvrze. Patrno je to především na východnější z budov. Zajímavější je situace na místě severního středověkého paláce. I zde se nacházejí dva rodinné domky. Tyto na sebe však nenavazují. V případě staršího západnějšího domu je patrno, že zcela využil pro své severní obvodové zdivo středověkou zeď severního paláce. Dobře je toto patrné v interiéru hospodářské části domu. Nejzajímavější je situace v prostoru mezi oběma novými domy. Zde, na východní štít západního domu navazuje několik kamenných zdí bývalého středověkého paláce. Je to část hradby tvořící severní zeď severního paláce tvrze s druhotně proraženým průchodem, příčka tvořící východní zeď západního domu a další, volně stojící příčka. Na místě východní částí severního křídla dnes stojí novostavba rodinného domku, která pro svůj suterén také využila části kamenných základů tvrze. Prostorem mezi dvojící obou rodinných domků dnes vede nová komunikace, která prochází bývalým nádvořím a vede dolů k říčce. V místě bývalého nádvoří se dnes nacházejí dva kamenné pilíře u nichž je souvislost s tvrzí ne zcela jistá.

Lokalita bývalé tvrze je díky silnici, která přes areál vede poměrně dobře přístupná a fotografovatelná.

Jan P. Štěpánek, 17.8. 2006
2.5 min
Ikona Historie závišické tvrze
Počátky vsi Závišic lze klást do druhé poloviny 13. století. Různost tvaru jména naznačuje předkolonizování staré slovanské vsi Závišic nebo její sloučení se Zayfriedsdorfem. Možná ji tak nazvali jen okolní Němci podle lokátora či majitele Siegfrieda. ...
17.8. 2006, Jan P. Štěpánek

S největší pravděpodobností je název vsi odvozen od osobního jména Záviš. Předpokládá se, že zakladatelem a dárcem jména byl Záviš z Vikštejna, držitel biskupského hradu Schauensteina (lid. Šostýna) u Kopřivnice. Ves byla již v polovině 14. století rozdělena na dva díly. Část vsi na pravém břehu říčky Sedlničky (Manské Závišice) sdílela v letech 1369 - 1437 osudy šostýnského zboží, později pak zboží hukvaldského. Na levém břehu Sedlničky v "Dědičných Závišicích" stával zpupný statek s tvrzí. Poprvé se zdejší tvrz uvádí v písemných pramenech k roku 1481. První zmínka o vsi je pak z roku 1357. Zdá se, že původně byli majitelé zpupného dílu Závišic i majiteli lenní části. V listinách z let 1372 - 1396 Mikuláš Sedlnický z Choltic užívá již titulu "Nicolaus de Cholticz alias de Zawissicz. Je pravděpodobné, že Sedlničtí měli už od roku 1372 ve svobodném majetku půl vsi Sedlnice a po roce 1382 získali asi i půl Závišic, podle nichž se také psali. Rod Sedlnických z Choltic zde seděl i v letech pozdějších. Mikuláš z Choltic je tu uváděn ještě k roku 1401. Na Závišicích se rod Sedlnických neudržel, neboť během zmatků v 15. století a v době, kdy byl hrad Štramberk v držení loupeživých Pukliců z Pozořic, t.j. mezi léty 1438 - 1471, byl tento díl Závišic připojen k panství štramberskému. Je skutečností, že ještě roku 1445 náležela manská část Závišic k šostýnskému zboží resp. k Hukvaldům Jana Čapka ze Sán a jeho nástupců. K dočasnému spojení obou vsí došlo až okolo roku 1466, kdy Puklicové ztrácejí postupně alodní část Závišic i Štramberk ve prospěch pánů z Boskovic, kteří se stali držiteli statků hukvaldského i šostýnského. Roku 1478 prodávají bratři Tas, Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic štramberské panství s alodním dílem Závišic Benešovi z Hustopeč. Roku 1523 odkoupil Bernard z Žerotína na Fulneku od štramberského pána Lacka z Hustopeč všechny tyto statky a do zemských desek vkládá již Závišice celé. Na žalobu biskupovu musel však tento zápis vymazat a zapsat roku 1531 opravu:"...ves Závišice, pokud k hradu Fulneku přísluší..". Vdova po fulneckém pánu Oldřichovi Cetryšovi z Kynšperka, Barbora z Rottalu, se roku 1543 provdala za Baltazara Švajnice z Pilmsdorfu, který mezi léty 1544 - 1553 zřejmě koupil od panství novojičínsko-štramberského alodní část Závišic. V této době zřejmě i zaniká původní tvrz Sedlnických. Dle některých historiků prý mohla zaniknout někdy již po roce 1516, kdy Bernard ml. z Žerotína připojil tento statek k fulneckému panství..

17.8. 2006 Jan P. Štěpánek
podle Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek, Z. Šerý, 2003)

Komentáře

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ),

Místa v okolí

 kostel sv. Kateřiny
 Rybí
 Štramberk
 kašna
 městské opevnění
 Štramberk – MPZ
 Expozice figurín
 Muzeum Šipka
 Bílá hora
 kostel sv. Jakuba
 Zemanova kaple
 fojtství
 kaplička
 Kamenárka
 Šipka
 Národní sad
 Jurův kámen
 Váňův kámen
 Panská vyhlídka
 větrný mlýn
 hrobka rodu Šustalů
 Zemanství
 muzeum Fojtství
 hrobka rodu Rašků
 Katolický dům
 vila Machů
 socha T.G.Masaryka
 Ringhofferova vila
 Lašské muzeum
 Maxmiliánův dvůr
 Příbor
 městské hradby
 sousoší Panny Marie
 radnice
 kostel sv. Kříže
 Husova lípa
 Bezručova vyhlídka
 Šostýn
 Sedlnické sněženky
 Sedlnice
 Raškův kámen
 fara
 Bartošovice
 Petrovice
 žilinský vodní jez
 Hájovský dvůr
 Skácelův kříž
 městské hradby
 Laudonův dům
 Stará pošta
 radnice
 Nový Jičín
 Czeicznerova vila
 Kubartova kaple
 Hukovice
 fara
 Bartošovice
 Josefínin platan
 kostel sv. Martina
 Kateřinice
 mlýn Strážka
 Čertův mlýn
 větrný mlýn
 Hodslavice
 Kunín
 Rychaltice
 Hukvaldy
 Bannerova studánka
 kostel sv. Mikuláše
 Hukvaldská obora
 zvonička Měrkovice
 Nová Horka
 Hukvaldy
 kostel sv. Ondřeje
 Bartošovický mlýn
 staré fojtství
 zvonice
 Trnávka
 Starý Jičín
 Požaha
 Hodslavice
 Arenda
 kamenný pranýř
 kostel sv. Martina
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 kostel sv. Václava
 Starý Jičín
 radnice
 Kozlovice
 svobodný dvůr
 Myslík
 Šmiřákův mlýn
 Prameny Zrzávky
 Petřvald
 švédská mohyla
 fojtství
 kaple sv. Anny
 Pustějov
 Studénka
 Studénka
 Studénka
 kostel Všech svatých
 roubený dům č.p. 5
 Vašendův kříž
 Panorama u Chlebovic
 Studénka
 socha Boha Otce
 kostel sv. Jiří
 dvůr Antonínov
 kaple Za humny
 Jeseník nad Odrou
 Brušperk
 fojtství
 Perná
 kaple na Horním Konci
 Polouvsí
 Kujavy
 Kanihůra
 Okrouhlá
 Okrouhlá
 Příluky
 Beessova kaple
 Lešná
 Pohořílky
 větrný mlýn
 Krásno nad Bečvou
 radnice
 socha Radegasta
 chata Šumná
 Zvonička Pustevny
 Fulnek
 Cyrilka
 zvonice
 Knurrův dům
 Bratrský sbor
 Mořské oko
 radnice
 loretánská kaple
 Děrné
 Choryně
 kostel sv. Vavřince
 Paskov
 socha sv. Floriána
 Greiffka
 Panský pivovar
 Čertův stůl
 Řepiště
 Vystrkov
Kontaktní informace
Závišice 112
742 21 Kopřivnice 1
Základní informace místa
ID místa: 4030
Typ místa: tvrz
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: není známo
Uveřejněno: 17.8.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama