
Ves Zbudov, která je zmiňována již ve 13. stol., je v současnosti místní částí obce Dívčice. Společně s nedalekými Plástovicemi je centrem tzv. Zbudovských Blat, jejichž oblast zahrnuje ještě vsi Hlavatce, Sedlec, Česká Lhota, Novosedly, Pašice, Pištín a Mydlovary. Na rozdíl od např. Soběslavských Blat nejde o rašelinné území. Tady se ve zcela ploché krajině mezi městy Zliv a Netolice rozkládají louky na málo úrodné, kyselé a podmáčené půdě.
Zbudov, který má necelou stovku obyvatel, se pyšní několika statky ve stylu selského baroka a je od r. 1990 vyhlášen za památkovou zónu. Z nich statek č. p. 1 je označován jako Kubatův. Zbudovem prochází zelená turistická značka z Dívčic do Zlivi, která vede přímo kolem Kubatova pomníku. Tatáž trasa je vyznačena i pro cyklisty. Zbudov má i železniční zastávku na trati 190 z Českých Budějovic do Plzně. Ta však nemá pro samotnou ves praktický význam, protože je od ní vzdálena téměř 2 km. Byla totiž zřízena v souvislosti s výstavbou někdejší úpravny uranové rudy u Mydlovar. Jednu výhodu však přesto má: nachází se v těsné blízkosti Kubatova pomníku.
Došlo ke sporu, který vyvrcholil na jaře r. 1581 rebelií. V čele vzpoury stál zbudovský rychtář Jakub Kubata, který neochvějně hájil, byť nepsaná práva sedláků. Rebelie skončila tragicky 20. dubna 1581, kdy byl Kubata přímo na Blatech společně s několika dalšími vzbouřenci popraven. V romantismu 19. století pak vzniklo úsloví "sedlák Kubata dal hlavu za Blata" a ze zbudovského rychtáře se v několika verzích pověstí stal lidový hrdina. Téměř 2 km jihovýchodně od Zbudova stojí o samotě mezi Bezdrevským neboli Soudným potokem a železniční tratí pomník sedláka v šatu typickém pro 19. století. Monumentálně působící kamenný pomník představuje rychtáře Kubatu přísahajícího věrnost právům selského lidu. Byl vybudován r. 1904 a zhotoven podle návrhu Václava Suchomela. Skutečné místo Kubatovy popravy však bylo údajně o něco jižněji, tam kde se u potoka zvaného podle této události Soudný nacházejí dva výrazné kameny. Patrně jde o kameny hraniční, ale podle pověsti jeden označuje místo, kde byl Kubata sťat, a druhý místo, kam při popravě dopadla jeho hlava..
Z toho je prosté, že na jaře r. 1581 nemohl být popraven. Písemné prameny nenasvědčují ani tomu, že by se poddanské neposlušnosti nějak aktivně zúčastnil: naopak byl řádným sedlákem, plnícím své povinnosti. A v době, kdy probíhaly popravy vzbouřenců, od základů přestavoval svou vyhořelou usedlost a získal k tomu od pána hlubockého panství, Adama z Hradce dokonce berní úlevu. Na historické skutečnosti, že hlubočtí poddaní začali rebelii a byli za ní tvrdě potrestáni, to však nic nemění. Lidová tradice šla svou cestou nehledě na historickou pravdu a upevňovala u Blaťáků pocit sounáležitosti s Blaty. A proto památné rčení "Kubata dal hlavu za Blata" (poprvé písemně zaznamenáno r. 1750) k lidové tradici této oblasti asi patří, i když pravda je poněkud jiná?!.