
Tvrz samotná nebo spíše kopcovitý útvar jádra tvrze tzv. motte je nádherně vidět již od cesty. Nachází se v severozápadním kvadrantu už zmíněné křižovatky v malém lesíku. V terénu bohužel ale už nejsou dochovány valy a příkop, ze kterých byla motte navršena. Znatelná je nástupní plocha, kterou se k tvrzi přijíždělo. Příkopem mezi ní a jádrem protéká bezejmenný potok. Celý areál je porostlý vzrostlejšími listnatými stromy. Za návštěvu však samotné místo jistě stojí, především v ročních obdobích, kdy je lesík rostoucí kolem zbaven veškerého listí.
Stará tvrz ve Stonavě vznikla pravděpodobně ve 14.stol. První zmínka o Stonavě pochází z roku 1388, kdy se připomíná Hanek ze Stonavy. Po něm se v roce 1415 připomíná Zbyňek ze Stonavy, v letech 1432 – 1441 Jakub Hubnt ze Stonavy a konečně 1437 – 1466 Machník ze Stonavy. Sídlem těchto prvních majitelů obce byla právě stará tvrz, která stála na uměle nasypaném pahorku. Byla opuštěna pravděpodobně v druhé pol. 15. stol. Místo tvrze je místními nazýváno „Švédský kopec“. V 60. letech ze provedl zjišťovací průzkum J. Král a o dvacet let později prohloubil poznatky sondážní výzkum P. Kouřila, který tvrziště na základě archeologických průzkumů datoval do 14 – 15.stol. Tvrziště se nachází u křižovatky silnice z Havířova do Karviné se silnicí z Albrechtic do Stonavy v malém lesíku na levém břehu místní bezejmenného potůčku. Uměle navršený, šest metrů vysoký kopec, je vidět ze silnice do Stonavy.
V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.