památník letecké tragédie

F.Žwirko ( nar.1895 ) byl v té době známým a uznávaným polským letcem a instruktorem pilotáže, S. Wigura (nar. 1903) spolu s dalšími dvěma přáteli, Drzewieckým a Rivalským, úspěšným konstruktérem lehkých sportovních ( turistických ) letadel RWD. Letec Žwirko a mechanik Wigura absolvovali v roce 1929 první úspěšný let kolem Evropy na RWD-2 ( byl to první mezinárodní přelet letounu sestrojeného v Polsku ). Později na letadlech série RWD slavili úspěchy ve všech polských závodech lehkých letounů. Nakonec zvítězili i v mezinárodním leteckém závodě „Challenge Internationale des Avions de Tourisme“. Poprvé se závod Challenge konal v roce 1929 ve Francii. Vítězové Německo bylo pověřeno přípravou jeho druhé edice. Dvojice Žwirko-Wigura se Challenge v roce 1930 také zúčastnila, avšak kvůli vážné poruše motoru svého letounu RWD-4 musela závod přerušit. Opět zvítězila německá posádka. Challenge 1932 – v polské výpravě je znovu osádka pilot Franciszek Žwirko a mechanik Stanislaw Wigura, tentokrát na modelu RWD-6, který byl připraven speciálně pro tento závod. První body osádka získala právě za výbavu a konstrukční řešení. Žwirko velmi úspěšně zvládl technické zkoušky na letišti v Berlíně. Pak RWD-6 úspěšně absolvoval evropský okružní let ( 7300 km ) a finální zkoušku maximální rychlosti. V celkovém hodnocení pak Žwirko a Wigura porazili favorizované německé posádky a odnesli si zasloužené vítězství. Ze 41 letadel, které se Challenge zúčastnily, závod dokončilo jen 25 strojů ( mezi nimiž byly i tři české osádky ). Necelé dva týdny po vítězství v Challenge se jeho vítězové měli zúčastnit leteckého dne v Praze. Polská výprava obletěla už 10 září, Žwirko chtěl ještě zůstat s rodinou, RWD-6 s nejlepšími letci své doby – Žwirkem a Wigurou, vystartoval několik minut po šesté hodině ranní 11. září 1932 z varšavského letiště. Bohužel, v okolí Těrlicka je překvapila prudká bouře. Vichřice ulomila obě křídla a mrštila letadlem na dva stromy v nedalekém lese. Oba letci na místě zahynuli. Franciszek Žwirko ( 37 let ) po sobě zanechal rodinu - ženu Agnieszku a dvouletého syna Henryka. Mladšího Stanislawa Wiguru ( 29 let ) doma oplakávaly dvě sestry a babička. První smuteční obřad se konal přímo v Těrlicku, v katolickém kostele nedaleko místa neštěstí. Pak byly ostatky letců převezeny do Cieszyna a speciálním vlakem odeslány do Varšavy. Pohřeb se konal z Kostela sv. Kříže na hřbitov na Powazkach. Na ulicích Varšavy své hrdiny na poslední cestě doprovázelo 200 tisíc lidí. Na místě tragické nehody byl vztyčen břízový kříž, s připevněnou vrtulí letadla. V roce 1935 byl z prostředků věnovaných občany polské národnosti postavena kaplička-mauzoleum. Brněnský aeroklub objednal u olomouckého sochaře Julia Pelikána pomník letce, který však na místo určení nedorazil. Během nacistické okupace byl památník zcela zničen, uchoval se pouze žulový kámen s nápisem „Žwirko a Wigura – 11.9. 1932“. V roce 1950 zde byl umístěn pomník letce, který původně měl být postaven u kostela na Kostelci. V roce 1999 u příležitosti 770. výročí založení obce Těrlicko a 67. výročí leteckého neštěstí na kosteleckém kopci byl na Žwirkowisku vztyčen a posvěcen žulový kříž – symbol pokory, odpuštění a naděje. V roce 1994 byl nedaleko místa neštěstí slavnostně otevřen Polský dům Žwirko a Wigury, který byl postaven místní organizací Polského kulturně-osvětového svazu ( PZKO ). V jedné z místností tohoto objektu se nachází zajímavá stálá výstava s názvem „Zyciezcy przestworzy“ ( Pokořitelé nebes ). Můžete ji navštívit během otevírací doby restaurace Klub Ikar ( mezi 11:00 a 20:00 hod. ).