Česká spořitelna
z parku na nám. Dr. E. Beneše
© Lukáš Janeček, 02/2007
Tato třípatrová budova z let 1927-1930, ve které dříve sídlila Městská veřejná knihovna, je projektem architekta Karla Kotase.
Pohledovou dominantou moravskoostravského náměstí Dr. Edvarda Beneše je monumentální klasicizující funkcionalistická budova bývalé Moravskoostravské spořitelny a městské knihovny, dnes sídlo České spořitelny. Budova byla vystavěna podle vítězného návrhu architekta Karla Kotase v letech 1928 – 30 na nároží náměstí Dr. E. ...Beneše a Tyršovy ulice. Alternativní návrh K. Kotase měl značit masivní monument k oslavě peněz. Jeho dílo stojí na pomezí neoklasicismu a kotěrovské moderny. Jádrem stavby vytvořil cylindrické těleso s dvoupodlažní dvoranou spořitelny, k němuž pak v ostrém úhlu připojil křídla městské knihovny a kanceláří. Svým prostorovým pojetím stavby tak zcela popřel klasické pravidla členění budov. Ačkoliv bylo řešení spořitelny velkým ústupkem tehdy panujícímu vkusu, působilo i přesto jako výrazný a cenný městotvorný činitel. Moravskostravská spořitelna tvořila důstojný soused v blízkosti dnes již zaniklého Německého domu nebo Anglobanky.
V roce 1927 byl známý architekt Karel Kotas (1894 – 1973), žák arch. Kotěry, spolu s Ernstem Kornerem, s brněnskými kolegy Jindřichem Kumpoštem a Milanem Kopřivou a pražskými architekty Josefem Gočárem a Ladislavem Machoněm vyzván k účasti v soutěži na novou budovu Moravskoostravské spořitelny knihovny na západním okraji historického jádra Moravské Ostravy. ...Právě K. Kotas, který do Ostravy přišel v r. 1925 řešit svou tíživou finanční situaci, se soutěže zúčastnil hned dvěma návrhy. V prvním architekt vyčlenil pro úřední prostory spořitelny vysokou stélu, která se úzkou obchodní pasáží stýkala s budovou knihovny. Knihovna s nápadně zahroceným nárožím měla tvořit kontrast se zaoblenými hranami výškové budovy spořitelny. Tento funkcionalistický návrh sice nadchl avantgardní kritiky, avšak nepřesvědčil vedení spořitelny v čele s tehdejším starostou Prokešem a senátorem Wittem. Protože tuto reakci K. Kotas předvídal, vypracoval do soutěže ještě druhý návrh, který splňoval požadavky i konzervativnějšího vedení spořitelny. Právě tento návrh vyšel ze soutěže vítězně. Do dvou let byla stavba vystavěna a v únoru 1930 zahájila provoz i její poslední část s knihovnou.
|
Přihlášení |
