Ukázka vývoje dobývání uhlí od r. 1782 po současnost v lokalitě bývalého Dolu Anselm v Ostravě. Zahrnuje především stroje a zařízení, z nichž část je předváděna v provozu. Důlní expozice je zpřístupněna fáráním jámou.
Hlavní obrázek místa
Těžní věž a budova Dolu Anselm
důl je pojmenován podle Anselma Rotschilda, jednoho z majitelů dolu. Poté Důl Masaryk, Urx a dnes opět Anselm.
© Jan P. Štěpánek 04/2006
Velkým turistickým lákadlem pro zaryté Ostravany, ale i pro každého návštěvníka tohoto kraje, je Hornické muzeum OKD Landek, které je největším hornickým skanzenem v České republice. Hornické muzeum se nachází v Ostravě - Petřkovicích při západním úpatí vrcholu Landek (280 m.n.m), který se vypíná nad soutokem řeky Odry s Ostravicí, a jeho areál je tvořen prostorem a objekty bývalého Dolu Anselm, dříve také Masaryk či Eduard Urx. Muzeum bylo otevřeno dne 4.prosince 1993 na svátek sv. Barbory, patronky horníků. Vrchol Landek a jeho nejbližší okolí bylo v roce 1992 vyhlášeno za Národní přírodní památkou. Je to světově známá lokalita z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Na vrcholu Landeka se rozkládalo jednak slovanské hradiště a později středověký hrad, jednak je masív Landeka postoupen mnoha hornickými štolami. Právě propojení hornického muzea, jako unikátní technické památky na slavnou historii regionu a vrchu Landek, jako Národní přírodní památky s bohatou faunou a flórou, dodává této lokalitě unikátnost a přitažlivost. Samotnémuzeum je tvořeno několika expozicemi. Jednak má návštěvník možnost si prohlédnout volně areál celého Dolu Anselm a venku vystavené ukázky dobývací a razící techniky používané i v současných dolech, ale také vnitřní expozice. Vnitřní expozice seznamují s historií hornictví na Ostravsku, seznamují s historií způsoby ražby štol a dolování uhlí, ale také se současnou báňskou záchrannou službou. Pro návštěvníky, ale hlavně děti, je nejzajímavější sfárání do pomyslného dolu originálním výtahem. Zde mohou na vlastní oči vidět podmínky a způsoby práce v dole. Návštěva muzea je vynikajícím poučným i odpočinkovým cílem výletů rodin s dětmi, bývalých havířů i běžných turistů. Návštěvu lze spojit s pěším výletem na nedaleký Landek, po turistické značce, odkud je z dřevěné rozhledny…  číst dále
Jan P. Štěpánek, 18.4. 2006
historie

Landecká Venuše

Lokalita Landek je známá především svým světoznámým unikátem, který představuje nález landecké Venuše – 46 mm vysoké torzo ženy vyřezané z krevele. Svým štíhlým až „kubistickým“ tvarem se odlišuje od běžných paleolitických venuší. Je to jediná štíhlá venuše v Evropě.

Jan P. Štěpánek, web, 18.4. 2006

Další texty historie
okruhy, vstupné

EXPOZICE: -povrchové expozice strojů a zařízení -rekonstrukce sídliště lovců mamutů ve výstavní budově expozice: -historie osídlení Landeku -vývoj důlních svítidel -základní důlní profese -báňské záchranářství - největší podzemní expozice: -podzemí - zpřístupněné "fáráním" těžní klecí -250 m důlních chodeb -imitace důlních pracovišť včetně dvou stěnových porubů -štoly z první poloviny 19. století Vstupné: Vstup do areálu Dospělí10,- Kč Děti 6-15 letZDARMA (prohlídka povrchových expozic bez průvodce, vstup do dětského areálu) Velká trasa: výstavní budova + důl + báňské záchranářství Dospělí 90,- Kč Děti 6-15 let, důchodci, studenti, vojáci 45,- Kč (děti do 6 let ZDARMA) Střední trasa: výstavní budova + důl; výstavní budova + báňského záchranářství; báňské záchranářství + důl Dospělí 60,- Kč Děti 6-15 let, důchodci, studenti, vojáci 30,- Kč (děti do 6 let ZDARMA) Malá trasa: výstavní budova nebo báňské záchranářství Dospělí 30,- Kč Děti 6-15 let, důchodci, studenti, vojáci…  číst dále

17.4. 2006

otvíračka

Muzeum je otevřeno celoročně Expozice: pondělí - neděle od 9 do 18 hodin, vstupy každou celou hodinu, poslední prohlídka začíná v 16 hodin. Organizované skupiny je vhodné objednat předem telefonicky nebo e-mailem Areál: Pondělí - Neděle od 9 do 19.30 hodin

18.4. 2006

Moravskoslezský kraj,  Ostrava-město  (OV),

Místa v okolí

 kaple sv. Barbory
 štola Nový
 štola Tereza
 štola Štolní
 štola Vilemína
 jáma Josef
 Landek
 štola Hubert
 Důl Jindřich
 kostel sv. Mikuláše
 větrní důl Vrbice
 nová radnice
 vila Felixe Neumanna
 Městská jatka
 Annin dvůr
 důl Josef
 vodárna na Hladnově
 Palác Elektra
 Dům umění
 Sýkorův most
 Důl Heřmanice
 socha sv. Floriána
 kaple na Zámostí
 hotel Imperial
 důl Šalamoun
 Německý dům
 radnice
 kostel sv. Václava
 sloup Panny Marie
 Hošťálkovice
 stará radnice
 městské hradby
 Důl Petr Bezruč
 Rovninské balvany
 Areál MINIUNI
 důl Prokop
 důl Trojice
 důl Ema a Lucie
 halda Ema
 kostel sv. Josefa
 důl Neumann
 kostel sv. Jiří
 ZOO Ostrava
 důl Michálka
 Vítkovice
 židovský hřbitov
 radnice
 Třebovice
 kostel sv. Pavla
 Manor house
 Kunčičky
 dvůr Paseky
 městské hradby
 strážní věž
 Hlučín
 Lovecký zámeček
 důl Michal
 Rychvald
 důl Alexandr
 Šilheřovice
 židovský hřbitov
 Husův sbor
 kostel Panny Marie
 Zábřeh
 kostel Krista Krále
 kaple sv. Kříže
 Radvanický pivovar
 Chałupki
 Radvanice
 Bohumín
 Jubilejní kolonie
 kostel sv. Jakuba
 Poruba
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Ducha
 vodárenská věž
 kostel sv. Kateřiny
 Bartovice
 kostel sv. Anny
 Polanka nad Odrou
 Stará Bělá
 Velká Polom
 fara
 socha sv. Floriána
 školní budova
 Závada
 Závada
 Šenov
 Orlová
 Stará Bělá
 Vratimov
 Dolní Lutyně
 Dolní Benešov
 kostel sv. Kateřiny
 Klimkovice
 Polanská niva
 Smolkov
 Vratimov
 Šumbark
 Bělá
 Smolkov
 kostel sv. Anny
 Řepiště
 socha sv. Floriána
 Zbyslavice
 Dolní Suchá
 kostel sv. Vavřince
 Panský pivovar
 Hrabyně
 Paskov
 Zbyslavice
 kaple sv. Floriána
 Prostřední Suchá
 Bolatice
 hrobka Lichnovských
 Kotulova dřevěnka
 Chuchelná
 evangelický kostel
 Dolní Bludovice
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Valentina
 Bravantice
 Albertovec
 Prostřední Bludovice
 Horní Bludovice
 Žermanický lom
 Dolní Soběšovice
 Studénka
 Pitrov
Kontaktní informace
Hornické muzeum OKD
Pod Landekem 64
725 29 Ostrava - Petřkovice
Tel: 596 131 803, 596 131 804
http://www.muzeumokd.cz
hornicke.muzeum@okd.cz
Základní informace místa
ID místa: 3991
Typ místa: skanzen
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 19.4.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama