jižní zahradní průčelí zámečku
© Jan P. Štěpánek 03/2011
Ves Závada, dnes součást Petrovic u Karviné, se rozkládá v klínu vtěsnaném mezi pravý břeh řeky Olše a její pravostranný přítok říčku Petrůvku, která v těchto místech tvoří zároveň státní hranici s Polskem. Pomyslné centrum obce tvoří areál staršího hospodářského dvora, v jehož části se rozkládá někdejší panské sídlo - zámeček. Tím je velmi nevýrazná patrová budova ve středu hlavního objektu dvora. Nenese žádné architektonicky zajímavé prvky a slouží především k obytným účelům.
Areál dvora je soukromým majetkem, který slouží k podnikatelské a zemědělské činnosti a není běžně přístupný návštěvníkům.
Z někdejšího pravidelného areálu panského dvora se zámkem se mnoho nedochovalo a některé z budov byly ve 20. století demolovány a nahrazeny mladšími účelovými novostavbami. Přečkal naštěstí dlouhý přízemní objekt ve střední části dvora, který ve své střední části obsahuje nevelkou patrovou budovu krytou střechou - vlastní zámek. Na severu je hlavním vstupem obrácen do dvora, na jih do bývalé zahrady. ...V přízemí se zachovaly klenuté stropy, patro je plochostropé a využíváno jako byt. Zvenčí je objekt výrazně poškozen modernizacemi a nezachoval se žádný zajímavější architektonický prvek či detail..
Ves Závada se prvně připomíná k roku 1447, kdy byla součástí panství Skočov a po smrti těšínské kněžny Ofky ji získal kníže Přemek II. Těšínská knížata udělovala tento malý statek v léno nižší šlechtě a tak je zde např. v roce 1487 zmiňován Mikuláš Brodecký či v roce 1570 Bartoloměj Tamfeld z Tamfeldu. ...Zdali již některý z těchto držitelů vystavěl v Závadě menší panské sídlo, nevíme. Těšínský kníže Fridrich Kazimír v důsledku finanční tísně postoupil po r. 1570 ves městu Fryštátu, které jí následně prodalo Václavu Cikánovi ze Slupska, jenž ji připojil ke svému rozrůstajícímu se fryštátskému panství. Jeho součástí Závada zůstala až do roku 1796 a nebylo tedy důvod zde budovat panské sídlo. V roce 1796 koupil od Jana Larisch - Mönnicha samostatný statek Závadu Vojtěch Gussnar z Komorna. Teprve za něj či za dalšího majitele Jana Farníka lze uvažovat o vzniku samostatného panského sídla - zámečku v Závadě. Tím se stala nově vystavěná patrová budova s navazujícími přízemními hospodářskými křídly v rámci staršího dvora. Po roce 1874 však byl statek opět připojen k fryštátskému panství a zámeček plnil pouze funkci kanceláře a bytu správce dvora. V polovině 20. let 20. století v rámci provádění pozemkové reformy se vlastníkem dvora se zámečkem stal soukromý hospodář T. Koziel, který areál zmodernizoval a zámeček užíval k vlastnímu bydlení. Po roce 1945 přešel dvůr jako konfiskát do vlastnictví státu a byl využíván především státními zemědělskými organizacemi, což se celkově neblaze podepsalo na stavu všech budov včetně zámku. Po roce 1989 byl bývalý družstevní majetek zprivatizován a stal se soukromým, který je i nadále hospodářsky a zemědělsky využíván.
|
Přihlášení |
