Důl Šalamoun na křižovatce ulic 28. října a Vítkovické v letech 1939-45
v pozadí koksovna a jáma Karolina
© Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku (K. Kuča)
Ještě před čtvrt stoletím býval dominantou ostravského náměstí Republiky důl a jáma Šalamoun.
Již od 40. let 19. století v těchto místech známý rod Rotschildů prováděl těžbu uhlí. Areál se postupně rozvíjel, zvětšoval a modernizoval. Dominovala mu secesní těžní věž a hlavní budovy z režného zdiva.
Mnoho Ostravanů si ještě dnes pamatuje na definitivní nesmyslný zánik tohoto cenného, kdy byly zbořeny nejen krásné cihlové budovy, ale hlavně historická těžní věž, symbol dolu, symbol regionu. Jejím zničením Ostrava nenávratně přišla o jednu ze svých významných dominant. Dodnes mnozí odborníci litují, že nebyla zachráněna alespoň právě těžní věž, jako tomu je například u jámy Jindřich na Nádražní ulici.
Dnes na tomto místě, které spíše než náměstím je rušným dopravním uzlem Ostravy, najdeme tzv. Frýdlantské mosty, výškový kancelářský dům, hypermarket Karolina a ústřední autobusové nádraží.
Nic již bohužel neupomíná na zaniklou jámu Šalamoun.
Historie jámy ŠalamounVrcholem všeho byla exploze plynu v roce 1864, která práce na jámě na sedm let zcela zastavila. Dokončení jámy se tak oddálilo až na rok 1871. S vlastní těžbou z úrovně prvního patra 120 m pod zemským povrchem a dalším hloubením se dosáhlo konečné hloubky 780 m a devíti pater. Důl Šalamoun se stal druhým nejhlubším dolem Ostravsko-karvinského revíru. Důl Šalomoun byl větracím systémem propojen s nedalekými jámami Karolína (ul. Na Karolině) a Antonín (dnešní Smetanovo náměstí), po jejich zrušení sloužil od roku 1931 již jen jako výdušná jáma pro důl Hlubina. V roce 1972 bylo přistoupeno k úplné likvidaci jámy. Ocelová secesní těžní věž z roku 1906, která nahradila původní zděnou věž s dřevěnou výztuží, byla odstřelena v roce 1974.
|
Přihlášení |
