Dolní Marklovice

Musil v Zaniklých hradech, zámcích a tvrzích Moravy a Slezska po roce 1945 (2003). Autoři zde upozornili na existenci zajímavého tvaru parcel č. 360 a 374 na mapě stabilního katastru z roku 1836. Tvar těchto parcel připomíná kopírování původního tvaru tvrze a je možno rozlišit určitou formu jádra, příkopů a valů. Tvrdí však, že tvrziště (jádro, valy a příkopy) bylo definitivně zlikvidováno při hospodářsko – technických úpravách půdy na přelomu 50. a 60. let 20. století. Opak je však pravdou. Výrazné terénní relikty opravdu tehdy byly zničeny, avšak ne zcela. Terénní prospekcí bylo zjištěno, že v daném místě, na první pohled běžném poli, se doposud dají rozeznat zanikající terénní tvary někdejšího tvrziště. Poměrně dobře lze rozeznat pomalu mizející pahorek po bývalém jádře tvrze a příkop a val na jihu areálu. V terénu nelze přesně určit ani rozměr ani tvar. Není možno rozlišit počátek ani konec jádra. To však lze snadno díky letecké mapě. Na této mapě je totiž tvrziště poměrně snadno rozeznatelné díky vegetaci. V místech příkopů roste vegetace s jiným odstínem zeleně než v místě vyvýšenin jádra a příkopů. Z mapy se tak ukázkově rýsuje takřka kruhové jádro rozměrů cca 20m x 18m, příkop široký 10m a val široký asi 14m. Dobře rozeznatelný je především jih areálu, avšak stejným odstínem zeleně jako jádro a val tvrze je zbarvena i plocha na západě, severozápadě a severu areálu. To by potvrzovalo domněnku, která vychází ze staré katastrální mapy, že i zde se rozkládalo jakési „předhradí“. Zajímavé však je, že se zeleň ploch neobjevuje i na jihu, kde dle starých map plocha byla. Podobně jako katastrální mapa z roku 1836 zachycuje situaci i mapa 2. vojenského mapování ze 30. let 19. století i mapa 3. vojenského mapování ze 70. let 19. století. Co v terénu nejde rozeznat, ale co zachycují mapy je existence jakéhosi druhého příkopu obklopujícího celý areál. Dle popisu, zachycených příkopů a blízkosti říčky Petrůvky je evidentní, že důležitou roli v obraně tvrze sehrála voda, která z Petrůvky napájela vodní příkopy. Podle celkové situace je zřejmé že centrálním bodem tvrze byl pahorek obklopený vodním příkopem na němž ústřední stavbou byla věžovitá budova (dřevěná či zděná s hrázděným patrem). Kromě východní strany obklopovala tvrziště plocha nesoucí hospodářské a provozní objekty. Vstup do tvrze byl patrně od jihu a do celého areálu od severu z obce. Více o historii tvrze či jejím popise by přinesl pouze případný archeologický průzkum.

V souvislosti s těmito dvěma vlastníky se časro vyskytuje myšlenka o rozdělení vsi na dvě samostatné části – Dolní a Horní Marklovice. Je pravděpodobné, že již za těchto Marklovských či jejich potomků vzniká v Dolních Marklovicích tvrz, jejíž existenci dodnes dokládá takřka již neznatelný terénní náznak v nejvýchodnější části obce, takřka při samé česko-polské hranici.