Takřka neznatelné terénní pozůstatky zanikající vodní tvrze na česko-polské hranici v poli ve východní části vsi. Tvrz založili Václav a Stanislav z Marklovic či jejich potomci někdy na počátku 14. stol. Později jí nahradil r.2005 zbořený zámek.
Dolní Marklovice
Takřka horizontální pohled od severu, kdy jasně vyniká pahorek jádra tvrze
© Jan P. Štěpánek 11/2006

Obec Dolní Marklovice nalezne návštěvník v Karvinském okrese, takřka na samé polsko – české státní hranici, která ves dělí na české Dolní Marklovice a polské Horní Marklovice. Do centra obce se známým dřevěným kostelem je to asi jen 5km severně z centra Karviné (Fryštátu).

Centrem původní vesnice byla ve středověku vodní tvrz. Do dnešních dob by jste jí hledali jen velmi těžko. Její místo je takřka úplně zaniklé, kdo však chce vidět, uvidí ji. Její místo se nachází v severní polovině velkého pole v jižním sousedství slavného dřevěného kostela. Na jaře či na podzim, při nízké vegetaci je možno při nízkém slunci rozeznat takřka neznatelné siluety pahorku jádra někdejší tvrze a příkopu a valu v jižní části areálu. Velmi dobře jde část areálu někdejšího tvrziště rozpoznat i na současném leteckém snímku, kde světlejší a tmavší odstín zeleně jasně vyznačuje plochu příkopu a vyvýšenin jádra a valů. Plocha pole je po většinu roku volně přístupná.

Většina polozasvěcených návštěvníků tohoto místa jen háže fotky ve směru pole, málokdo však umí vidět to co opravdu vidět má. Proto otevřete oči a dívejte se.

Jan P. Štěpánek, 21.1. 2007
2.5 min
Ikona Literaturou byla vždy dávána přednost dnes již zaniklému zámku západně od místa tvrziště. Na existenci možného sídla v literatuře prvně upozornil až M. Plaček a F. ...
21.1. 2007, J. Tichánek a Jan P. Štěpánek

Musil v Zaniklých hradech, zámcích a tvrzích Moravy a Slezska po roce 1945 (2003). Autoři zde upozornili na existenci zajímavého tvaru parcel č. 360 a 374 na mapě stabilního katastru z roku 1836. Tvar těchto parcel připomíná kopírování původního tvaru tvrze a je možno rozlišit určitou formu jádra, příkopů a valů. Tvrdí však, že tvrziště (jádro, valy a příkopy) bylo definitivně zlikvidováno při hospodářsko – technických úpravách půdy na přelomu 50. a 60. let 20. století. Opak je však pravdou. Výrazné terénní relikty opravdu tehdy byly zničeny, avšak ne zcela. Terénní prospekcí bylo zjištěno, že v daném místě, na první pohled běžném poli, se doposud dají rozeznat zanikající terénní tvary někdejšího tvrziště. Poměrně dobře lze rozeznat pomalu mizející pahorek po bývalém jádře tvrze a příkop a val na jihu areálu. V terénu nelze přesně určit ani rozměr ani tvar. Není možno rozlišit počátek ani konec jádra. To však lze snadno díky letecké mapě. Na této mapě je totiž tvrziště poměrně snadno rozeznatelné díky vegetaci. V místech příkopů roste vegetace s jiným odstínem zeleně než v místě vyvýšenin jádra a příkopů. Z mapy se tak ukázkově rýsuje takřka kruhové jádro rozměrů cca 20m x 18m, příkop široký 10m a val široký asi 14m. Dobře rozeznatelný je především jih areálu, avšak stejným odstínem zeleně jako jádro a val tvrze je zbarvena i plocha na západě, severozápadě a severu areálu. To by potvrzovalo domněnku, která vychází ze staré katastrální mapy, že i zde se rozkládalo jakési „předhradí“. Zajímavé však je, že se zeleň ploch neobjevuje i na jihu, kde dle starých map plocha byla. Podobně jako katastrální mapa z roku 1836 zachycuje situaci i mapa 2. vojenského mapování ze 30. let 19. století i mapa 3. vojenského mapování ze 70. let 19. století. Co v terénu nejde rozeznat, ale co zachycují mapy je existence jakéhosi druhého příkopu obklopujícího celý areál. Dle popisu, zachycených příkopů a blízkosti říčky Petrůvky je evidentní, že důležitou roli v obraně tvrze sehrála voda, která z Petrůvky napájela vodní příkopy. Podle celkové situace je zřejmé že centrálním bodem tvrze byl pahorek obklopený vodním příkopem na němž ústřední stavbou byla věžovitá budova (dřevěná či zděná s hrázděným patrem). Kromě východní strany obklopovala tvrziště plocha nesoucí hospodářské a provozní objekty. Vstup do tvrze byl patrně od jihu a do celého areálu od severu z obce. Více o historii tvrze či jejím popise by přinesl pouze případný archeologický průzkum.

21.1. 2007 J. Tichánek a Jan P. Štěpánek
0.4 min
Ikona Historie tvrze v Dolních Marklovicích
Nerozdělené Marklovice se podobně jako mnoho jiných vsí na Těšínsku připomíná poprvé v roce 1305, kdy je jmenována v soupise vsí platících desátek vratislavskému biskupství. Jako majitelé půdy jsou zde tehdy uváděni Václav a Stanislav z Marklovic, kteří se po vesnici či vesnice po nich jmenovala. ...
21.1. 2007, Jan P. Štěpánek

V souvislosti s těmito dvěma vlastníky se časro vyskytuje myšlenka o rozdělení vsi na dvě samostatné části – Dolní a Horní Marklovice. Je pravděpodobné, že již za těchto Marklovských či jejich potomků vzniká v Dolních Marklovicích tvrz, jejíž existenci dodnes dokládá takřka již neznatelný terénní náznak v nejvýchodnější části obce, takřka při samé česko-polské hranici.

21.1. 2007 Jan P. Štěpánek
podle F. Musil, M. Plaček, J. Úlovec: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Libri, Praha 2005

Půdorys místa


Komentáře

Moravskoslezský kraj,  Karviná  (KA),

Místa v okolí

 Dolní Marklovice
 Pomník sv. Václava
 Prstná
 vodárenská věž
 kostel sv. Marka
 radnice
 kašna
 Fryštát
 Janečkův mlýn
 Ráj
 kaple sv. Anny
 Závada
 Solca
 Doubrava
 Karviná - Doly
 Stonava
 kaple sv. Barbory
 Stonava
 kostel Všech Svatých
 Dolní Lutyně
 Orlová
 Podobora
 Rybí dům
 Horní Suchá
 Prostřední Suchá
 Dolní Suchá
 Chotěbuz
 kostel sv. Anny
 Stanislavice
 Životice
 vodárenská věž
 kostel sv. Vavřince
 Kostelec
 kostel sv. Anny
 Šumbark
 kostel sv. Trojice
 Kotulova dřevěnka
 evangelický kostel
 Dolní Bludovice
 kostel sv. Markéty
 Prostřední Bludovice
 Šenov
 socha sv. Floriána
 fara
 školní budova
Základní informace místa
ID místa: 2910
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 22.1.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další tvrze v okolí

Naposledy navštívené

reklama