Konská

Jejím majitelem byl těšínský kníže, avšak Konská často náležela jeho leníkům. Později ves kníže odprodal a již ke konci 15. století byl jejím držitelem Václav Sobek z Kornic, potomek starého slezského rodu. V roce 1614 potvrdil Konské kníže její privilegia. Kolem roku 1652 vystavěl jeden ze členů Sobků z Kornic, Jan Jiří, v Konské menší barokní zámeček, který měl reprezentovat rodové sídlo. Po Sobcích z Kornic přešel majetek do rodu pánů Skrbenských z Hříště, jež měli na Těšínsku poměrně rozsáhlé majetky. Brzy po roce 1679 přechází statek Konská na Jana Dětřicha Gočálkovského z Gočálkovic, který jej vlastní do roku 1686. Následuje Adam Václav Pačinský z Velké Pačiny, který odkázal Konskou svému synovci Jindřichu Vilémovi hr. Vlčkovi z Dobré Zemice, po němž držel Konskou jeho syn Josef hr. Vlček. František hr. Vlček prodal statek roku 1790 Jiřímu sv. p. Beesovi z Chrostiny. Za Jiřího Beesse, byl barokní zámek, ležící uprostřed obce přestavěn. Hrabě Jiří Beess šikovně využil přítomnost slavného vídeňského architekta Josefa Kornhäusela v Těšíně, kde tento architekt pracoval pro Habsburky na přestavbě a úpravě těšínského hradu. Současně s přestavbou zámku byl vybudován v jižní části území Konské, v lukách nedaleko pravého břehu Olše nový zámeček. Nazýval se oficiálně Sanssouci, v překladu „bez starosti“. Již sám název vypovídá, že zámeček byl určen k letnímu pobytu majitelů panství, kteří si vzali vzor v pruské letní rezidenci v Postupimi. Od Karla svob. pána Beesse z Chrostiny koupil zámek Konskou s panstvím roku 1894 rod průmyslníků Grohmannů z Gronau. Za Grohmannů byl celý areál zámečku Sanssoci začleněn k pozemku třineckých hutí, které nakonec zabraly i samotný objekt zámečku. V těsném sousedství začaly totiž postupně vznikat provozní objekty hutí, ocelárna II (dnes kovárna), mechanické dílny a centrální sklad. V souvislosti s přestavbou mechanických dílen byl objekt v roce 1953 zbořen. Nezvyklý název zámečku Sanssouci se logicky mezi místními neujal. V blízkosti zámečku stával dům rodiny Kaszperů s čp. 46, kterému se lidově říkalo Kaszperovka. Stejný název byl brzo přenesen i na blízký zámeček a pod tímto názvem, Kaszperovka, je zbořený objekt znám dodnes, zatímco jeho zámecká minulost je naprosto neznámou. Samotný zámek Konská má však jiné osudy. Grohmanové jej roku prodali 1913 polskému těšínskému zemskému spolku , který kolem roku 1919 do zámku umísťuje polskou dívčí hospodářskou školu. Roku 1946 je ves Konská připojena k městu Třinci. Zámek i s hospodářským areálem připadl Třineckým železárnám, které jej po nevkusné přestavbě užívaly pro své provozní účely. Zámek tehdy ztratil památkovou hodnotu a byl vyškrtnut ze seznamu památkově chráněných Dnes slouží budova bývalého zámku jako šatny a kanceláře Třineckých železáren.

Přízemí s obloukem završenými okny bylo opatřeno běžnou pásovou rustikou. Podobný charakter mělo i jižní průčelí, ale jeho fasáda byla jednodušší. Zastřešení dvoupatrové části stavby vrcholilo drobnou věžičkou. Hmotovou dispozicí i podobou se zámek v Konské lehce přibližoval podobě zámku v Hnojníku, pro jehož přestavbu Bessové rovněž získali architekta Kornhäusela. Když zámek připadl po roce 1946společnosti Třinecké železárny, byl účelově přestavěn pro potřeby zaměstnanců. Tato přestavba spočívala v dostavění druhého patra na bočních přístavcích a odstranění většiny architektonických ozdob na fasádách. Byly zbořeny oba štíty, odstraněna část říms a šambrán, vsazena moderní okna a zůstaly zachovány jen polosloupové ozdobné pilastry. Budova dostala hladkou fasádu natřenou červenou barvou. Zastřešení bylo provedeno nízkou valbovou střechou a odstraněna byla střešní věžička.

V ose celého souboru směrem k severovýchodu na hospodářská stavení navazovala zahrada..