Letní rezidence Habsburků postavena na místě odstřelených zřícenin Dolního hradu v roce 1840., podle projektu J. Kornhäusela. Dnes toto místo prochází postupnou obnovou.
Město Těšín je mezi širokou veřejností známo především jako nespravedlivě rozdělené město na hranicích České a Polské republiky. Historickému městu vévodí tzv. Zámecká hora na jejímž vrcholu se rozkládal někdejší knížecí hrad, bohužel od 17. století soustavně rozebíraný na stavební materiál, dnes presentovaný především zachovalou tzv. Piastowskou věží. Až poslední majitelé Těšínského knížectví, těšínští Habsburkové, se rozhodli úpadek residence změnit. Na úpatí Zámeckého kopce, na místě budov v předhradí hradu, majících pouze hospodářko – administrativní charakter, se rozhodli vybudovat své nové těšínské sídlo. Za tímto účelem byl přizván z Vídně v roce 1838 přední rakouský klasicistní architekt Josef Kornhäusel, aby vytvořil projekt nového sídla. Habsburkové do projektu investovali nemalé finance, i když v Těšíně příliš často nepobývali. Jak se celkové dílo povedlo, může návštěvník obdivovat dodnes. Budova klasicistního zámku postupně prochází celkovou rekonstrukcí. V loveckém zámku je umístěna Státní hudební škola a v dalších částech, moderním pavilonu, který nahradil bývalou oranžerii, se nachází instituce „Slezský zámek umění a podnikání“. Zámek prostě nemůžete v Těšíně minout. Jeho jižním křídlem procházíte, jdete-li se podívat na hrad a nebo na něj koukáte jedete-li jen z Polska zpět do naší republiky, protože těsně v jeho východním sousedství vede cesta k hraničnímu přechodu.
Jan P. Štěpánek, 2.8. 2006
V roce 1838 povolal tehdejší majitel Těšínského knížectví, arcivévoda Karel Habsburský, z Vídně slavného architekta, představitele rakouského klasicismu, Josefa Kornhäusela, aby vedl projekt přestavby a výstavby těšínské knížecí residence Habsburků. Kornhäusel doporučil odstranit na vrcholu kopce pozůstatky zřícenin hradu kromě románské rotundy a Piastowské věže a na jejich místě založit anglický park. Pozůstatky tzv. Dolního hradu (předhradí) využil k výstavbě tzv. loveckého zámku a přilehlé oranžerie (ta byla rozebrána v r. 1966). Obě stavby byly dokončeny v roce 1840. Slavný architekt také „vylepšil“ vzhled románské rotundy, kdy jí vtiskl nový klasicistní vzhled a vytvořil z ní pavilón s velkými půlkruhovými okny, klenbami a dvojicemi sloupů po stranách. V nové budově na severním svahu kopce byl v roce 1846 vybudován nový zámecký pivovar. V roce 1914 nechal arcikníže Bedřich (Friedrich) Habsburský vybudovat…
číst dále
Jan P. Štěpánek, 2.8. 2006
podle M. Makowski: Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku, Regio 2005
