
Město Těšín je mezi širokou veřejností známo především jako nespravedlivě rozdělené město na hranicích České a Polské republiky. Historickému městu vévodí tzv. Zámecká hora na jejímž vrcholu se rozkládal někdejší knížecí hrad, bohužel od 17. století soustavně rozebíraný na stavební materiál, dnes presentovaný především zachovalou tzv. Piastowskou věží. Až poslední majitelé Těšínského knížectví, těšínští Habsburkové, se rozhodli úpadek residence změnit. Na úpatí Zámeckého kopce, na místě budov v předhradí hradu, majících pouze hospodářko – administrativní charakter, se rozhodli vybudovat své nové těšínské sídlo. Za tímto účelem byl přizván z Vídně v roce 1838 přední rakouský klasicistní architekt Josef Kornhäusel, aby vytvořil projekt nového sídla. Habsburkové do projektu investovali nemalé finance, i když v Těšíně příliš často nepobývali.
Jak se celkové dílo povedlo, může návštěvník obdivovat dodnes. Budova klasicistního zámku postupně prochází celkovou rekonstrukcí. V loveckém zámku je umístěna Státní hudební škola a v dalších částech, moderním pavilonu, který nahradil bývalou oranžerii, se nachází instituce „Slezský zámek umění a podnikání“. Zámek prostě nemůžete v Těšíně minout. Jeho jižním křídlem procházíte, jdete-li se podívat na hrad a nebo na něj koukáte jedete-li jen z Polska zpět do naší republiky, protože těsně v jeho východním sousedství vede cesta k hraničnímu přechodu.
Dolního hradu (předhradí) využil k výstavbě tzv. loveckého zámku a přilehlé oranžerie (ta byla rozebrána v r. 1966). Obě stavby byly dokončeny v roce 1840. Slavný architekt také „vylepšil“ vzhled románské rotundy, kdy jí vtiskl nový klasicistní vzhled a vytvořil z ní pavilón s velkými půlkruhovými okny, klenbami a dvojicemi sloupů po stranách. V nové budově na severním svahu kopce byl v roce 1846 vybudován nový zámecký pivovar. V roce 1914 nechal arcikníže Bedřich (Friedrich) Habsburský vybudovat v parku umělé romantické zříceniny. Ty byly nedávno odstraněny a pod nimi nalezeny základy středověké obranné bašty..
Střední dvoupatrová zámecká část je opatřena pro Kornhäusela typickými prvky jakými jsou serliany a trojúhelný štít. Po stranách této střední části jsou situovány dvě kratší patrová křídla v nichž byly symetricky rozmístěny zámecké chodby. Jižním z těchto kratších křídel prochází vstup do areálu hradu. Jihozápadním nároží zámku byla na místě středověké okrouhlé bašty vybudována podle Kornhäusela svatyně – Belveder ve formě antického chrámku s dórskými sloupy. Celkově se zámek podobou přibližuje a podobá dvěma dalším zámeckým sídlům na Těšínsku. Přítomnost slavného architekta v kraji využil rod Beessů z Chrostiny a přizvali jej k přestavbě svých sídel v Hnojníku a Konské. Hnojník si dodnes uchoval čistotu Kornhäuselovy přestavby. Konská byla nevratně poničena..