Celkový pohled na neobarokní vilu
© Jan P. Štěpánek 03/2020
Památkově chráněná historická vila stavitele Bohumila Židlického z roku 1894 na ulici Nemocniční, v areálu Městské nemocnice Ostrava na Fifejdách. Vila byla na seznam památkově chráněných objektů zapsána teprve v roce 2016 a v současnosti je využívána jako nemocniční ambulance.
Vilu si sám navrhl a postavil ostravský stavitel a architekt Bohumil Židlický v roce 1894 jako obytnou a zároveň reprezentativní budovu své vlastní stavební a projekční firmy. Dům navrhl s bohatě zdobeným novobarokním uličním průčelím, jak bylo v době historizmu na přelomu 19. a 20. století populární. Fasádu zdobí nárožní bosáž, členité horizontální i vertikální prvky. Okna v přízemí i v patře zdobí bohatě vyvedené štukové rámy s nadookenními prvky. Hlavní průčelí je doplněno mělkým osovým rizalitem s balkonem v patře na mohutných volutových konzolách. Dvojice hladkých sloupů s korintskými hlavicemi nese nad balkonem stříšku s členitým volutovým štítem s datací výstavby vily. Fasádu ukončuje bohatě zdobená a členěná koruní římsa. Později byla vila prodána městu Moravská Ostrava, které ve vile zřídilo byt pro hlavního lékaře sousední městské nemocnice. Od roku 1933 byl objekt převeden přímo pod správu nemocnice a byly zde zřízeny zaměstnanecké byty, později ordinace.
Stavitel Bohumil ŽidlickýZabýval se projektováním a výstavbou vil, nájemních či spolkových domů a také sakrálních staveb (např. projekt kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v Radvanicích). U stavby vily č. p. 947 architekt vyjádřil dobové tendence pozdního historismu. Zdůraznil symetrické utváření hlavní jižní fasády. S tím harmonizoval bohatou dekorativní štukovou výzdobu i výzdobu dvojitých dřevěných oken. Charakteristické pro Ostravsko té doby byl důraz kladený na kompozici fasád z režného cihelného zdiva ve spojení se štukovou dekorativní výzdobou. B. Židlický u stavby vily č. p. 1169 uplatnil jako jeden z prvních ostravských stavitelů prvky vegetabilní secese a velmi dobře je uplatnil vedle forem pozdního historismu. Dle možných souvislostí můžeme předpokládat, že jej secese ovlivnila v průběhu spolupráce s architektem Otokarem Bémem, jedním ze žáků vídeňského architekta a profesora tamní Akademie výtvarných umění Otto Wagnerem. B. Žídlický takto doložil svou schopnost reagovat na dobové proměny architektury, včetně recepce progresivních tendencí secesní tvorby, jak o tom svědčí například řešení schodiště (kovové zábradlí) a výzdoba schodišťového prostoru v úrovni poschodí u vily č. p. 1169..
|
Přihlášení |
