celkový pohled na betonové plato nad zasypanou šachetní jámou doli Salm I - Ignát
© Jan P. Štěpánek 10/2008
Profil těžební jámy dolu Ignát měl obdélníkový průměr. V r. 1884 dosáhla jáma konečné hloubky 226 m. Materiál, který posloužil k likvidaci jámy je neznámý. V okolí výduchu zasypané těžní jámy může docházet k únikům hlubinných plynů a proto i k nebezpečí výbuchu.
Již ve 40. letech 19. století prováděl v budoucím důlním poli dolu Salm I - Ignát zkušební kutací práce horní mistr I. Vondráček. Tehdy bylo započato hloubení jámy č. I. V důl Ignát byla jáma přeměněna kolem roku 1850–51 z iniciativy knížete Huga Salm-Reifferscheidta. Na „Ignátu“ probíhalo dolování ve známých jakloveckých vrstvách v letech 1852 až 1884, kdy byla těžba ukončena. Stalo se tak v důsledku založení nedaleké jámy č. VII a později vlastního nového dolu Salm VII – Hugo Eliška, pod jehož důlní pole byl Ignát převeden. Kníže Salm-Reifferscheidt nechal areál dolu asanovat a parkově upravit. Bývalou šachetní budovu důlní společnosti nechal kníže upravit na novogotickou hornickou kapli sv. Barbory. Vysvěcena byla 12. července 1886. V důsledku údajných statických poruch byla kaple v 70. letech 20. století zbořena. Na místě zasypané bývalé těžní jámy zůstalo jako memento pouze kruhové betonové plato s výduchem.
|
Přihlášení |
