Dnes zaniklý zámek vznikl přestavbou starší tvrze na přelomu 17.–18. stol. Po r. 1945 byl zámek zkonfiskován, sloužil různým úřadům, ale jeho stavební stav se vlivem poddolování zhoršoval a musel být v 50. letech 20. století zbořen.
Hlavní obrázek místa
zámek od severovýchodu
© SOkA Karviná
Klasicistní zámek v bývalém městečku Karviná, dnes vlastně v místní části nové Karviné - Dolech. Bohužel, musíme o něm mluvit již v minulém čísle, byl v 50. letech 20. století bez jediného pozůstatku zbořen stejně jako většina původného města Karviné, které muselo ustoupit těžbě uhlí. Po zániku převzalo název Karviná sousední město Fryštát. Zámek stával v centru původní obce v sousedství dnes také zaniklých objektů pivovaru, hotelu Unger (Baník) a nového kostela. K místu původního zámku je třeba odbočit z hlavní silnice z Karviné do Ostravy na první odbočce za nadjezdem silnice nad tělesem bývalé Košicko-bohumínské dráhy. Zámek stál na levé straně této silnice, před místem, kde pokračuje těleso dnešní důlní železnice. Místo zámku je o 15 m níž od původního terénu a navíc až sem sahá skládka teplárny a důlní odkaliště.
Jan P. Štěpánek podle Zaniklé hrady, zámky a tvrze na Moravě a ve Slezsku (F. Musil, M. Plaček), 20.2. 2005
historie

Historie karvinského zámku a panství

V roce 1419 získal Karvinou od těšínského knížete Boleslava I. jako léno Mikuláš Stopák z Dolního pocházejícího ze slezského rodu Kičků. Ten začal používat přídomek Karvínský z Karviné. Je považován za zakladatele tvrze poprvé doložené roku 1461. Poté Karviná přešla do rukou Laryšů ze Lhoty, kteří jí už v poněmčení Larischové drželi až do roku 1848. Právě zde na vrchu Čechovice nedaleko Karviné objevil Jan Erdman Florián Larisch v roce 1776 uhlí, což dalo základ zrodu proslulé uhlobaronské dynastie. V roce 1790 si vzal poslední příslušnici rodu Mönnich a tak rod přidal ke svému jménu i přídomek Mönnich. Někdy na přelomu 17. stol. byla tvrz rozšířena v barokní zámek a na konci 18. stol. přestavěn pod vlivem klasicismu. Toto nevelké sídlo však brzy přestalo rodu vyhovovat a po roce 1800 ztratil na významu.přestěhováním Larischů na Fryštát. Definitivně ztratil funkci po výstavbě nedalekého zámku Solca v roce 1873. Od té doby sloužil…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle Zaniklé hrady, zámky a tvrze na Moravě a ve Slezsku (F. Musil, M. Plaček), 3.3. 2005

Moravskoslezský kraj,  Karviná  (KA), Karviná-Doly

Místa v okolí

 Solca
 Doubrava
 Stonava
 kaple sv. Anny
 Fryštát
 Janečkův mlýn
 kašna
 radnice
 kostel sv. Marka
 Stonava
 Ráj
 Horní Suchá
 Prostřední Suchá
 Orlová
 Dolní Suchá
 vodárenská věž
 Závada
 Životice
 Pomník sv. Václava
 Dolní Marklovice
 Dolní Marklovice
 kostel sv. Anny
 Prstná
 Šumbark
 Kotulova dřevěnka
 Podobora
 Dolní Lutyně
 Rybí dům
 evangelický kostel
 Kostelec
 kostel sv. Vavřince
 Chotěbuz
 Dolní Bludovice
 kostel sv. Trojice
 kostel sv. Markéty
 Jaškovská krčma
 Stanislavice
 Těrlicko
 kostel sv. Anny
 Horní Bludovice
 Šenov
 socha sv. Floriána
 Hradiště
 fara
 Rychvald
 kostel Panny Marie
 školní budova
 důl Michal
 židovský hřbitov
 Pitrov
 Žermanický lom
 Bartovice
 Radvanice
 Radvanický pivovar
 Dolní Soběšovice
 vodárenská věž
 ZOO Ostrava
 důl Michálka
 Horní Soběšovice
 kostel sv. Mikuláše
 Brandýs
 Těšín
 evangelický kostel
 Těšín
 halda Ema
 městské hradby
 Důl Heřmanice
 synagoga
 studna tří bratří
 důl Neumann
 důl Ema a Lucie
 radnice
 Třanovice
 důl Prokop
 Důl Petr Bezruč
 kostel sv. Kříže
 Městská střelnice
 Horní Žukov
 vodárna na Hladnově
 kostel sv. Josefa
 Dolní Domaslavice
 kostel sv. Jiří
 důl Trojice
 Slezskoostravský hrad
 radnice
 větrní důl Vrbice
 kaple na Zámostí
 kostel sv. Stanislava
 Sýkorův most
 důl Josef
 kříž na Vidíkově
 kostel sv. Václava
 městské hradby
 Lom - Mořské oko
 důl Alexandr
 Rovninské balvany
 sloup Panny Marie
 stará radnice
 socha sv. Floriána
 Kunčičky
 Areál MINIUNI
 nová radnice
 Kocurovice
 hotel Imperial
 Horní Domaslavice
 Bohumín
 strážní věž
 Chałupki
 dvůr Paseky
 Vělopolí
 kostel Všech svatých
 Bruzovice
 kaple sv. Kříže
 Vratimov
 Ropice
 Vratimov
 kaple sv. Floriána
 kaple sv. Kříže
 Řepiště
 Konská
 kaple Panny Marie
 Lískovec u Frýdku
 Panský pivovar
 Paskov
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Vavřince
Základní informace místa
ID místa: 2322
Typ místa: zámek
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 8.4.2019
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.


Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.


reklama