
Klasicistní zámek v bývalém městečku Karviná, dnes vlastně v místní části nové Karviné - Dolech. Bohužel, musíme o něm mluvit již v minulém čísle, byl v 50. letech 20. století bez jediného pozůstatku zbořen stejně jako většina původného města Karviné, které muselo ustoupit těžbě uhlí. Po zániku převzalo název Karviná sousední město Fryštát.
Zámek stával v centru původní obce v sousedství dnes také zaniklých objektů pivovaru, hotelu Unger (Baník) a nového kostela.
K místu původního zámku je třeba odbočit z hlavní silnice z Karviné do Ostravy na první odbočce za nadjezdem silnice nad tělesem bývalé Košicko-bohumínské dráhy. Zámek stál na levé straně této silnice, před místem, kde pokračuje těleso dnešní důlní železnice. Místo zámku je o 15 m níž od původního terénu a navíc až sem sahá skládka teplárny a důlní odkaliště.
Je považován za zakladatele tvrze poprvé doložené roku 1461. Poté Karviná přešla do rukou Laryšů ze Lhoty, kteří jí už v poněmčení Larischové drželi až do roku 1848. Právě zde na vrchu Čechovice nedaleko Karviné objevil Jan Erdman Florián Larisch v roce 1776 uhlí, což dalo základ zrodu proslulé uhlobaronské dynastie. V roce 1790 si vzal poslední příslušnici rodu Mönnich a tak rod přidal ke svému jménu i přídomek Mönnich. Někdy na přelomu 17. stol. byla tvrz rozšířena v barokní zámek a na konci 18. stol. přestavěn pod vlivem klasicismu. Toto nevelké sídlo však brzy přestalo rodu vyhovovat a po roce 1800 ztratil na významu.přestěhováním Larischů na Fryštát. Definitivně ztratil funkci po výstavbě nedalekého zámku Solca v roce 1873. Od té doby sloužil jen správním účelům. Po roce 1945 byl zkonfiskován. Sloužil různým úřadům, ale jeho stavební stav se vlivem poddolování zhoršoval a nakonec musel být v 50. letech 20. století zbořen..