
Novogotický římskokatolický farní kostel Božského srdce Páně na Masarykově ulici v centru tzv. Nového Bohumína, při Masarykově náměstí. Stavba z režných cihel tvoří dominantu města, které vzniklo takřka na zeleném drnu v blízkosti nádraží Severní dráhy Ferdinandovy a překonalo ve významnosti nedaleký Starý Bohumín.
Kostel je přístupný v době mše svaté. Kolem se nachází nevelký parčík.
Objekt zakončuje ustoupený polygonální presbytář. Po stranách se k závěru lodě přimykají vystupující drobné polygonální kaple. Vstupní partii tvoří vystupující vysoká věž, zakončená ustupujícím oktogonálním zvonovým patrem se štíhlou jehlancovou střechou..
Projektem nového kostela byl pověřen místní stavitel Josef Berger. V roce 1892 byl projekt předložen ke schválení vratislavskému biskupovi knížeti Georgovi Koppovi. Ten měl k projektu výhrady a tak jej nechal mírně pozměnit svým dvorním architektem Richardem Völkelem. Sám vratislavský biskup věnoval na stavbu kostela částku pokrývající takřka dvě třetiny veškerých nákladů. Zbytek byl pokryt z darů a sbírek věřících. Parcelu na stavbu kostela bezplatně poskytl hrabě Jindřich Larisch-Mönnich. Slavnostní svěcení základního kamene se uskutečnilo 12. září 1892. Stavební práce probíhaly velmi pomalu a tak se posvěcení stavby konalo až 27. září 1894 bez účasti biskupa. Vratislavský biskup Georg Kopp posvětil kostel až 7. července 1896. Samostatnou farností se kostel stal až v roce 1900. Do té doby byl filiálním ke staršímu kostelu v Bohumíně (Starém Bohumíně), odkud také docházel na pravidelné bohoslužby kněz. Českých bohoslužeb se věřící dočkali až r. 1921, předtím pouze německy a polsky. Se vzrůstajícím počtem věřících přestala dostačovat kapacita kostela. Slavnými architekty bratry Šlapetovými z Moravské Ostravy byl vypracován v roce 1946 projekt na rozšíření kostela o dvě boční lodě. Situace po roce 1948 však tyto plány překazila.