důl Jan Maria, Hranečník

IV, která byla hloubena od r. 1844. Důl Jan Maria vznikl rozšířením profilu jámy č. IV a výrazným prohloubením. Do roku 1854 byly postaveny budovy dolu a v r. 1855 byla zahájena vlastní těžba. Na Janu Marii byl jako na prvním dole hr. Wilczka instalován parní ventilátor typu Rittinger. V letech 1873 až 1878 prodělal důl rozsáhlou modernizaci a rekonstrukci. Další modernizace, při které byl profil jámy rozšířen a vyzděn, proběhla v letech 1899–1909. Ocelovou těžní věž nad jámou získal důl až v roce 1904, kdy jí vyrobily nedaleké Vítkovické železárny. Výška těžní věže činila 32 m. V letech 1914–15 byly v areálu postavena nová správní budova (dodnes zachovaná), provozní budova, kde se nacházela lampovna, sklad, důlní záchranná stanice, ordinace závodního lékaře a kanceláře pro úředníky a ostrahu dolu. V r. 1916 byla zřízena nová výdušná jáma. K 1. lednu 1946 byl důl Jan Maria zestátněna začleněn do n. p. OKR. V důsledku racionalizace těžby byl Jan Maria v r. 1954 připojen organizačně k dolu Zárubek. Konec dolu Jan Maria znamenalo vytěžení všech využitelných uhelných zásob v roce 1963, kdy byl provoz na dole zastaven. Těžní jáma, která dosáhla konečné hloubky 453 m byla zasypána ještě v roce 1963, obě výdušné jámy o rok později. Před vyhlášením areálu jako památkově chráněného souboru však byla nesmyslně zničena i hlavní ocelová těžní věž. Pod památkovou ochranu spadá správní a jámová budova z červeného režného zdiva s ozdobnými štíty..