Cieszyn

Piastovská věž

© Ivo Rozehnal 09/2022

Má-li Praha své Hradčany, má-li Brno svůj Špilberk, má hlavní město bývalého Těšínského knížectví, město Těšín, svůj hrad, jehož pozůstatky se vypínají na Zámeckém vrchu. Po mnohá staletí je hrad symbolem někdejší slávy a moci těšínských knížat. Osud sídla v tomto místě se začíná psát již ve 2. století př. n. l., avšak jako hradisko se zmiňuje až na přelomu 9. a 10. století. Na přelomu 13. a 14. století je na místě slovanského hradiska vybudován piastovskými knížaty mohutný residenčně – obranný hrad. Slávu a vzestup tohoto mohutného sídla, později renesančně upravováno ukončila až třicetiletá válka. Obdivovat současný hrad se můžete vydat kdykoliv. Areál je volně dostupný. Zámecký vrch s pozůstatky hradu se vypíná na západním okraji historického jádra města Těšína, dnes bohužel na polské straně řeky Olše, nad jejím pravým břehem. Do areálu hradu se vstupuje přes průchod v jednom z křídel habsburského letního zámku (viz. heslo), který byl…  číst dále

Těšínský hrad se skládá či spíše skládal ze dvou samostatných částí – Horního a Dolního hradu. Dolní hrad byl tvořen hospodářskými a provozními objekty, obydlími služebnictva, zbrojnicí, stájemi a také vězením. Byl tvořen dvoupatrovou stavbou s patry i v podzemí, zesílenou v severním i jižním nároží okrouhlými baštami. Do této části hradu vedl z města přístup přes padací most nad příkopem a valem opatřeným palisádou. Horní hrad se skládal z rezidenční části s množstvím reprezentativních knížecích komnat. V areálu nádvoří, které bylo obehnáno vysokými knížecími budovami a trojitými hradbami s baštami, stávala původní románská rotunda, nyní hradní kaple. Dominantou hradu byla do nároží palácové části vestavěná vysoká obranně - obytná věž, zvaná Piastovská. Ta byla posledním místem obrany hradu v případě jeho dobývání. Její obranný charakter podtrhovalo podsebití ukončené cimbuřím. Věž byla ukončena vysokou…  číst dále

Zámecké návrší bylo osídleno již ve 2. století př. n. l. Stálé osídlení je zde datováno však až od přelomu 9. a 10. století. Tehdy zde Slované založili opevněné hradiště, chráněné palisádou a valy. V pozdější době nabylo toto hradiště na významu jako hraniční pevnost na jižním okraji území polského krále Boleslava Chrabrého. Hradiště se stalo sídlem kastelána a střediskem státní správy prvních piastovských knížat. Právě v této době je Těšín poprvé zmíněn v bule papeže Hadriána z roku 1155. Význam hradiště narostl v polovině 11. století, kdy zde byla vystavěna románská rotunda sv. Mikuláše, jedna z nejstarších křesťanských svatyní na území dnešního Polska. Rotunda byla dokonce spojena se sídlem kastelána a v případě útoku mohla být použita k obraně hradu. Po rozdělení Polska ne jednotlivá menší knížectví započala na Zámeckém vrchu intenzivní stavební činnost. Těšín se stal sídelním místem Piastovců. Prvním z významných knížat…  číst dále