Pozůstatky městských hradeb použitých jako opěrné zdi svahu nad náhonem Mlýnowka
pohled z ulice Przykopa (Příkopa)
© Jan P. Štěpánek 02/2006
Městské hradby města Těšína se bohužel k naší lítosti zachovaly jen ve velmi malých fragmentech.
Město Těšín bylo ohrazeno již ve své raně středověké fázi. Velkou změnu v urbanistickém charakteru města znamenalo postavení tzv. Horního města na přelomu 15. a 16. století, které spolu s raně středověkým Dolním městem vytvořilo jeden celek historického jádra města, jak jej známe doposud. Město mělo tři brány: Fryštátskou na severozápadě, odkud se z města pokračovalo na sever do Fryštátu (dnešní Karviné), Vodní na severozápadě, kterou se z města vyjíždělo přes řeku Olši na jihozápad k Frýdku a Horní bránu na jihovýchodě, kterou se vyjíždělo k Hornímu předměstí. Brány zanikly koncem 18. století, po velkém požáru města v roce 1789, kdy se začalo s celkovou obnovou města. V této době patrně také zanikly hradby kolem většiny obvodu města. Byly rozebrány nebo posloužily jako obvodové zdivo nových budov, jak je tomu například u východní stěny paláce Jana Larisch – Mönnicha.
Do současnosti se uchovaly jen malé fragmenty původní hradební zdi na jihovýchodě města nad mlýnským náhonem Mlýnovka. V této části města hradby posloužily novému účelu, když byly použity jako opěrné zdi zahrad a domů nad strmým svahem k náhonu. Pozůstatky hradeb je nejlepší si prohlédnout z ulice Przykopa (Příkopa), která se vine podél Mlýnovky. Původní podobu těšínských hradeb a bran se lze kochat již jen na dobových vedutách.
Za prohlídnutí stojí i samotná ulička Przykopa, kolem které se vyvinula řada unikátních roztomilých domečků místních tkalců a koželuhů, které vystupují částečně přímo z náhonu. Z uličky jsou přístupné po můstcích na pavlač přímo nad náhonem. Tomuto malebnému zákoutí se oprávněně říká Těšínské Benátky.
Raně středověké město Těšín bylo vysazeno podle löwenberského práva někdy před rokem 1292, kdy se vyskytuje první písemná zmínka o městě. Některá polská literatura klade vznik Těšína mezi léta 1217 a 1223, avšak bez jakýchkoliv průkaznějších důkazů. ...Středověký Těšín zaujal vyvýšenou polohu jihovýchodně od Zámeckého kopce. Jihozápadní strana plochy města byla přirozeně chráněna srázy k řece Olši, na straně severní terén pozvolna klesá k říčce Bobrowce. Nejstarší fáze města se vyznačovala poměrně malou plochou a ne zcela pravidelným půdorysem. Město Těšín bylo již od svého počátku městem ohrazeným. Hradby však neobíhaly současný obvod historického centra, ale pouze nejstarší fázi města, kterou si lze představit jako severozápadní polovinu současného jádra města. Původní centrum Těšína tvořil prostor současného Divadelního náměstí (které tehdy však ještě nebylo zastavěno několika pozdějšími bloky domů), na kterém až do požáru v roce 1789 stával farní kostel sv. Máří Magdalény, který po požáru zanikl. Zaoblení severozápadního obvodu tohoto náměstí je jedinou bezpečně určitelnou středověkou uliční čarou. Váže se jednak na nejstarší průběh opevnění a jednak na středověkou těšínskou mincovnu. Součástí středověkého města byl i tzv. Starý trh, úzký prostor kolmý k hlavní městské ose, kterou tehdy, stejně jako nyní tvořila ulice Hluboká, přicházející od mostu přes řeku Olši a hradní brány, a která tvořila jižní stranu Starého trhu i hlavního náměstí. Východní linie opevnění procházela současnou úzkou uličkou mezi bloky domů příslušejících k hlavnímu náměstí a Starému trhu. Až za hradbami vznikl již ve 13. století klášter dominikánů, kolem nějž se zřejmě vyvíjelo původní Horní předměstí. Severně až severovýchodně od hradu vzniklo předměstí Fryštátské. Původní opevnění města bylo jednoduché, tvořené snad pouze kamennou zdí. Zásadní urbanistickou změnu znamenal rok 1496, kdy kníže Kazimír II. daroval městu pozemky jihovýchodně za městskými hradbami, kde mělo být vytýčeno nové náměstí. Tak vzniklo těšínské Horní město s hlavním náměstím. Tato část města se vyznačuje klasickou ortogonální kompozicí jejímž středem je rozměrné obdélné náměstí. Vybudováním Horního města nastaly změny i ve starším Dolním městě, hranice obou celků byla setřena a město získalo tvar hrušky (jejíž stopku tvořil komplex hradu). Obvod města byl ohrazen novým opevněním s novou Horní branou na východě, před níž se vyvinulo nové Horní předměstí.V roce 1521 dal kníže Kazimír II. městu vinný šenk na opravu hradeb a vystavění hradby u Fryštátské brány. Městské opevnění bylo opakovaně zesíleno v roce 1541 kvůli hrozbě tureckého vpádu a napojeno na opevnění těšínského hradu. Roku 1731 byly hradby i brány obnovovány. V roce 1785 postihlo město zemětřesení, které vážně poškodilo domy a hradby v okolí Horní brány. Horní brána byla posléze zbořena a již neobnovena. V prostoru příkopu byl v roce 1800 postaven zájezdní hostinec, později zvaný U zlatého vola. Do roku 1789 existovaly Horní brána, Fryštátské brána a brána Vodní u mostu přes Olši. Do současnosti se zachoval středověký půdorys města, který dává tušit průběh hradeb, avšak ze samotných hradeb se zachovalo jen několik málo fragmentů na jihovýchodě nad Mlýnovkou.
|
Přihlášení |
