městské hradby

Město Ostrava nebylo opevněno od svého počátku, jak tomu u jiných měst bývá. Teprve biskup Jan VII. Očko z Vlašimi inicioval stavbu hradeb. Město bylo do let 1371-76 opevněno hradbou s obrannými věžemi a bránami, ale již roku 1389 biskup Mikuláš z Rýzmburka požadoval jejich zesílení. Zajímavostí ostravských hradeb je fakt, že brány byly pravděpodobně postaveny ještě před samotným postavením hradební zdi. Zesílené opevnění Kostelní brány (Mostní, Hlavní) v Kostelní ulici u kostela sv. Václava, kterou procházela cesta k mostu přes Ostravici do Slezské Ostravy a na Těšínsko, patrně vzniklo ještě před 20.-30. léty 14. století. Tj. před včleněním Těšínska do českého státu. Hrabovská, pozdější Vítkovická, brána na jihozápadě (mezi bývalým Domem potravin na třídě 28. října čp. 43 a protějším domem) zprostředkovávala spojení města s se zbytkem Moravy. Na severu města stála Přívozská (Opavská) brána (v místě, kde dnešní Přívozská ul. Vychází z Jiráskova náměstí), kterou procházela cesta směrem k Přívozu a na Hlučínsko a Opavsko. Na jihovýchodě, směrem k hradebnímu náhonu a řece Ostravici, byla pouze fortna (ve Střelniční ulici za křížením s Pivovarskou ulicí). Součást ostravského opevnění tvořil Mlýnský náhon, který lemoval jz. obvod města. Jihovýchodní stranu zabezpečoval hradební vodní příkop, který se z Mlýnského náhonu odpojoval mezi Smetanovým náměstím a ústím Pivovarské ulice a po východní straně sledoval směr Pivovarské ulice. Dřevěný most přes řeku Ostravici byl vybudován snad až někdy ve čtvrtině 14. století. Později v 15. století byly na řece vybudovány jezy, které usnadňovaly zavodňování hradebních příkopů.

Za 30. leté války ztratilo opevnění Ostravy reálný význam, když byla porušena více než polovina opevnění. Roku 1701 se zřítily další části hradeb v důsledku dlouhodobé neúdržby a neexistovala již jedna z městských bran, která bývala dvojitá. Zbylé dvě brány měly široké průjezdní věže a byly stále funkční. Na jihozápadní straně hradby nahrazoval jen val s dřevěnými sruby. Později byly valy a příkopy rozprodávány na zahrady a vlastní hradby byly postupně v letech 1780-1833 bořeny. Městské brány byly zbořeny v letech 1830-39. Hradební příkop byl zasypán roku 1899.

Do současnosti se zachoval pouze jen 50 m dlouhý úsek hradby, 4 m vysoký v bývalé farní zahradě, která je v současnosti součástí výstaviště Černá louka (dnes v zadních traktech nového biskupství). Hradba je tvořena smíšeným zdivem, od říčních valounů, lomového kamene, po pálené cihly. Na fotografii z roku 1929 je vyobrazena ještě hradební bašta, jež měla stát někde u kostela sv. Václava. Byla však patrně zbořena, protože dnes po ní není ani památky.