
Dolnolutyňský zámek je tvořen spojeným souborem tzv. nového a starého zámku, které společně tvoří dvoukřídlý areál na půdoryse písmene L. Starý zámek tvoří severní trakt areálu. Je to jednoduchá patrová budova na půdoryse obdélníka s nízkou sedlovou střechou. Vnější vzhled starého zámku je nenávratně poznamenán druhotnými utilitárními úpravami, o čemž svědčí především novodobá (leč zchátralá) okna. Na západ i na východ (zde jako spojnice s novým zámkem) navazují na delší osu starého zámku krátké přístavky. I ty jsou patrové, avšak nižší než vlastní starý zámek. Jejich patra prosvětlují pouze drobné otvory což může svědčit o jejich využití jako sýpky. Nový zámek tvoří východní křídlo areálu a se starým zámek je spojen krátkým krčkem s polopatrem. Vlastní budovu tvoří patrový objekt na půdoryse obdélníka ukončený mansardovou střechou. Nádvorní fasáda je v patře šestiosá, přízemí je prolomeno patrně druhotnými stavebními otvory. Jižní fasáda… číst dále
Pozdně renesanční zámek v Dolní Lutyni byl vystavěn na mírném návrší naproti římsko-katolickému kostelu někdy na přelomu 16. a 17. století. Za příslušníků rodu Taafe, kteří lutyňské panství vlastnili v letech 1700 až 1792, byl ke starému zámku přistavěn tzv. nový zámek v podobě menší barokní patrové budovy. Starý zámek byl upraven v hospodářskou a provozní budovu. Taafeové zámek v Lutyni využívali jako své letní sídlo. V roce 1792 přešla Dolní Lutyně i se zámkem prodejem do rukou hraběte Jana Larisch-Mönnicha. Ten však jako své sídlo užíval zámek ve Fryštátě (Karviné) a Ráji (Karviná). Dolnolutyňský zámek pozbyl na svém sídelním významu a jeho vnitřní prostory byly účelově upraveny pro sídlo správy dvora a obydlí úředníků. Po vzniku Československa se za pozemkové reformy stal vlastníkem dolnolutyňského statku dr. Jiří Hahn. Zestátněním po ukončení 2. světové války se zámek a přilehlý velký dvůr dostali do užívání… číst dále
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.