
Historie michálkovického židovského hřbitova se započala psát v roce 1896, když se zdejší zastupitelstvo rozhodlo, že zřídí na svém katastru vlastní pohřebiště. Musela se tak řešit problematika rychle vzrůstajícího počtu obyvatel, ale i vzdálenost hřbitova v Polské (dnes Slezské) Ostravě. V roce 1897 byl vhodný pozemek obcí zakoupen a ještě v prosinci téhož roku posvěcen. Původní hřbitov byl od svého prvopočátku rozdělen na části pro katolíky, evangelíky a židy. Tato skutečnost se stala nejednou důvodem sporů katolického faráře, který toto rozdělení neuznával, s vlastníkem hřbitova - obcí. Nekatolická pohřebiště byla od samotného počátku samostatně oplocena se samostatnými vstupy a přístupovými cestami. Židovská část hřbitova byla slavnostně posvěcena v únoru 1901, používána byla do zániku židovské obce za druhé světové války. Dodnes je udržovaná, i když se na ploše cca 150 m2 zachovalo pouze 15 z původních náhrobků.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.