kostel sv. Maří Magdaleny

Původně se v místech současného chrámu nacházel dominikánský klášter s kostelem Matky Boží. Klášter byl založen patrně kolem roku 1225. Celá stavba mohla být dokončena do roku 1289. Klášter byl až do roku 1496 situován mimo těšínské hradby. Kostel byl od počátku zamýšlen jako pohřební místo těšínských knížat. Kníže Přemysl nechal přistavět ke kostelu kapli sv. Spasitele. Od počátku 16. století klášter rozprodává sevé majetky a roku 1540 zaniká. V roce 1545 daruje kníže Václav Adam dominikánský kostel luteránům a jižně od kláštera vyrostlo na místě klášterních zahrad Nové město. V roce 1611 kníže Adam Václav klášter obnovil. V roce 1790 klášter definitivně zaniká a dominikáni odcházejí do Krakova. Původní, nejprve dřevěný a později zděný kostel sv. Marie Magdalény se nacházel na současném Divadelním náměstí. Za velkého požáru města tento původní farní kostel sv. Máří Magdalény zcela vyhořel a byl nenávratně zničen. Na jeho místě byla zřízena kasárna a posléze městské divadlo. Místo výstavby nového farního chrámu bylo rozhodnuto, že se novým farním kostelem stane právě kostel při dominikánském klášteře, který již dominikáni opustili. Původní klášterní kostel byl opraven (podle projektu K. Jacobiho d´Eckolma a J. Drachny) a poničené průčelí dostalo nový pozdně barokní až klasicistní vzhled. Kostel převzal patrocinium zaniklého farního kostela – sv. Máří Magdalény. Na konci 19. stol. byl radikálně upraven interiér. Za děkana a probošta Karla Findinského (1833 – 1897) byly zbořeny starší budovy kláštera a nahrazeny novostavbou Generálního vikariátu rakouské části vratislavské arcidiecéze a nové fary..

Na jižní stranu hlavní lodi navazuje kaple postavená ke cti Matky Boží Pomocnice věrných. Nachází se v ní obraz Matky Boží s děťátkem a dřevořezby sv. Františka a Dominika. Na severní straně se nacházejí dvě kaple: sv. Melchora Hradeckého a sv. Kříže, kterou fundoval Jan Bedřich Laryš v roce 1660. V prvé z kaplí se nachází vzácný gotický portál při vstupu do kaple a barokní oltář ozdobený figurami sv. Mikuláše a sv. Judy. Ozdobou druhé kaple je rozměrný barokní krucifix při kterém se nacházejí dřevořezby sv. Jana a Matky Bolestné a dvě vitráže znázorňující sv. Annu a Jáchyma s malou Marií. V jižní boční lodi kostela se nacházejí tři oltáře: 1) oltář Srdce Ježíšova s figurkami andělů a na pilastrech figury s. Ambrože a sv. Mikuláše 2) oltář sv. Jana Sarkandera 3) oltář sv. Josefa s řezbami sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína Paduánského. V boční lodi severní se nacházejí taktéž tři oltáře: 1) oltář sv. Anny s řezbami sv. Barbory a sv. Jadwigy 2) oltář Matky Boží z Lurd s figurami andělů a sv. Jadwigy a sv. Barbory 3) oltář Matky Boží Čenstochovské. V této lodi se rovněž nachází epitaf Mikuláše Ruckeho – těšínského kastelána. V presbyteriu kostela se nachází nejcennější skvost kostela, hrobka knížete těšínského, Přemysla I. Nosáka. Je tvořena ležící postavou knížete ve zbroji. Figura se velmi blíží podobným hrobkám Přemyslovců a Lucemburků v chrámu sv. Víta v Praze od P. Parléře. Je to důkaz činnosti jeho žáků v Těšíně. Vnitřek kostela zdobí hlavní pozdně barokní oltář se symbolem Opatrnosti Boží, řezbami sv. Petra a Pavla a obrazem znázorňujícím Máří Magdalénu ošetřující olejem rány Ježíše. Další významnou památkou kostela je obraz matky Boží Těšínské..