Klasicistní stavba z r. 1806 byla postavena na místě staršího barokního kostela z let 1733-1736. POrtál kostela ozdoben aliančními znaky Coelestů a Skrbenských. Kolem kostela volně přístupný hřbitov.
Hlavní obrázek místa
průčelní pohled na kostel z míst, kde stával starší dřevěný kostelík
© Jan P. Štěpánek 05/2014
Kromě neslavně známého zámku se může obec Ropice pochlubit ještě druhou významnou památkou, tentokrát udržovanou, farním kostelem Zvěstování Panny Marie. Kostel, obklopený hřbitovem s ohradní zdí, se nachází v samotném středu obce, naproti obecnímu úřadu. Je tvořen jednolodní empírovou stavbou z kamene a cihel s vestavěnou kvadratickou vstupní věží v průčelí, s boční kaplí a obdélnou sakristií. V tympanonu štítu byl umístěn znak obou stavebníků – rodu Coelestů z Coelestynu a Skrbenských z Hříště. Byl postaven opavským zednickým mistrem Antonínem Englischem v roce 1806 na místě kostela sv. Kateřiny z let 1733-36, který stál zase na místě staršího kostelíka sv. Kateřiny. Areál hřbitova kolem kostela je povětšinou volně přístupný.
Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 10.4. 2006
historie

Historie ropického kostela

Původní farní kostel byl vystavěn asi ve 2. polovině 14. století. První dochovaná zpráva o něm pochází z roku 1447. V průběhu let byly v obci vystavěny dokonce tři kostely, první dva dřevěné a třetí zasvěcený sv. Kateřině, který stojí v přestavěné podobě dodnes, zděný. V době reformace byl pod protestantskou správou. Právě z tohoto období pochází nejstarší památka kostela v Ropici - stříbrný kalich z roku 1646. Z vizitačních protokolů se můžeme dočíst, že tento kostel patřil na Těšínsku mezi ty větší a lépe vybavené, ale později jeho úroveň klesala. Z tohoto důvodu rozhodl tehdejší majitel Ropice svobodný pán Jiří Saint Genois o výstavbě nového chrámu. Nový kostel byl vysvěcen v květnu roku 1736. V hlavním oltáři byl obraz svaté Kateřiny, které byla stavba zasvěcena. V roce 1806 byl však na místě barokního kostela sv. Kateřiny z let 1733-1736 postaven nový kostel Zvěstování Panny Marie…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), web, 10.4. 2006

Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Ropice

Místa v okolí

 Ropice
 Konská
 Vělopolí
 kostel sv. Michala
 Střítež
 Horní Žukov
 evangelický kostel
 Městská střelnice
 Třinec
 Brandýs
 synagoga
 kostel Božího Těla
 Dolní Líštná
 radnice
 městské hradby
 studna tří bratří
 kostel sv. Kříže
 Těšín
 kostel sv. Mikuláše
 Těšín
 Hnojník
 Třanovice
 Hradiště
 Stanislavice
 Chotěbuz
 Horní Tošanovice
 kostel sv. Kateřiny
 Vendryně
 evangelický kostel
 kostel sv. Vavřince
 Kostelec
 Dolní Tošanovice
 Rybí dům
 Karpentná
 Prochaskova vila
 Podobora
 Vendryně - vápenka
 Dobratice
 kříž na Vidíkově
 kostel sv. Trojice
 Těrlicko
 Jaškovská krčma
 Lom - Mořské oko
 Horní Domaslavice
 Dolní Domaslavice
 evangelický kostel
 Horní Soběšovice
 Pitrov
 větrný mlýnek
 Kocurovice
 kostel sv. Mikuláše
 Žermanický lom
 Dolní Soběšovice
 Životice
 Stonava
 Hrádek nad Olší
 Prostřední Bludovice
 Stonava
 Hrádek nad Olší
 Raškovice
 Horní Bludovice
 zvonička u Polků
 zvonička
 kostel sv. Markéty
 kaple u Adámkovy vily
 Adámkova vila
 Dolní Bludovice
 evangelický kostel
 Velká Čantoryje
 Horní Suchá
 kaple na Horním konci
 Kotulova dřevěnka
 kaple na dolním konci
 Pražmo
 Morávka
 kostel sv. Stanislava
 kostel sv. Jiří
 vodní mlýn
 kostel sv. Martina
 Skalice
 boží muka na Husinci
 Skalický lom
 Dobrá
 Prostřední Suchá
 Travné, Travný
 Solca
 Dolní Suchá
 zvonička Pod Krásnou
 Návsí
 Karviná - Doly
 kostel sv. Anny
 Šumbark
 kostel sv. Josefa
 vodopády Satiny
Základní informace místa
ID místa: 4129
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 10.4.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama